Putina čeká po znovuzvolení superúkol

„Rusko půjde stále jen kupředu – a v tomto pohybu ho nikdo nezastaví“. Těmito slovy Vladimir Putin oznámil, že se bude ucházet o funkci prezidenta Ruské federace. Očekávalo se to – a je jasné, že je tím i předurčen výsledek voleb, které se uskuteční 18. března. Čtvrté volební období Vladimira Putina však těm předchozím nebude v ničem podobné.

Putin protahoval formální zápletku téměř až do začátku volební kampaně. Den po jeho prohlášení již začala běžet desetidenní lhůta, během níž musí Rada federace v souladu s ústavou vyhlásit termín voleb.

Samotné prohlášení o kandidatuře bylo, ať již úmyslně či neúmyslně, ohraničeno dvěma symbolickými událostmi:

Své rozhodnutí Putin oznámil během návštěvy v podniku Gaz Nižnij Novgorod, což jasně symbolizovalo, že se nechce opírat ruské „elity“ nebo o „nomenklaturní kádry“, ale o široké lidové vrstvy.

Vystoupil zároveň v ten samý den, kdy celá země zvažovala, jak by se mělo reagovat na skutečnost, že se ruská sportovní delegace nebude moci zúčastnit Olympijských her – tedy v okamžiku zahájení další etapy konfliktu mezi Ruskem a Západem.

Je to právě konflikt se Západem, který se, stejně jako vytváření „národních elit“ v oblasti vnitřní politiky, stal hlavním zahraničněpolitickým obsahem stávajícího třetího volebního období Vladimira Putina.

Jeho další volební období však nebude pouze obyčejným pokračováním nebo dalším vývojem období předcházejícího. Bez ohledu na jakousi „olympijskou předzvěst“ dalších událostí, jeho hlavním tématem pro nejbližších šest let nebude konfrontace se Západem.

A to nikoli proto, že by byl Putin iniciátorem konfliktu probíhajícího v posledních letech: jsou to Spojené státy, které se nemohou smířit ani s tím, že se Putin znovu vrátí do Kremlu, ani s tím, jak Rusko stále sílí a stává se ambicióznějším.

V dalším období nebudou pro Putina představovat hlavní problém ani USA, ani Západ jako celek. Rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru je v tomto smyslu opravdu jen symbolické – jako sice nebezpečný, ale již poslední výstřel odcházející éry.

Rozpory se Západem se posunou až na druhé či třetí místo mezi Putinovými starostmi, a to prostě proto, že „odchází“ sám Západ. Přímo před našima očima se rozpadá atlantická jednota USA a Evropy, na obou březích Atlantiku sílí antiglobalistická hnutí.

Jistě, tlak a útoky na Rusko budou pokračovat, Západ se ale bude stále více zaplétat do svých vlastních vnitřních rozporů a problémů a jeho jednotlivé státy se budou stále důrazněji snažit o obnovení vztahů s Ruskem.

Samotný Putin pak bude stále větší pozornost a úsilí věnovat posilování vztahů se zeměmi na jihu a na východě – od Turecka po Čínu, od Íránu po Japonsko, od Latinské Ameriky až po Afriku.

V nadcházejících letech dostane vytváření nového světového řádu zcela zřetelné, všem srozumitelné rysy: od stále výraznějšího vytěsňování dolaru z finančních vztahů mezi státy až po vznik nového bezpečnostního uspořádání v Asii opírajícího se o ŠOS (Šanghajskou organizaci pro spolupráci).

Tím zcela nejzásadnějším projektem bude pro Rusko prohloubení integrace a rozšíření Eurasijské ekonomické unie. Ta by měla do budoucna zahrnovat i Ukrajinu; boj o ní je nadčasovou prioritou nejen zahraniční, ale v podstatě i vnitřní politiky Ruska.

V té se bude Putin věnovat především tomu dnes nejaktuálnějšímu problému – personálním otázkám. To znamená rozsáhlou, celkovou obnovu národních elit, nástup a rozvoj nových sil. Znamená to vytvořit podmínky k tomu, aby schopní, vzdělaní, čestní, vlastenecky smýšlející lidé mohli sloužit své vlasti a pracovat ve vládě. Právě to bude Putinovým minimálním programem do roku 2024.

Jaký bude jeho maximální program, na to se ho bude třeba zeptat za šest let. Protože pokud mu dá Bůh zdraví, najde se pro Vladimira Putina funkce i po roce 2024. Je totiž příkladem člověka, jehož nezdobí postavení, ale činy.

Pjotr Akopov

Zdroj: vz.ru

Překlad: mbi, Eurasia24.cz

Foto: Kremlin.ru

loading...

Ohodnotit článek
(20 hlasujících)

Přečtěte si

 

 

 

Nejčtenější články - Analýzy

  • Jen krok od velké války
    „Stejně jako v roce 2013, kdy clintonovci tlačili, aby Obama bombardoval Damašek a zastrašil Rusko, nyní mám jasný pocit, že Velká Británie tlačí na Trumpa, aby udělal tu samou věc. Obama tehdy nebombardoval. Co udělá Trump? To, co se rozhodne udělat, je veledůležité pro celý svět.“
    úterý, 10 duben 2018 21:42 Přečteno 6301 krát
  • Zásadní politické změny v Číně. Země se chystá na budoucí uspořádání světa
    Aniž si toho manistreamová média výrazněji všímala, v Číně došlo v uplynulých týdnech k několika politickým událostem, které budou mít zásadní vliv na uspořádání světa po rozpadu washingtonského sytému.
    neděle, 25 březen 2018 23:02 Přečteno 5632 krát
  • Generál Votel „u zpovědi“
    Ze zprávy vrchního velitele amerických sil na Středním východě generála Josepha Votela pro Kongres USA.
    sobota, 24 březen 2018 23:55 Přečteno 4514 krát
  • Jaderná apokalypsa za dveřmi
    Vyplundrování ekonomiky Ruska by USA pomohlo. Navíc by se zřejmě velice rychle po „americké pomoci s ekonomikou“ Rusko ekonomicky zhroutilo a následně rozpadlo s pomocí nějakých ušlechtilých neziskovek a nějaké té barevné revoluce. Tím by zmizela ze světa jediná země, která v tuto chvíli je schopna odolat americké vojenské agresi.
    pátek, 13 duben 2018 21:34 Přečteno 3783 krát
  • Kandidáti na multipolární svět. Od případu Skripal po případ Facebook
    „Že se Mayová a ten nekvalifikovaný Boris Johnson v této chvíli pokusili autonomně o úder s pomocí severoamerické ‚druhé moci', je pravděpodobné. Faktem je, že aby udělali to, co chtějí, ve Velké Británii by to chtělo Churchilla (a v USA Roosevelta). V západním světě je rovněž zřejmý problém politického personálu,…
    čtvrtek, 05 duben 2018 21:36 Přečteno 2374 krát

Měny a komodity

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru