Kapitáni domácího průmyslu zvou Uzbeky do ČR. Podobně to před půlstoletím začalo ve Francii

Žádný Soros, žádný Brusel, žádné neziskovky ani žádný globální loutkovodič, který ze zákulisí tahá za nitky a namáčí západní civilizaci do nahnědlé kaše s příměsí krve. A konec konců ani nadnárodní korporace. Teď bude řeč o „domácím“, „národním“, „českém“ byznysu.

Jsme přímými svědky vzniku dalšího ohniska takzvaného migračního problému, který je ve skutečnosti naprosto přirozeným, zákonitým a neodstranitelným atributem kapitalismu a volného trhu stejně jako třeba korupce.

Jako samozřejmost, potřebu doby, zveřejnil iDnes článek nadepsaný „Mongolové a Uzbeci zamíří do Česka, ministerstvo vyslyšelo přání firem“. Z úst jakéhosi člověka z Hospodářské komory ČR se dozvídáme, že „zaměstnavatelé potřebují obsadit zhruba čtvrt milionu volných pozic.“

A zatímco lid zcela oprávněně zuří na Brusel a jeho kvóty, naši vyvolení nenápadně pečou docela jinou kvótu, národní kvótu, která počítá s přísunem zhruba dvanácti tisíc cizinců „na práci“ každý rok. Tedy na začátek.

„Rozhodnutí o výši kvót však bude každý rok na vládě,“ uvádí se ve zprávě. Jenže už dnes Svaz průmyslu ČR remcá, že kvóty jsou „příliš svazující“, takže v příštích letech můžeme očekávat násobky uvedeného čísla.

Největší podíl cizinců mají zaujmout chudáci ze zkrachovalé a rozvrácené Ukrajiny, ale ve stejném režimu se počítá i s muslimskými Uzbeky.

Všechno má být samozřejmě v tom nejlepším pořádku – výběrový systém má zaručit, aby se do republiky dostali jen ti spořádaní a pracovití lidé.

Byznys, který své potřeby přenáší přes průmyslové klastry na prolobovaná ministerstva, ale zajímá jediné: ušetřit a vydělat. Je mu úplně jedno, co dělá ten který floutek ze střední Asie po nocích, jak a kam bude putovat, až jeho pracovní angažmá skončí.

Byl to slušný chlapec

Apel českých podnikatelů na otevření bran Uzbekům vyšel jen pár dní poté, co iDnes zveřejnil jiný, ještě zajímavější text. Uvádí v něm:

„Čím dál víc Uzbeků kvůli tvrdému režimu emigruje do Ruska nebo do některé ze západních zemí, kde se pak potýkají s obvyklými problémy života v nové zemi – hledáním práce, jinou kulturou i jazykem. (…) Mnozí nový život nezvládnou. A někdy i ti, které islám dosud nezajímal, se obrátí na víru a na svět okolo jsou čím dál naštvanější. Proces radikalizace probíhá až mimo Uzbekistán.“

Článek vyšel poté, co Uzbek  Sajfulláh Saipov vjel do lidí na West Side Highway v New Yorku.

Zajímá to někoho z českého byznysu? Ten bere, co je k mání. Uzbeci k mání jsou a my pro ně tu práci máme. Z vlastní země ve velkém utíkají, zbylo v nich cosi ruštiny a pracovních návyků po sovětských rodičích a pro starý iPhone nebo levné rifle jsou ochotni makat i za almužnu. Do té doby, než buďto zjistí, že se peníze dají vydělat mnohem snáze, anebo to nezjistí a naštvou se na celý svět jako „jinak slušný“ Saipov.

Po vzoru vzorných Evropanů

Přesně takovým způsobem, jakým to dnes dělají naše „domácí“ firmy skrze průmyslové klastry a prolobované politiky, to dělaly i „domácí“ firmy francouzské v 60. letech a „domácí“ firmy v Německu v 70. letech.

Zatímco ty první organizovaně zaplavily sladkou Francii postkoloniálními Alžířany, Maročany, Senegalci atd. atd. (mimochodem takto vypadala mapa koloniální Francie – vypovídá o všem), němečtí podnikatelé zasadili evropská semínka sunnitského islámu dovozem chudých, ale vděčných a výkonných Turků.

Výsledek vidíme všichni. Bezohlednost kapitalismu ničí Evropu i svět mnohem rychleji, než si je většina zblblé evropské populace ochotna připustit.

Kdo by si před pouhými deseti lety pomyslel, že přijde doba, kdy představa výletu do Paříže vyvolá v řadě Čechů namísto euforie a zasněných pohledů odpor a kyselé ksichty?

Ta doba je zde. Přiletěla jako střela. Všechno zašlo tak daleko, že třeba čínské orgány varují občany před Paříží jako před „nebezpečnou“. Jsou to přitom Číňané, kdo ve Francii nechával nejvíc peněz – ale už loni jich do Francie přicestovalo o 23 procent méně než v předchozím roce.

Levní cizinci se hodí vždy

Argument průmyslníků, že „ekonomika cizince potřebuje právě teď, když se jí tak dobře daří“, je účelová manipulace. Před půlstoletím nastartovaný destruktivní proces v Evropě akceleroval výbuch krize v roce 2008: byznys nechal prostřednictvím politiků otevřít stavidla migrace, aby zlevněním práce přibrzdil propad zisků. Tři roky poté armády NATO napadrť rozbily Libyi.

Už včera bylo pro byznys pozdě, protože být na trhu práce před rokem dost Ukrajinců a Uzbeků, nemuseli by zaměstnavatelé dělat to nejhorší, co je může potkat – plošně zvednout mzdy. Proto se musí na podobné nepříjemnosti připravit.

A až přijde bájný „Průmysl 4.0“, cizince mile rádi zužitkují zemědělci nebo sektor služeb – takoví Vídeňané by mohli vyprávět. O šedé a černé ekonomice nemluvě; na špinavou práci se vždycky nejlíp hodí lidé, kteří – daleko od svých domovů – ztratili jakoukoliv odpovědnost vůči svému přirozenému okolí.

Takže co teď? Teď se ještě chvíli budeme bavit: bude nanejvýš zábavné, jak se takzvané „vlastenecké“, „protimigrační“ a „protiislámské“ strany vypořádají se svojí „podporou domácího průmyslu“.

Geo, Eurasia24.cz

loading...

Ohodnotit článek
(11 hlasujících)

Přečtěte si

  • Obkličování Ruska pokračuje, hlasování v OSN však o „izolaci“ nesvědčí

    Slábnoucí pozice Spojených států a poněkud iluzorní představa o údajné izolaci Ruska. I to lze o současné mezinárodněpolitické situaci vyčíst z nedávného hlasování v OSN o stažení ruských mírových vojsk z Podněstří. Na druhou stranu v samotném „blízkém zahraničí“ nevypadá situace pro Rusko růžově, když obkličování země politickým i vojenským vlivem NATO nadále postupuje.

  • Je Putin opravdu připraven „hodit“ Írán přes palubu?

    Ve svém dalším znamenitém rozboru analytik Saker přináší odpovědi na otázky, které musely přijit na mysl každému, kdo sleduje situaci na Blízkém východě. Rozkrývá mimořádně komplexní hru, kde věci nejsou zdaleka takovými, jakými se zdají být, ať už se týkají vztahů Ruska a Izraele, pozic Íránu a šíitských sil, prostředků a především konečných cílů nejvýznamnějších účastníků syrského konfliktu. Článek vyšel v českém překladu na serveru Zvědavec.

  • Ruští experti: Sestřelené Tomahawky důkladně zkoumáme, výsledkům přizpůsobíme vývoj

    Zachovalé celky, ale i fragmenty západních raket sestřelených nedávno nad Sýrií jsou „velmi zajímavé“ pro ruské experty, kteří se zabývají vývojem vojenských radioelektronických prostředků. „Poznatky získané během prozkoumání amerických křídlatých raket Tomahawk, které před nedávnem předala Rusku Sýrie, budou využity při konstrukci nových prostředků radioelektronického boje (REB),“ prohlásil poradce náměstka generálního ředitele koncernu Radioelektronické technologie (KRET) Vladimir Michejev.

  • Rostislav Iščenko: „Stalinistickým kurzem“

    Naši západní partneři jsou při svých pokusech o zkrocení ruské vlády, která se stala příliš nezávislou, vynalézaví, ale ne důslední. Ještě před několika lety bojovali proti Kremlu pod heslem „Putin je dnešní Stalin“. Ale Obama ještě nebyl „chromou kachnou“ a ani nejpokročilejší experti CIA a NSA netušili, že Trump se bude ucházet o post prezidenta, když se počátkem roku 2016 ukázalo, že Putin nejen že není „Stalinem dneška“, ale je kritizován, že v domácí a zahraniční politice nepoužívá stalinistické metody.

  • Jedno slovo pro pět let vývoje Číny: Průlom

    Zatímco významná část světa se v uplynulých pěti letech potácela v důsledcích vrcholu globální ekonomické krize, Čínská lidová republika prodělávala nebývale pozitivní změny nejen v hospodářské či sociální sféře, ale například i v oblasti inovací. Podrobněji o těchto změnách hovořil ve svém projevu čínský premiér Li Kche-čchiang.

 

 

 

Nejčtenější články - Blogy a komentáře

  • Proboha jak proti nim chtějí vyhrát válku?
    Letošní připomínka vítězství nad fašismem ukázala, jak totálně mimo mísu jsou všichni, kteří se pokoušejí rozdmýchat válku s Ruskem.
    středa, 09 květen 2018 23:00 Přečteno 12857 krát
  • Patříme na Západ, ne na Východ
    Ruský prezident Vladimir Putin v úterý 15. května otevřel projekčně i realizačně nesmírně náročné dílo: devatenáct kilometrů dlouhý krymský most, jehož stavba trvala pouhého dva a čtvrt roku.
    úterý, 15 květen 2018 22:12 Přečteno 8611 krát

Měny a komodity

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru