Spojené státy v Afghánistánu: co získaly a co ztratily?

V roce 2001 rozpoutaly USA válku v Afghánistánu. Válečnou operaci nazvaly Trvalá svoboda a jejím cílem byl podle amerických politiků boj s Talibánem, Al Kajdou a osvobození Afghánistánu od terorismu. Od té doby uplynulo již šestnáct let, na vedení války padly miliardy amerických dolarů – ale podařilo se tyto cíle naplnit?

Začněme tím, že během Afghánské války (míněna intervence SSSR do Afghánistánu v letech 1979–89; pozn. překl.) USA podporovaly mudžáhedíny. Z jejich skupin později vznikla Al Kajda, proti které se USA rozhodly „bojovat“.

Talibán nevznikl zásluhou strýčka Sama, proto se s ním USA musely dohodnout. Podle dohody měli talibánci za značně velkou sumu dolarů skončit s pěstováním máku k výrobě opia.

Protože v té době panovalo v Afghánistánu velké sucho a zemi postihla neúroda, bojovníci Talibánu souhlasili.

Za svůj souhlas obdrželi 43 milionů amerických dolarů. Světové veřejnosti bylo přitom oznámeno, že peníze jdou do země jako „pomoc Afghánistánu postiženému suchem“. Na zasedání Valného shromáždění OSN to oznámil tehdejší americký ministr zahraničí Colin Powell, který si přitom ještě „přihřál polívčičku“ s biologickými zbraněmi.

Média pak šířila informace o tom, že produkce máku v Afghánistánu se prudce snížila, přičemž USA si tuto chválu přivlastnily jako svoji zásluhu. Afghánští bojovníci zatím během tří let všechno utratili a začali znovu pěstovat mák a vyrábět z něj opium. A výsledek?

Během vojenské přítomnosti USA v Afghánistánu se výroba a export drog zvýšily víc než čtyřicetkrát. Zisky z těchto obchodů dosahují kolem 3 miliard dolarů ročně, což představuje 10 až 15násobek HDP země.

V „království“ drog Kolumbii přitom zisky z obchodu s kokainem představují cca 3 % HDP. Co k tomu říci víc, když se největší trh s opiem nachází v Kandaháru v sousedství americké vojenské základny a nikoho to nevzrušuje?

Co dalšího Američané v Afghánistánu udělali?

Podařilo se jim zničit sídlo afghánského štábu Al Kajdy, skupina amerických vojáků během další operace zlikvidovala Usámu bin Ládina – ano, to lze označit za výsledky. Na 16 let toho ale zrovna mnoho není.

Ve všech ostatních ohledech je dnes Afghánistán jen zničenou zemí, která nemůže nabídnout nic než drogy, které američtí vojáci pomáhají šířit do světa. To vše jen proto, že speciální operace USA ani nepředpokládala reálnou pomoc zemi.

Pokud Sovětský svaz svého času (současně s vojenským zásahem) navrhoval i plán sociálního a ekonomického rozvoje Afghánistánu, skutečným plánem USA bylo převzetí kontroly nad afghánským obchodem s narkotiky.

Výsledkem tohoto plánu je skutečnost, že USA již afghánská operace stála 679,8 miliard dolarů – a to že ještě není konec. Rozpočet Ministerstva obrany USA na rok 2018 předpokládá další výdaje „na Afghánistán“ ve výši 45,9 mld. dolarů (podle aktuálního kurzu cca 1000 mld. Kč, což je téměř 3/4 objemu výdajů návrhu státního rozpočtu ČR na stejné období; pozn. překl.). Výdaje jsou zdůvodněny tím, že Talibán odmítá mírové řešení konfliktu s afghánskou vládou.

Je zřejmé, že USA prostě nemají zájem na tom, aby byl konflikt řešen mírovou cestou – jinak by již dávno došlo k dohodě, a to tím spíš, že se umějí dohodnout, pokud to odpovídá jejich prospěchářským zájmům.

Ty se ale v případě urovnání konfliktu nerýsují, a tak kontingent USA v Afghánistánu až dosud představuje víc než 20 tisíc vojáků – a obchod s drogami nadále kvete. Je proto možné, že USA v této zemi více získaly, než ztratily. S jiným cílem války ani nezahajují, ani nekončí.

Lidija Melnikova

Zdroj: politikus.ru

Překlad: mbi, Eurasia24.cz

Foto: repro YouTube.com

loading...

Ohodnotit článek
(9 hlasujících)

Přečtěte si

  • Obkličování Ruska pokračuje, hlasování v OSN však o „izolaci“ nesvědčí

    Slábnoucí pozice Spojených států a poněkud iluzorní představa o údajné izolaci Ruska. I to lze o současné mezinárodněpolitické situaci vyčíst z nedávného hlasování v OSN o stažení ruských mírových vojsk z Podněstří. Na druhou stranu v samotném „blízkém zahraničí“ nevypadá situace pro Rusko růžově, když obkličování země politickým i vojenským vlivem NATO nadále postupuje.

  • Je Putin opravdu připraven „hodit“ Írán přes palubu?

    Ve svém dalším znamenitém rozboru analytik Saker přináší odpovědi na otázky, které musely přijit na mysl každému, kdo sleduje situaci na Blízkém východě. Rozkrývá mimořádně komplexní hru, kde věci nejsou zdaleka takovými, jakými se zdají být, ať už se týkají vztahů Ruska a Izraele, pozic Íránu a šíitských sil, prostředků a především konečných cílů nejvýznamnějších účastníků syrského konfliktu. Článek vyšel v českém překladu na serveru Zvědavec.

  • Ruští experti: Sestřelené Tomahawky důkladně zkoumáme, výsledkům přizpůsobíme vývoj

    Zachovalé celky, ale i fragmenty západních raket sestřelených nedávno nad Sýrií jsou „velmi zajímavé“ pro ruské experty, kteří se zabývají vývojem vojenských radioelektronických prostředků. „Poznatky získané během prozkoumání amerických křídlatých raket Tomahawk, které před nedávnem předala Rusku Sýrie, budou využity při konstrukci nových prostředků radioelektronického boje (REB),“ prohlásil poradce náměstka generálního ředitele koncernu Radioelektronické technologie (KRET) Vladimir Michejev.

  • Rostislav Iščenko: „Stalinistickým kurzem“

    Naši západní partneři jsou při svých pokusech o zkrocení ruské vlády, která se stala příliš nezávislou, vynalézaví, ale ne důslední. Ještě před několika lety bojovali proti Kremlu pod heslem „Putin je dnešní Stalin“. Ale Obama ještě nebyl „chromou kachnou“ a ani nejpokročilejší experti CIA a NSA netušili, že Trump se bude ucházet o post prezidenta, když se počátkem roku 2016 ukázalo, že Putin nejen že není „Stalinem dneška“, ale je kritizován, že v domácí a zahraniční politice nepoužívá stalinistické metody.

  • Jedno slovo pro pět let vývoje Číny: Průlom

    Zatímco významná část světa se v uplynulých pěti letech potácela v důsledcích vrcholu globální ekonomické krize, Čínská lidová republika prodělávala nebývale pozitivní změny nejen v hospodářské či sociální sféře, ale například i v oblasti inovací. Podrobněji o těchto změnách hovořil ve svém projevu čínský premiér Li Kche-čchiang.

 

 

 

Nejčtenější články - Analýzy

  • Obkličování Ruska pokračuje, hlasování v OSN však o „izolaci“ nesvědčí
    Slábnoucí pozice Spojených států a poněkud iluzorní představa o údajné izolaci Ruska. I to lze o současné mezinárodněpolitické situaci vyčíst z nedávného hlasování v OSN o stažení ruských mírových vojsk z Podněstří. Na druhou stranu v samotném „blízkém zahraničí“ nevypadá situace pro Rusko růžově, když obkličování země politickým i vojenským…
    neděle, 01 červenec 2018 23:13 Přečteno 3796 krát

Měny a komodity

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru