Clintonová je jako „západní civilizace“: krvežíznivá, ale nemohoucí

Média globální oligarchie už dále nemohou skrývat, že budoucí nejvyšší úřednice „západní civilizace“ je nemocná. Přes nedělní zdůrazňování že se po držkopádu „cítí skvěle“ a že byl „krásný den“, přišlo pondělní konstatování, že obavy o její zdraví „jsou nyní nevyhnutelné“ a „výroky o její chabé fyzické kondici už nelze smést ze stolu“. Clintonová je dokonalou ilustrací stavu Západu.

To, čemu se říká „západní civilizace“, vypadá přesně jako Clintonová: odcizená, chirurgicky a kosmeticky neustále vylepšovaná, popatlaná tunami make-upu, napajcovaná chemií, zabalená v drahých hadrech a neustále poťouchle se usmívající. Ve skutečnosti však chřadnoucí, dýchavičná, zoufalá, přitom stále více krvelačná a zadlužená.

Clintonovou, stejně jako všechny její předchůdce, čeká po „zvolení“ gigantický dluh vůči jejím dárcům – tím největším nemá být v úhrnu nikdo jiný než spekulant a „Pán chaosu“, globální oligarcha George Soros, takže můžeme tušit, co nás po „volbách“ čeká.

Čekají nás další pokusy prohlubování predátorské globalizace a chaosu. Čeká nás další bujení hniloby liberální „západní civilizace“.

Pokusy, na které už ale atlantický Západ nemá sílu. Ani hrubou, představovanou armádou Spojených států, ani měkkou, představovanou Organizací spojených národů. Jestli někdo chce mezi těmito strukturami hledat rozdíl, nechť si promítne historii uplynulého čtvrtstoletí – s mandátem OSN, nebo bez něj, nakonec to stejně bylo jedno. Západ si až do osudného „chemického útoku“ v Sýrii v roce 2013 dělal, co se mu zlíbilo.

Globální oligarchií ovládaná, v New Yorku sídlící a anglosaských jmen plná OSN se naprosto diskredituje před celým světem, když se pokouší dehonestovat ty, kteří se protiví naprosto zjevné iracionalitě: „Pro tyto lidi musím já být svého druhu noční můrou. Jsem globálním hlasem hájícím lidská práva, univerzální práva, jsem zvolený všemi vládami a nyní jsem kritikem téměř všech vlád. Hájím a podporuju lidská práva každého jednotlivce, všude: práva migrantů, žadatelů o azyl a imigrantů, práva komunity LGBT, práva žen a dětí ve všech zemích, práva menšin, práva domorodců, práva invalidů a práva všech a každého, kdo je kde diskriminován, znevýhodňován, pronásledován nebo mučen – ať už vládami, politickými hnutími nebo teroristy.“ V tomto pořadí.

To není výmysl nějakého „konspiračního“ webu. To jsou autentická slova muže, který ve stejném textu napadl i českého prezidenta a slovenského premiéra, slova vysokého komisaře OSN pro lidská práva Zaída Husajna (arabsky znějící jméno je kamufláž, stejně jako u celé řady dalších figur z kanceláří OSN, aby byl navozen dojem rovnoprávného zastoupení různých národnostních a náboženských skupin: stačí se podívat na jméno Husajnovy matky – Margaretha Inga Elisabeth Lind, a titul otce – Lord Chamberlain of Jordan):

To, co pan Wilders sdílí s panem Trumpem, panem Orbánem, panem Zemanem, panem Hoferem, panem Ficem, madame Le Penovou a panem Faragem, sdílí také s Islámským státem. Všichni tito lidé se různými způsoby snaží zrekonstruovat minulost, dokonalou a tak čistou ve své formě, kde na sluncem zalitých polích žijí lidé sjednocení svou etnicitou či náboženstvím – žijí pokojně v izolaci, autoři svého vlastního osudu, bez zločinnosti, bez zahraničních vlivů a bez válek. Je to minulost, která, zcela jistě, neexistovala nikde.“

Co si o tom asi musí myslet miliony lidí v ČR, na Slovensku, v Maďarsku, Rakousku, Francii, Británii? Že nemají právo volby? Být to před pár lety, možná by někteří z nich znejistěli. Dnes už ne: všichni vědí nebo tuší, komu a čemu lidé jako Zaíd Husajn či Peter Sutherland a celá OSN slouží: ve jménu západního univerzalismu a lidských práv mají zasévat chaos do všech koutů světa, živit růst extremismu a v konečném důsledku rozvracet a krvavě ničit celé národy.

Jenže: čím je to zřejmější, tím je tato organizace slabší. Důkazem nade všechny je pátý úspěšný jaderný pokus Korejské lidově demokratické republiky. Ať je tento čin sebevíc odsuzován, je dokladem toho, že globální oligarchii se mohou úspěšně vzepřít i menší země, než je Írán.

Žádné sankce, žádné vyhrožování, žádná společná vojenská cvičení s USA, Severní Koreu prostě nic nepoložilo a neodradilo od touhy dát světu tímto byť hazardním způsobem najevo, jak na tom Západ je. A tak KLDR po deseti letech politického a ekonomického nátlaku nejenže provádí dokonalý jaderný test, ale staví nové moderní čtvrtě pro vědce, učitele i dělníky – žádná propaganda, stačí se podávat.

Jsem přesvědčený o tom, že kromě biče, kromě důtky, existují možnosti pro jakési kreativní řešení situace, vypracování přístupů, které umožní snížit napětí na Korejském poloostrově a v severovýchodní Asii jako takové,“ komentoval poslední severokorejský pokus ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Co tím chtěl Lavrov říci kromě toho, že Severokorejci reálně nechtějí nikomu ublížit a – pokud je Západ nechá na pokoji – nebudu mít k tomu žádný důvod? Totiž že přišel čas agendy multipolarismu namísto agendy západního hegemonismu – globalismu a univerzalismu – OSN a všem jejím „vysokým komisařům“ navzdory.

Jestliže reputaci nemá už ani OSN, jak mohou mít reputaci západní státy a jejich elity?

A nejde jen o jejich odcizení zájmům lidí na celé planetě. Stačí se podívat na ty nejvyšší a údajně nejvýznamnější figury „západní civilizace“: zatímco předseda Evropské komise Juncker řeší svůj mentální stav tímto už pověstným způsobem, chatrný Obama úpí pod stiskem ruky opravdového, fyzicky i duševně rovného chlapa. Clintonové ani ruku podávat netřeba, aby se zlomila v kolenou.

Všechno to jsou dobré zprávy pro nás, kteří jsme údajně součástí oné „západní civilizace“. Nejsme. Náš „zdrojový kód“ je jiný než ten anglosaský a stokrát se to nemusí líbit předsedovi občanských demokratů. Slabost „západní civilizace“ nám dává šanci vybrat si prezidenta, který sice taky není v nejlepší fyzické kondici, ale na nic si nehraje, nemá „humanoidní“ sklony a hlavně: i když se jeho gumovému člunu na rybníčku zhýčkaní kosmopolitní liberálové smějí, na rozdíl od nich není pokrytec, neodcizil se většině společnosti a úsudek má bystrý jako žádný z amerických prezidentů za celou poslední generaci.

A lze se jen smát páté koloně u nás i v Rusku, jak se snaží vybrat „náhradu“ za stávající vůdce. U nás se o to pokoušejí tragikomické figury jako Kocáb s bizarnostmi typu Horáčka, Halíka a spol., zatímco v Rusku trestanec Chodorkovskij s kreaturami jako Navalnyj, Kasjanov, Javlinskij či Jelcinova dcera Jumašovová. Naprosto stejné – na hony vzdálené realitě.

Jestliže z populace světového hegemona, více než třísetmilionové americké společnosti vzejdou jako dva nejlepší Hillary Clintonová a Donald Trump, není zjednodušujícím pohledem konstatování, že to svědčí o stavu této společnosti. Je nemohoucí a chřadnoucí.

Geo, Eurasia24.cz

Ohodnotit článek
(0 hlasujících)

Přečtěte si

  • Je Putin opravdu připraven „hodit“ Írán přes palubu?

    Ve svém dalším znamenitém rozboru analytik Saker přináší odpovědi na otázky, které musely přijit na mysl každému, kdo sleduje situaci na Blízkém východě. Rozkrývá mimořádně komplexní hru, kde věci nejsou zdaleka takovými, jakými se zdají být, ať už se týkají vztahů Ruska a Izraele, pozic Íránu a šíitských sil, prostředků a především konečných cílů nejvýznamnějších účastníků syrského konfliktu. Článek vyšel v českém překladu na serveru Zvědavec.

  • Ruští experti: Sestřelené Tomahawky důkladně zkoumáme, výsledkům přizpůsobíme vývoj

    Zachovalé celky, ale i fragmenty západních raket sestřelených nedávno nad Sýrií jsou „velmi zajímavé“ pro ruské experty, kteří se zabývají vývojem vojenských radioelektronických prostředků. „Poznatky získané během prozkoumání amerických křídlatých raket Tomahawk, které před nedávnem předala Rusku Sýrie, budou využity při konstrukci nových prostředků radioelektronického boje (REB),“ prohlásil poradce náměstka generálního ředitele koncernu Radioelektronické technologie (KRET) Vladimir Michejev.

  • Rostislav Iščenko: „Stalinistickým kurzem“

    Naši západní partneři jsou při svých pokusech o zkrocení ruské vlády, která se stala příliš nezávislou, vynalézaví, ale ne důslední. Ještě před několika lety bojovali proti Kremlu pod heslem „Putin je dnešní Stalin“. Ale Obama ještě nebyl „chromou kachnou“ a ani nejpokročilejší experti CIA a NSA netušili, že Trump se bude ucházet o post prezidenta, když se počátkem roku 2016 ukázalo, že Putin nejen že není „Stalinem dneška“, ale je kritizován, že v domácí a zahraniční politice nepoužívá stalinistické metody.

  • Jedno slovo pro pět let vývoje Číny: Průlom

    Zatímco významná část světa se v uplynulých pěti letech potácela v důsledcích vrcholu globální ekonomické krize, Čínská lidová republika prodělávala nebývale pozitivní změny nejen v hospodářské či sociální sféře, ale například i v oblasti inovací. Podrobněji o těchto změnách hovořil ve svém projevu čínský premiér Li Kche-čchiang.

  • Smrtelné nebezpečí pro Abramsy: osmdesátihlavňový „Buratino“ bude moci ničit tanky po desítkách

    Instalace prvků aktivní ochrany na tanky a další obrněná vozidla americké armády nutí Rusko soustředit pozornost na vylepšování schopností překonávání obrany potenciálního protivníka. Jedním ze spolehlivých způsobů jsou mnohohlavňové reaktivní zbraně.

 

 

 

Nejčtenější články - Analýzy

  • Je Putin opravdu připraven „hodit“ Írán přes palubu?
    Ve svém dalším znamenitém rozboru analytik Saker přináší odpovědi na otázky, které musely přijit na mysl každému, kdo sleduje situaci na Blízkém východě. Rozkrývá mimořádně komplexní hru, kde věci nejsou zdaleka takovými, jakými se zdají být, ať už se týkají vztahů Ruska a Izraele, pozic Íránu a šíitských sil, prostředků…
    pondělí, 18 červen 2018 23:51 Přečteno 4850 krát

Měny a komodity

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru