Situace v Kyrgyzstánu se vyhrocuje. Prezident Atambajev naléhavě požádal o setkání s Putinem

Středoasijský Kyrgyzstán jen pro Rusko mimořádně významnou zemí. Je členem obranné Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti i Eurasijské hospodářské unie (EAHU), Rusko má v kyrgyzském Kantu strategicky významnou leteckou základnu. Situace v zemi před říjnovými prezidentskými volbami je ale velmi najatá.

Prezident Kyrgyzstánu Almazbek Atambajev požádal 14. září o naléhavé setkání s Vladimirem Putinem, přestože se s ním oficiálně rozloučil již v létě během státní návštěvy.

Potřeba neplánovaného střetnutí vznikla v důsledku narůstající intenzity předvolebního boje v Kyrgyzstánu. Napětí už dosáhlo takového stupně, že k vyřešení vzniklých těžkostí bude zapotřebí i rozhodné slovo Ruska.

Volby, vyhlášené na 15. října, byly zpočátku považovány za formální záležitost s předem známými výsledky. V posledním období však jejich blížící se termín vyvolal v řadách kyrgyzské společnosti řadu vážných rozporů. Jako nešťastný se pro současné vedení ukázal výběr technokratického premiéra Sooronbai Jeenbekova za Atambajevova nástupce – jeho oblíbenost byla v okamžiku ohlášení kandidatury nižší než 5 %.

„Navíc se v Kyrgyzstánu hodně mluví o tom, že rodina budoucího možného prezidenta (konkrétně i obecně pojato) toho na sebe bere příliš – ať již co se týká finančních toků, nebo vedoucích pozic pro sebe a své přátele.“

To vše dokonce vyvolalo otřes na letním sjezdu vládnoucí SDPK (Sociálně demokratické strany Kyrgyzstánu): člen vedení strany a mluvčí parlamentu Chinibaj Tursunbekov odmítl premiéra v kandidatuře podpořit a sám ohlásil svou kandidaturu na prezidenta. Přestože se jeho vystoupení nakonec podařilo „ututlat“, pachuť ve vzduchu zůstala.

Souběžně s těmito událostmi sílí pozice opozičního kandidáta Omurbeka Babanova, představitele jedné z parlamentních frakcí. Jeho oblíbenost hned zpočátku přesahovala 30 % a nyní, po zahájení agitace, vkládá do volební kampaně obrovské prostředky a snaží se dostat na svoji stranu další opoziční kandidáty, kteří nemají šanci na zvolení. Je zřejmé, že i s využitím administrativních možností bude boj vládnoucí strany proti němu obtížný.

Zemí přitom kolují zvěsti, že Moskva ne tak docela zachovává neutralitu. Vypadá to, jakoby se nahromadily rozpory spojené s odmítavým postojem Biškeku k rozšíření základny ruského vojenského letectva v Kantu a s nejednoznačnou rétorikou Atambajeva o ruské operaci v Sýrii. Nespokojenost Moskvy mohly vyvolat i příliš těsné vztahy Jeenbekova se Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty, kde prý jeho rodina výhodně podniká ve stavebnictví.

S ohledem na všechny tyto skutečnosti se zdá, že kyrgyzská opozice se snaží maximálně využít momentálně existující rozpory mezi Kyrgyzstánem a Ruskem. Aktuálně opoziční kandidát Babanov ve svých předvolebních vystoupeních prioritně využívá téma korupce na celním úřadě, díky které se prý do oblasti EAHU každoročně nelegálně dostává zboží v hodnotě 3 mld. dolarů.

V „černých kronikách“ místního tisku je navíc z této korupce obviňován zástupce náčelníka celní správy Raimbek Matriamov (alias „Milionář“), který je blízkým přítelem Jeenbekova a patří k jeho hlavním sponzorům.

Co se děje za kulisami rozehraného představení, není zcela zřejmé. V srpnu se v tisku objevil „únik informace“, že Babanov tajně navštívil Moskvu a setkal se tam se zástupci Putinovy administrativy a představiteli ministerstva zahraničí. A teď přijíždí do Moskvy i Atambajev, aby tam řešil „neodkladné otázky“.

„Experti naznačují, že pro udržení moci bude muset Atambajevův tým republice ‚pořádně utáhnout šrouby'. Zrušit řadu sdělovacích prostředků, posílit informační kampaň a represívní akce vůči opozici – a odstranit z politického boje prvky soutěživosti, protože jinak se mu náladu voličů v průběhu měsíce, který zbývá do voleb, změnit nepodaří.“

Taková varianta vývoje je při srovnání se státy v okolí – Uzbekistánem nebo Turkmenistánem, kde panují naprosto autoritativní režimy a kde politická opozice vlastně neexistuje –, zcela reálná. Není vyloučeno, že kyrgyzské vedení má v plánu představit takové „reformy“ Putinovi a slíbit současně různé ústupky za jejich podporu.

Pravděpodobná je však i druhá varianta, tedy že Atambajev vůbec nechce zachraňovat systém vytvořený za jeho vlády a sleduje zcela jiný cíl – dohodnout se v Moskvě na bezpečnosti svých lidí po porážce Jeenbekova. Tu by měla garantovat Moskva.

Ať již to bude tak, či onak, je zřejmé, že setkání Atambajeva s Putinem může výrazně ovlivnit vývoj situace v Kyrgyzstánu i v Rusku. Je možné dokonce i to, že se stane prologem změny ruské politiky od podpory „rovnováhy zájmů“ k jasnějším, srozumitelnějším a aktivnějším krokům.

Aleksandr Severskij

Zdroj: rusvesna.su

Foto: YouTube.com

Ohodnotit článek
(9 hlasujících)

Přečtěte si

  • Je Putin opravdu připraven „hodit“ Írán přes palubu?

    Ve svém dalším znamenitém rozboru analytik Saker přináší odpovědi na otázky, které musely přijit na mysl každému, kdo sleduje situaci na Blízkém východě. Rozkrývá mimořádně komplexní hru, kde věci nejsou zdaleka takovými, jakými se zdají být, ať už se týkají vztahů Ruska a Izraele, pozic Íránu a šíitských sil, prostředků a především konečných cílů nejvýznamnějších účastníků syrského konfliktu. Článek vyšel v českém překladu na serveru Zvědavec.

  • Ruští experti: Sestřelené Tomahawky důkladně zkoumáme, výsledkům přizpůsobíme vývoj

    Zachovalé celky, ale i fragmenty západních raket sestřelených nedávno nad Sýrií jsou „velmi zajímavé“ pro ruské experty, kteří se zabývají vývojem vojenských radioelektronických prostředků. „Poznatky získané během prozkoumání amerických křídlatých raket Tomahawk, které před nedávnem předala Rusku Sýrie, budou využity při konstrukci nových prostředků radioelektronického boje (REB),“ prohlásil poradce náměstka generálního ředitele koncernu Radioelektronické technologie (KRET) Vladimir Michejev.

  • Rostislav Iščenko: „Stalinistickým kurzem“

    Naši západní partneři jsou při svých pokusech o zkrocení ruské vlády, která se stala příliš nezávislou, vynalézaví, ale ne důslední. Ještě před několika lety bojovali proti Kremlu pod heslem „Putin je dnešní Stalin“. Ale Obama ještě nebyl „chromou kachnou“ a ani nejpokročilejší experti CIA a NSA netušili, že Trump se bude ucházet o post prezidenta, když se počátkem roku 2016 ukázalo, že Putin nejen že není „Stalinem dneška“, ale je kritizován, že v domácí a zahraniční politice nepoužívá stalinistické metody.

  • Jedno slovo pro pět let vývoje Číny: Průlom

    Zatímco významná část světa se v uplynulých pěti letech potácela v důsledcích vrcholu globální ekonomické krize, Čínská lidová republika prodělávala nebývale pozitivní změny nejen v hospodářské či sociální sféře, ale například i v oblasti inovací. Podrobněji o těchto změnách hovořil ve svém projevu čínský premiér Li Kche-čchiang.

  • Smrtelné nebezpečí pro Abramsy: osmdesátihlavňový „Buratino“ bude moci ničit tanky po desítkách

    Instalace prvků aktivní ochrany na tanky a další obrněná vozidla americké armády nutí Rusko soustředit pozornost na vylepšování schopností překonávání obrany potenciálního protivníka. Jedním ze spolehlivých způsobů jsou mnohohlavňové reaktivní zbraně.

 

 

 

Nejčtenější články - Analýzy

  • Je Putin opravdu připraven „hodit“ Írán přes palubu?
    Ve svém dalším znamenitém rozboru analytik Saker přináší odpovědi na otázky, které musely přijit na mysl každému, kdo sleduje situaci na Blízkém východě. Rozkrývá mimořádně komplexní hru, kde věci nejsou zdaleka takovými, jakými se zdají být, ať už se týkají vztahů Ruska a Izraele, pozic Íránu a šíitských sil, prostředků…
    pondělí, 18 červen 2018 23:51 Přečteno 4168 krát

Měny a komodity

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru