Takto roztrhá loď smrtící Ch-35U. Fregatu po explozi pohltilo Středozemní moře (VIDEO)

Ruské síly v Sýrii podle dostupných informací zintenzivňují nácvik likvidace hladinových cílů ze vzduchu. Děje se tak zjevně v souvislosti s agresí, kterou západní země spáchaly proti Sýrii v noci na 14. dubna.

Část útoku střelami s plochou dráhou letu byla vedena ze Středozemního moře, z amerických torpédoborců a francouzských fregat. Už 10. dubna byly nad východní částí Středozemního moře pozorovány lety ruských frontových bombardérů Su-34 vyzbrojených protilodními střelami, pravděpodobně typu Ch-35U.

Ruské taktické bombardéry Su-34 létaly nad Sýrií vyzbrojeny uvedenými střelami již před dvěma roky a stejné zbraně byly integrovány do zbraňového systému palubních letadel MiG-29K v rámci mise letadlového křižníku Admirál Kuzněcov. Střely Ch-35 měly být v Sýrii testovány i při provádění přesných úderů na pozemní cíle.

Tentokrát však má být cílem něco jiného: demonstrace a nácvik použití této účinné zbraně proti plavidlům. Syrské námořnictvo poskytlo ruským Vzdušným a kosmickým silám jednu vyřazenou fregatu třídy Petja, proti které byla v polovině dubna z letounu Su-30SM (jiné zdroje uvádějí Su-34) cvičně vypálena protilodní střela Ch-35U (viz video níže).

V důsledku přímého zásahu a mohutné exploze došlo k rozlomení plavidla, utržení jeho zadní části a následnému potopení lodi.

Taktická protilodní střela Ch-35U je určena primárně k ničení plavidel s výtlakem do 5 tisíc tun, což je obvyklá hodnota například u větších fregat. I těžší plavidla, jako jsou americké torpédoborce s plným výtlakem přes 8 tisíc tun, však může jedna tato raketa spolehlivě vyřadit z boje. Více než půltunová podzvuková zbraň má 145kilogramovou bojovou část, maximální dosah střely činí 260 kilometrů.

Geo, Eurasia24

Foto: Geo, Eurasia24.cz

loading...

Ohodnotit článek
(9 hlasujících)

Přečtěte si

  • Obkličování Ruska pokračuje, hlasování v OSN však o „izolaci“ nesvědčí

    Slábnoucí pozice Spojených států a poněkud iluzorní představa o údajné izolaci Ruska. I to lze o současné mezinárodněpolitické situaci vyčíst z nedávného hlasování v OSN o stažení ruských mírových vojsk z Podněstří. Na druhou stranu v samotném „blízkém zahraničí“ nevypadá situace pro Rusko růžově, když obkličování země politickým i vojenským vlivem NATO nadále postupuje.

  • Je Putin opravdu připraven „hodit“ Írán přes palubu?

    Ve svém dalším znamenitém rozboru analytik Saker přináší odpovědi na otázky, které musely přijit na mysl každému, kdo sleduje situaci na Blízkém východě. Rozkrývá mimořádně komplexní hru, kde věci nejsou zdaleka takovými, jakými se zdají být, ať už se týkají vztahů Ruska a Izraele, pozic Íránu a šíitských sil, prostředků a především konečných cílů nejvýznamnějších účastníků syrského konfliktu. Článek vyšel v českém překladu na serveru Zvědavec.

  • Ruští experti: Sestřelené Tomahawky důkladně zkoumáme, výsledkům přizpůsobíme vývoj

    Zachovalé celky, ale i fragmenty západních raket sestřelených nedávno nad Sýrií jsou „velmi zajímavé“ pro ruské experty, kteří se zabývají vývojem vojenských radioelektronických prostředků. „Poznatky získané během prozkoumání amerických křídlatých raket Tomahawk, které před nedávnem předala Rusku Sýrie, budou využity při konstrukci nových prostředků radioelektronického boje (REB),“ prohlásil poradce náměstka generálního ředitele koncernu Radioelektronické technologie (KRET) Vladimir Michejev.

  • Rostislav Iščenko: „Stalinistickým kurzem“

    Naši západní partneři jsou při svých pokusech o zkrocení ruské vlády, která se stala příliš nezávislou, vynalézaví, ale ne důslední. Ještě před několika lety bojovali proti Kremlu pod heslem „Putin je dnešní Stalin“. Ale Obama ještě nebyl „chromou kachnou“ a ani nejpokročilejší experti CIA a NSA netušili, že Trump se bude ucházet o post prezidenta, když se počátkem roku 2016 ukázalo, že Putin nejen že není „Stalinem dneška“, ale je kritizován, že v domácí a zahraniční politice nepoužívá stalinistické metody.

  • Jedno slovo pro pět let vývoje Číny: Průlom

    Zatímco významná část světa se v uplynulých pěti letech potácela v důsledcích vrcholu globální ekonomické krize, Čínská lidová republika prodělávala nebývale pozitivní změny nejen v hospodářské či sociální sféře, ale například i v oblasti inovací. Podrobněji o těchto změnách hovořil ve svém projevu čínský premiér Li Kche-čchiang.

 

 

 

Měny a komodity

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru