Intervence bez následků: 81 zemí světa může uvalit sankce na USA

USA odmítají podat důkazy, ale i nadále tvrdí, že Rusko mělo vliv na výsledky amerických prezidentských voleb údajným zveřejněním Wikileaks e-mailů odcizených hackery v počítačových systémech Demokratické a Republikánské strany. Kromě toho prezident Barack Obama uvalil na Moskvu nové sankce, přestože i podle amerických vědců se Washington sám po mnoho let vměšuje do cizích voleb, včetně těch prezidentských v Rusku. A dělá to bez toho, aby za to nesl jakékoliv následky.

Podle politologa Dova Levina z univerzity Carnegie-Mellon, který vede Los Angeles Times, se Spojené státy od dob druhé světové války pokusily ovlivnit 81 volebních kampaní v zahraničí. Přitom reálných intervencí Washingtonu do záležitostí jiných zemí bylo mnohem více, protože seznam neobsahuje převraty za posledních 15 let označované jako „barevné revoluce“. Navíc časový rámec údaje končí rokem 2000.

Intervence ve volbách znamená podle definice Dova Levina draze financovanou akci s cílem ovlivnit výsledky voleb ve prospěch jedné ze stran. Dvě třetiny operací USA se konaly pod rouškou utajení a zahrnovaly financování a organizaci volebních kampaní, dezinformace a propagandu, přípravu specialistů podporované strany, jakož i poskytnutí či krácení finanční pomoci dotčenému státu.

Jak poznamenává vědec University Carnegie Mellon, u 59 % případů kampaní v cizích zemích Washington uspěl, protože jeho akce přinesly podporovanému kandidátovi v průměru o 3 % více hlasů.

Rusko se podle Dova Levina od roku 1946 do roku 2000 snažilo ovlivnit 36 volebních kampaní v zahraničí. Tak dvě supervelmoci zasáhly do průběhu každých devátých voleb v poválečné historii, uzavírá vědec.

Mezi příklady amerických intervencí uvedl Dov Levin Itálii. V roce 1948 vrhly USA v této středomořské zemi veškeré úsilí na vítězství křesťanských demokratů nad komunisty, říká. Podle jeho slov šlo jak o „pytel peněz“ na financování volební kampaně a amerických specialistů, tak o veřejné pohrůžky odmítnutí pomoci Itálii v případě vítězství komunistů. Podobná činnost Američanů podle Levina, pokračovala v průběhu následujících sedmi volebních období.

Nikaragua. V roce 1990 CIA zorganizovala únik materiálů o korupci marxistů do německých novin a zasadila silný úder úřadujícímu prezidentovi Danielu Ortegovi. Následně prohrál s opoziční kandidátkou Violetou Chamorro.

V Československu USA řídily přípravu volebního štábu a financování kampaně strany Václava Havla v prvních demokratických volbách v zemi v roce 1990. „Záměrem bylo zcela rozdrtit komunismus“, uvedl Dov Levin v Los Angeles Times.

Ovšem vměšování Washingtonu do volebních kampaní jiných zemí se neomezovalo pouze na cíl nepustit komunisty k moci. Bílý dům se snažil mít kontrolu nad státy, v nichž USA viděly své vlastní zájmy.

V roce 1986 na Haiti tamní síly svrhly diktátora a spojence USA Jean-Claude Duvaliera a volby vyhrál katolický kněz Jean-Bertrand Aristide. Jak napsaly The New York Times, CIA převzala záštitu nad členy vojenské junty Duvaliera s cílem odstranit nežádoucího prezidenta, který vyhrál volby nad Washingtonským chráněncem – bývalým zaměstnancem Světové banky a ministrem financí Marc Bazinem.

V Rusku se podle Levina USA pokusily zasáhnout ve volbách roku 1996, když podpořily prezidenta Borise Jelcina tím, že schválily půjčku MMF ve výši 10,2 miliard $. Část peněz šla v předvečer voleb na sociální výdaje – na důchody a na platy.

V Izraeli USA pomohly kandidátům, kteří vystupovali ve prospěch procesu palestinsko-izraelského mírového urovnání. V roce 1996 se Bill Clinton otevřeně vyslovil pro zvolení Šimona Perese. Americký prezident podpořil mírový summit v Šarm aš-Šajchu a pozval svého kandidáta do Bílého domu měsíc před volbami.

"Mysleli jsme si, že pokud zvítězí kandidát „Likudu“ Benjamin Netanjahu, můžeme na mírový proces po nějaký čas zapomenout“, napsal do Los Angeles Times bývalý spolupracovník amerického ministerstva zahraničí Aaron David Miller.

V roce 1999 stratégové Billa Clintona pomohli labouristickému kandidátu Ehud Barakovi postavit se proti Netanjahuovi.

V Jugoslávii se Američané snažili izolovat srbské nacionalisty a jejich vůdce Slobodana Miloševiče tím, že provedli vojenskou operaci a uvalili na Srbsko hospodářské sankce. Kromě toho v roce 2000 Washington utratil miliony dolarů na pomoc opozičním politickým stranám a na podporu „nezávislých“ médií. Obsah vysílání sdělovacích prostředků a nákup vybavení pro ně se staly rozhodujícím faktorem vítězství opozičního kandidáta Vojislava Koštunici v prezidentských volbách, soudí Dov Levin: „Kdyby tomu tak nebylo, Miloševič by pravděpodobně vyhrál volební kampaň a zůstal na další období.“

Zasahování USA do voleb a vnitřních věcí cizích států před rokem 2000 mělo důsledky pro celý svět. Ale zdaleka ne takové, jako události posledních 16 let, o nichž Dov Levin nehovoří. Dnes můžeme říci, že v novém století šla strategie Washingtonu hájit vlastní zájmy daleko za hranice mírového vlivu na volební procesy. „Oranžová revoluce“ a „revoluce důstojnosti“ na Ukrajině, „revoluce růží“ v Gruzii a konečně „arabské jaro“ přinesly chaos a válku do celých regionů. Přičemž ve většině případů USA nedosáhly požadovaných výsledků, pokud nejsme zastánci verze „řízeného chaosu“. Selhání již přiznali i v samotném Washingtonu.

Jak uvedlo EADaily, ředitel CIA John Brennan sdělil televiznímu kanálu CNN, že administrativa Baracka Obamy neměla správnou představu o důsledcích „arabského jara“ a nerealisticky očekávala, že autoritářské režimy skončí a přijde demokracie, jakou chtějí lidé. Nicméně podle ředitele CIA „samotný pojem demokracie v praxi nezakořenil v mnoha lidech, kulturách a zemích.“ Avšak jaké důsledky jsou USA ochotny nést například za to, že válka v Sýrii si vyžádala asi půl milionu životů, John Brennan neupřesnil.

Zdroj: eadaily.com

Překlad: ralh

Foto: YouTube.com

Ohodnotit článek
(18 hlasujících)

Přečtěte si

 

 

 

Měny a komodity

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru