Ruský nobelista Alfjorov: Nebýt devadesátých let, „iPhony“ by s teď vyráběly u nás

Žores Ivanovič Alfjorov ví, o čem mluví. V roce 2000 získal Nobelovu cenu za vývoj heterogenních polovodičových struktur pro vysokorychlostní elektroniku a optoelektroniku. Nedávno poskytl portálu Argumenty a fakta tematicky bohatý rozhovor: o Ukrajině, SSSR, sovětské a ruské vědě, o elektronice a také o tom, kam kráčí svět. Větší část rozhovoru přinášíme v překladu do češtiny.

Žoresi Ivanoviči, začnu neočekávanou otázkou. Říká se, že ukrajinský web Mirotvorec vás letos zařadil do seznamu lidí, kteří by neměli vstupovat na území Ukrajiny. Přitom je tam pohřben váš bratr.

Neslyšel jsem o tom, bude třeba to vyjasnit. Ale je to zvláštní. Mám fond, ze kterého jsou vyplácena stipendia ukrajinským žákům v Komarivce v Čerkaské oblasti. Nedaleko odtud, na hřbitově ve vesnici Žilki je pohřben můj starší bratr, který odešel dobrovolně na frontu a zahynul během Korsuň-ševčenkovské operace.

Na Ukrajině jsem dříve býval každý rok, jsem čestným občanem obcí Žilki a Komarivka. Naposledy jsem tam zavítal v roce 2013 společně se zahraničními vědci. Přijali nás tam velmi vřele. A můj americký kolega, laureát Nobelovy ceny Roger Korberg, když si povykládal s místními obyvateli, zvolal: „Žoresi, jak vás bylo možné rozdělit? Vždyť vy jste jeden národ!“

Co se děje na Ukrajině, je strašné. Ve skutečnosti to hrozí zničením celému lidstvu. Pro celou planetu nastala černá doba – doba fašismu v nejrůznějších formách. Podle mě se to děje proto, že neexistuje žádný tak mocný odrazující faktor, jakým byl Sovětský svaz.

Odrazující koho?

Světový kapitalismus. Víte, často vzpomínám na besedu s otcem mého starého přítele profesora Nicka Holonyaka. Uskutečnila se v roce 1971, kdy jsem přijel k nim do zapadlého hornického městečka nedaleko St. Louis. Řekl mi: „Na začátku 20. století jsme žili a pracovali ve strašlivých podmínkách. Ale potom, co ruští dělníci provedli revoluci, naši buržoové se vylekali a změnili svoji sociální politiku. Takže američtí dělníci žijí dobře díky Říjnové revoluci.“

Není to zlá ironie dějin? Vždyť pro nás samotné se grandiózní sociální experiment ukázal jako nezdařený.

Moment. Ano, byl zakončen neúspěšně, a to kvůli zradě naší partajní věrchušky. Ale samotný experiment úspěšný byl! Vytvořili jsme poprvé v historii stát sociální spravedlnosti, tento princip byl u nás realizován v praxi. V podmínkách nepřátelského kapitalistického obklíčení, které dělalo všechno možné, aby zničilo naši zemi, kdy jsme byli nuceni utrácet za zbrojení, za vývoj atomové bomby, jsme se vyšvihli na druhé místo na světě ve výrobě potravin na jednoho obyvatele!

Víte, velký fyzik Albert Einstein v roce 1949 zveřejnil stať Proč socialismus? Psal v ní, že v kapitalismu se „výroba uskutečňuje s cílem zisku, nikoliv spotřeby“. Soukromé vlastnictví výrobních prostředků vede ke vzniku oligarchie, ale výsledky cizí práce jsou odjímány podle zákona – což se mění v bezpráví. Einsteinův závěr je: ekonomika by měla být plánovaná a nástroje a prostředky výroby veřejné. Za největší zlo kapitalismu považoval „mrzačení osobnosti“, kdy v systému vzdělávání jsou studenti nuceni uctívat úspěch, a nikoliv vědomosti. Nedochází k tomu samému nyní u nás?

Pochopte, to, že padl Sovětský svaz, vůbec neznamená, že tržní ekonomika je efektivnější než plánovaná.

Ale lépe vám povykládám o tom, co znám dobře – o vědě. Podívejte se, kde byla dříve, a kde je dnes. Když jsme teprve jen začínali dělat tranzistory, první tajemník leningradského oblastního výboru strany osobně přijel k nám do laboratoře, posadil se u nás a ptal se: Co všechno potřebujete? Čeho máte nedostatek?

Já jsem své práce na polovodičových heterostrukturách, za které mi později udělili Nobelovu cenu, provedl dříve než Američané. Předstihl jsem je. Přijel jsem do Spojených států a přenášel jim. Nikoliv naopak. I výrobu těchto elektronických komponentů jsme začali dříve. Pokud by nepřišla devadesátá léta, „iPhony“ a „iPady“ by se teď vyráběly u nás, a ne v USA.

A můžeme ještě začít vyrábět podobná zařízení? Nebo už je pozdě a vlak nám ujel?

Pouze pokud vytvoříme nové principy jejich práce a dokážeme je rozvíjet. Američan Jack Kilby, který dostal Nobelovu cenu ve stejném roce jako já, stanovil principy křemíkových čipů na konci padesátých let. Do současnosti zůstaly stejnými. Ano, samotné metody se vyvinuly a získaly nanovelikosti. Počet tranzistorů na čipu vzrostl o několik řádů a došli jsme až k mezním hdnotám. Vzniká otázka: Co dál? Je zřejmé, že je třeba jít do třetí dimenze a vytvořit prostorové čipy. Kdo si tuto technologii osvojí, vykoná skok vpřed a dokáže dělat elektroniku budoucnosti.

Mezi laureáty Nobelovy ceny znovu scházeli Rusové. Měli bychom si za to sypat popel na hlavu? Nebo je čas přestat věnovat pozornost verdiktům Nobelovy komise?

Nobelova komise nás nikdy úmyslně neobcházela. Když měla možnost dát cenu našim fyzikům, dala jim ji. Mezi laureáty Nobelovy ceny je tak mnoho Američanů proto, že věda v této zemi je štědře financována a nachází se ve sféře státních zájmů.

A u nás? Poslední naše Nobelova cena za fyziku byla udělena za práce, které se prováděly na Západě. Šlo o výzkum grafenu prováděný Geimem a Novosjolovem v Manchesteru. A poslední cenu udělenou za práci přímo v naší zemi získali Ginzburg a Abrikosov v roce 2003, ale samotné práce na supravodičích jsou datovány padesátými lety. Mně dali cenu za výsledky dosažené na konci let šedesátých.

Nyní u nás práce úrovně Nobelovy ceny v oblasti fyziky prostě nejsou. Důvod je stejný – věda není žádaná. Bude-li po ní poptávka, objeví se vědecké školy a následně i laureáti Nobelovy ceny. Mnoho laureátů vzešlo z firmy Bell Telephone, která vkládala obrovské prostředky na fundamentální výzkumy, protože v nich viděla perspektivy. Odtud se berou i Nobelovy ceny.

V roce 2017 se okolo volby prezidenta Ruské akademie věd dělo něco nepochopitelného. Kandidáti se stáhli, volba byla přeložena z března na září. O co šlo? Říká se, že Kreml měl vlastního kandidáta, který ale neprošel, protože není akademikem.

Je pro mě těžké pochopit, proč kandidáti začali kandidaturu odmítat. Zřejmě se něco opravdu stalo. Zjevně jim řekli, že je třeba se stáhnout.

Jak probíhala volba v sovětských časech? Do Akademie přijel soudruh Suslov a řekl: „Mstislav Vsevolodovič Keldyš napsal prohlášení s žádostí o uvolnění z funkce prezidenta ze zdravotních důvodů. Vy vyberete, kdo zaujme tuto funkci. Nám se zdá jako dobrý kandidát Anatolij Petrovič Alexandrov. Nemůžeme na tom trvat, jen vyjadřujeme svůj názor.“ A my jsme vybrali Anatolije Petrovče, který byl skvělým prezidentem.

Myslím si, že vláda by měla buďto vzít rozhodnutí na sebe, nebo to nechat na posouzení Akademie. Ale hrát takovéto hry, to je nejhorší varianta.

Očekáváte po výběru nového prezidenta změny k lepšímu?

Přál bych si to, ale nebude to snadné. Vybrali jsme zcela rozumného prezidenta, Sergejev je dobrý fyzik. Je pravda, že nemá velké organizační zkušenosti, ale co je horší, nachází se ve velmi těžkých podmínkách. V důsledku reforem už Akademie utrpěla řadu úderů. 

Hlavní problém ruské vědy, o kterém nepřestávám hovořit, je neupotřebitelnost jejích výsledků pro ekonomiku a společnost. Je třeba, aby vedení země nakonec obrátilo pozornost k tomuto problému.

A jak toho dosáhnout? Máte dobré vztahy s prezidentem Putinem. Radí se s vámi? Voláte si domů? Stává se to?

Nikoliv. (Dlouho mlčí.) Je to složitá otázka. Vedení země by mělo z jedné strany chápat nezbytnost širokého rozvoje vědy a vědeckých výzkumů. Vždyť věda u nás často dosahovala průlomů především díky vojenskému využití. Když dělali (jadernou) bombu, bylo zapotřebí vytvořit raketu a elektroniku. A elektronika pak našla uplatnění v civilní sféře.

Na druhou stranu by vláda měla podporovat v první řadě ty vědecké směry, které za sebou potáhnou řadu dalších věcí. Je třeba identifikovat takové směry a investovat do nich. Jedná se o vysokotechnologické obory – elektroniku, nanotechnologie, biotechnologie. Vklady do nich budou bezrizikové.

Zdroj: aif.ru

Překlad: Geo, Eurasia24.cz

Foto: repro YouTube.com

loading...

Ohodnotit článek
(15 hlasujících)

Přečtěte si

 

 

 

Nejčtenější články - V&T

Měny a komodity

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru