Obkličování Ruska pokračuje, hlasování v OSN však o „izolaci“ nesvědčí

Slábnoucí pozice Spojených států a poněkud iluzorní představa o údajné izolaci Ruska. I to lze o současné mezinárodněpolitické situaci vyčíst z nedávného hlasování v OSN o stažení ruských mírových vojsk z Podněstří. Na druhou stranu v samotném „blízkém zahraničí“ nevypadá situace pro Rusko růžově, když obkličování země politickým i vojenským vlivem NATO nadále postupuje.

Celkem 63 států hlasovalo pro, 15 jich hlasovalo proti a 83 zemí se hlasování zdrželo. Znamená to, že deklarativní prohlášení OSN nezískalo ani polovinu hlasů a prošlo pouze prostou většinou hlasů zemí orientovaných na USA.

Samotné prohlášení je pouze dalším vyjádřením linie prosazované prozápadní, protirusky zaměřenou vládou Moldávie – linie analogické s politikou pobaltských zemí a Ukrajiny a směřující k vytlačení Ruska z Podněstří. K dosažení tohoto cíle jsou k moci dosazováni odpovídající politici.

Obdobné aktivity a prohlášení vycházející z Kišiněva, ale i na mezinárodní úrovni, budou zaměřeny na stažení ruského vojenského kontingentu a na následnou likvidaci Podněsteří (a to i s pomocí úplné blokády nebo přímé vojenské intervence). Konečným cílem těchto aktivit je záměna ruské vojenské přítomnosti na území Moldávie a Podněsterské moldavské republiky za jednotky NATO.

Pokusy Ruska opřít budování vzájemných vztahů o moldavského prezidenta Igora Dodona nepřinesly žádné zvláštní výsledky, neboť Dodon je za daného složení vlády v Moldávii „slabou figurou“ a nemá vliv na řadu klíčových procesů – zejména pak na otázky týkající se zahraniční politiky a obrany.

Pokud se Dodonovi podaří vyhrát nejbližší parlamentní volby, může se situace změnit. Pokud volby vyhraje prozápadní blok, budou se tlaky na pozice Ruska v Moldávii a Podněstří prohlubovat. Lze říci, že nejbližší volby budou mít dalekosáhlé strategické důsledky pro Moldávii a pozice Ruska a NATO v této zemi.

Rusko samozřejmě v zájmu zachování statu quo nestáhne svůj vojenský kontingent z Podněstří a bude spoléhat na změny ve vnitřní politice Moldávie, ve které probíhá politický boj ovlivňovaný jak Moskvou, tak Bruselem.

Při pohledu na bývalé sovětské republiky při západních hranicích Ruska a na Kavkazu, pak

- pobaltské státy se již změnily v protiruský nástupní vojenský prostor a všechny provádějí jednoznačně protiruskou a rusofobní  politiku;

- podobné akce a opatření probíhají na Ukrajině. Země se změnila v nástupní vojenský prostor proti Rusku, po státním převratu je také její politika jednoznačně protiruská a rusofobní;

- v Moldávii v současné době probíhá ostrý boj o pokračování prozápadního kursu, jehož cílem je

přítomnost vojsk NATO v Moldávii (například podle „Černohorského scénáře), následovaná přechodem vnitřní i zahraniční politiky ve vztahu k Rusku na tutéž úroveň, jaká již byla zrealizována v pobaltských státech a na Ukrajině;

- Gruzie pravidelně provádí a bude i nadále provádět vojenská cvičení se zeměmi NATO a pokračuje ve snahách o vstup do NATO. Dalšímu pokroku v tomto snažení Gruzii překáží nezávislé státy (částečně uznané – pozn. edit.) Jižní Osetie a Abcházie.

- v Arménii se před nedávnem dostala k moci (i když slabá) prozápadní vláda, od které Západ očekává aktivity zaměřené na oslabení vlivu Ruska, což dále komplikuje již tak dost složitou strategickou situaci v Arménii.

Veškeré tyto snahy jsou součástí strategie „strategického zadržování“ Ruska, v rámci kterého USA a NATO vytváří z bývalých republik SSSR „sanitární kordon“, s jehož pomocí se snaží uskutečňovat strategii trvalého tlaku na Rusko s konečným cílem jeho destrukce a rozpadu.

Relativně „normální“ situace pro Rusko dnes existuje pouze v Bělorusku a v Ázerbájdžánu. Donbas, Podněstří, Karabach, Jižní Osetie nebo Abcházie jsou pro Rusko jakýmisi opěrnými body, kde se Rusko tak či onak pokouší čelit strategii rozšiřování NATO na východ.

USA a NATO pochopitelně využívají strategii tlaku na tyto opěrné body, které jim překáží v záměru vtáhnout do NATO Ukrajinu, Moldávii a Gruzii. Likvidace kteréhokoli z uvedených útvarů by posílila pozice NATO a současně naopak oslabila pozice Ruska.

Případ posledního hlasování v OSN je nutno chápat jako součást informačně-diplomatického nátlaku na Rusko, probíhajícího v rámci „studené války“. Obdobné akty proběhly již v minulosti, probíhají a probíhat budou i nadále – jsou součástí naší nové „normality“.

Tento vývoj se nebude omezovat na Kavkaz a východní Evropu. Obdobné postupy se USA a NATO budou snažit realizovat v zemích střední Asie s cílem vyvolat pro Rusko nevýhodné napětí v jeho bývalých středoasijských republikách a zvrátit existující status quo. A to jednak cestou pokusů o změnu kurzu stávajících režimů ve středoasijských státech, jednak i cestou vnějšího nátlaku (podle vzoru Afghánistánu).

V dané chvíli a situaci je strategii Ruska v těchto otázkách možno charakterizovat jako obranně-reaktivní, i když USA a NATO Rusko neustále obviňují z toho, že si chce podmanit svoje sousedy. Tuto záminku pak využívají k posilování vojenských kontingentů NATO na hranicích s Ruskem a k eskalaci studené války.

Zdroj: colonelcassad.livejournal.com

Překlad: mbi, Eurasia24.cz

loading...

Ohodnotit článek
(8 hlasujících)

Přečtěte si

 

 

 

Nejčtenější články - Analýzy

  • Jak si Izrael a jeho sponzoři nadělali do vlastního hnízda
    Tragický sestřel ruského letounu Il-20 (pravděpodobně) syrskou protivzdušnou obranou jistě vyvolal nejednu cynicky radostnou reakci ve Washingtonu, Londýně, Tel Avivu nebo Rijádu. „Několik much jednou ranou“ nemohlo věčné agresory nepotěšit. Ale nebudou to oni, kdo se bude nakonec smát.
    neděle, 23 září 2018 23:20 Přečteno 4216 krát
  • Co je v pozadí angloamerické války proti Rusku
    „Náměstek amerického ministerstva pro Evropu a Eurasii Wess Mitchell nedávno upřímně sdělil, jaké jsou skutečné důvody současného tažení Washingtonu a Londýna a uvalení sankcí proti Rusku. Nemá to nic společného s falešnými obviněními z vměšování do voleb v USA, ani to nemá nic společného se špatně zinscenovaným pokusem o otravu…
    pátek, 21 září 2018 16:51 Přečteno 3457 krát

Měny a komodity

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru