Čínsko-ruské vazby sníží závislost obou zemí na USA a dolaru

Velmi zajímavý rozhovor poskytl na nedávné čtvrté konferenci Rusko-čínského ekonomického dialogu v Pekingu čínskému deníku Global Times poradce ruského prezidenta Sergej Glazjev. Hovořil mimo jiné o prohlubující se spolupráci dvou eurasijských obrů – Ruska a Číny – a jejich reakci na zvyšující se americkou agresivitu nejen v ekonomické oblasti.

USA nedávno zavedly celní tarify na dovoz zboží z Číny, Ruska a dalších zemí. Jaké budou podle vás důsledky tohoto kroku v mezinárodním obchodu? Může tento krok vyvolat globální ekonomickou recesi nebo přispět ke vzniku systémových rizik pro globální svobodu obchodu?

Obchodní válka je zčásti způsobena stagnací ekonomických systémů západních zemí, které jsou nyní ve velmi špatné formě. Obrovské peněžní toky jsou využívány ke spekulativním operacím, což podkopává stabilitu finančního sektoru národních ekonomik.

Spojené státy se snaží udržet si své vedoucí ekonomické postavení prostřednictvím a s využitím protekcionistických opatření. Jediným výsledkem však bude nárůst obchodu mezi Ruskem, Čínou, Indií a dalšími zeměmi. Pokud se nám podaří posílit spolupráci v rámci ŠOS (Šanghajské organizace pro spolupráci) nebo BRICS, stejně jako zbavit se závislosti na americkém dolaru jako světové rezervní měně, tlak Spojených států výrazně zeslábne.

Lze očekávat, že v letošním roce dosáhne objem obchodu mezi Čínou a Ruskem výše až 100 miliard dolarů, což bude mezníkem hospodářské spolupráce mezi oběma zeměmi. Jaký bude pro vzájemný dvoustranný obchod těchto zemí další postupný cíl?

Je možné, že další hranicí bude 200 miliard dolarů. Tím nejdůležitějším ovšem je prohloubení a rozšíření objemu spolupráce mezi našimi státy, neboť obchod – to je jen první krok na cestě k plnohodnotnému mezinárodnímu partnerství.

Musíme co nejrychleji přejít na jeho vyšší stupeň. To předpokládá rozšiřovat spolupráci mezi našimi výrobními a obchodními společnostmi, vytvářet velká konsorcia a společné vědeckovýzkumné organizace – zejména v leteckém průmyslu. Obchod je totiž pouze to, co je vidět „na povrchu“. Pokud se nepodaří nastolit mezi našimi organizacemi a společnostmi těsnější spolupráci a prohloubit jejich vzájemné vztahy a styky, zůstane vzájemný obchod oblastí křehkou a zranitelnou.

Pokud zde jednáme mimo jiné i o hospodářském rozvoji ruského Dálného východu, která odvětví mohou být v této oblasti pro rusko-čínskou spolupráci nejperspektivnější?

V oblastech, které jsou pro vzájemný obchod nejvýhodnější, již těsná spolupráce existuje. Jde z naší strany o vývoz dřeva, surovin, zlata, ropy a plynu. Co nám zatím chybí a co potřebujeme, je vysoká míra zpracování. Obchodovat musíme se zbožím s vysokou přidanou hodnotou. I proto se trvale snažíme přilákat čínské investory, abychom společně s nimi takové zboží vyráběli. Rusko jako stát pak může pro takové společné podniky zajišťovat elektrickou energii, poskytovat jim pozemky a suroviny.

Druhým vážným úkolem je rozvoj odvětví využívajících špičkové technologie, zejména v oblasti loďařského průmyslu. Ovšem i modernizace tohoto odvětví vyžaduje více investorů. Existuje totiž zřetelná poptávka – například v souvislosti s plány „Námořní hedvábné stezky“ – na výstavbu nových námořních přístavů a příslušných logistických center.

Víme, že v Rusku existuje i určitá skepse týkající se vlivu Číny na oblasti Dálného východu. Je pravdou, že Rusko je znepokojeno přítomností čínského vlivu na Dálném východě?

Ano, došlo i k některým nedorozuměním, zejména v předcházejících obdobích. Abychom se podobným situacím vyhnuli, potřebujeme více vzájemné důvěry a více kontaktů mezi našimi národy. To předpokládá rozvoj dopravní infrastruktury, společných vzdělávacích projektů a také práce a úsilí sdělovacích prostředků, které musí naše národy informovat o pozitivních příkladech vzájemné spolupráce. Myslím si však, že podobné problémy jsou jen dočasného charakteru.

Rusko dnes zažívá ohromný příliv zahraničních podnikatelů a turistů. Zároveň však během posledních dvou dekád opustilo Dálný východ něco kolem 2 milionů tamních obyvatel. Pokud by miliony čínských občanů přijely například na Bajkal, byla by tam naše turistická infrastruktura naprosto nepostačující – a to by vedlo ke vzniku značných sociálních tlaků. Pokud tam však postavíme více hotelů, zajistíme modernější, soudobé turistické služby, kvalitní stravování a dopravu, bude to prospěšné pro oba naše státy. Dnes vidíme, jak to chodí například na ostrově Chaj-nan (tropický ostrov v Jihočínském moři s prudce se rozvíjejícím turistickým ruchem). Bojí se někdo ruských turistů na Chaj-nanu? Nikoli, jsou tam naopak očekáváni s otevřenou náručí jako klienti.

Existují ze strany Ruska pro čínské firmy připravené působit na Dálném východu nějaká „tabu“?

Rusko má legislativu platnou (na jeho území) stejně pro všechny země. Neexistují žádné hranice a zákazy platné speciálně pro Čínu. Máme u nás například některá administrativní omezení týkající se rybolovu – nejsou však namířena proti Číně. Musíme přece zajistit zachování určité hladiny stavu ryb z hlediska reprodukce tak, jak to dělají všechny ostatní země. Námi stanovená pravidla lovu jsou v tomto směru veřejná a jasná.

Jako další příklad lze uvést důlní průmysl. Firmy zabývající se těžbou nerostných surovin musí mít příslušnou licenci. K jejímu získání pak musí mít partnera – rezidenta v RF (míněno daňového rezidenta, tj. subjekt sídlící v Rusku a odvádějící v něm daně z příjmů; pozn. překl.), a to zejména v případech, kdy jde o těžbu strategických surovin. Také toto pravidlo však u nás platí pro firmy ze všech států světa.

Spojené státy a Evropská unie stále prodlužují a rozšiřují sankce zaměřené proti Rusku. Co hodlá za dané situace ruská vláda dělat pro podporu domácí ekonomiky?

Stále se snažíme našim americkým kolegům vysvětlit, že hovořit s námi prostřednictvím sankcí není zrovna dobrá volba. Můžeme si sednout za společný stůl a diskutovat o všech problémech a opatřeních přijatých ruskou vládou – ta jsou vždy pečlivě zvážena a zdaleka nejsou agresívní. Snažíme se našim západním partnerům ukázat, že pokud mají zájem řešit nějaké problémy týkající se mezinárodních vztahů, je třeba používat diplomatické postupy, a nikoli taková opatření, jakými jsou sankce.

Pokud však bude americká agrese vůči Rusku pokračovat, jsme současně připraveni opustit dolar jako hlavní rezervní měnu, neboť sankce pro nás dělají z dolaru mimořádně toxickou valutu. Hrozbám ze strany americké administrativy čelí dokonce i zahraniční společnosti.

Z těchto důvodů tedy – pokud USA budou i nadále porušovat normy mezinárodního práva a pravidla Světové obchodní organizace – bude prvním opatřením, které přijmeme společně s Čínou a dalšími státy ohrožovanými americkou ekonomickou agresí, odmítnutí a odchod od dolaru jako klíčové měny pro mezinárodní platby.

Domníváte se, že sankce by mohly být zmírněny v krátkodobém či střednědobém horizontu?

To si nemyslím. Všichni totiž vidíme, jak ve vztahu k Rusku agresívní nálady v USA spíše narůstají. To lze vysvětlit skutečností, že někteří Američané odmítají přiznat si existující realitu a snaží se za každou cenu zachránit hegemonní postavení USA ve světě. Chtěli by, aby USA zůstaly jedinou supervelmocí, která všem ostatním diktuje svou vlastní vůli. Nejsou prostě s to pochopit, že svět se mění a Amerika v něm svou vedoucí roli ztrácí. Ztratila již své dominantní postavení v obchodu s ropou, surovinami a dokonce i v oblasti hi-tech produkce.

Jaký je váš názor na úsilí Jižní Koreje podporovat ekonomickou integraci v severovýchodní Asii, a to včetně výstavby systému železnic a potrubních systémů na Korejském poloostrově, které tento poloostrov přímo propojí s Ruskem?

Uskutečnitelnost takových plánů přímo závisí na politické situaci v regionu. Nikdo totiž podle mého názoru nebude vkládat obrovské prostředky do stavby železnic a potrubí, dokud existuje hrozba války.

Zatím nám však Spojené státy brání sednout si za jeden stůl a předkládat návrhy. Hrají si svou vlastní hru, protože války se v tomto regionu neobávají. Navíc by ji možná i uvítaly. USA si zde (zatím) zachovávají svůj vliv na postoje Japonska a Jižní Koreje.

Pokud se ovšem podaří vyřešit politickou krizi, nevidím žádný důvod, který by realizaci uvedených plánů bránil. Jedinou otázku je, kdo se odhodlá vzít na sebe ekonomická rizika. Předpokládám, že by to měla být v první řadě Jižní Korea, protože uvedené komunikace potřebuje víc než kdokoli jiný. Navíc by to byl dobrý krok i pro Severní Koreu, protože aktivnější ekonomická spolupráce s okolím by do této země přinesla mír a hospodářský rozvoj.

Zdroj: mixednews.ru

Překlad: mbi, Eurasia24.cz

loading...

Ohodnotit článek
(10 hlasujících)

Přečtěte si

 

 

 

Nejčtenější články - Alternativy

  • Vladimir Putin navrhuje používat při mezinárodních platbách rubl
    Od slov k činům. Vladimir Putin dokazuje celému světu, že Rusko není žádnou izolovanou zemí. A to velmi důrazně.
    středa, 30 květen 2018 23:18 Přečteno 10066 krát
  • Další kontura multipolárního světa: Írán se sbližuje s Eurasijskou unií
    Eurasijská hospodářská unie jako stále významnější blok multipolárního uspořádání světa dostala v minulých dnech nové stimuly k svému budoucímu rozšíření.
    úterý, 22 květen 2018 22:32 Přečteno 6458 krát
  • Jedno slovo pro pět let vývoje Číny: Průlom
    Zatímco významná část světa se v uplynulých pěti letech potácela v důsledcích vrcholu globální ekonomické krize, Čínská lidová republika prodělávala nebývale pozitivní změny nejen v hospodářské či sociální sféře, ale například i v oblasti inovací. Podrobněji o těchto změnách hovořil ve svém projevu čínský premiér Li Kche-čchiang.
    středa, 13 červen 2018 10:22 Přečteno 6420 krát
  • Čínsko-ruské vazby sníží závislost obou zemí na USA a dolaru
    Velmi zajímavý rozhovor poskytl na nedávné čtvrté konferenci Rusko-čínského ekonomického dialogu v Pekingu čínskému deníku Global Times poradce ruského prezidenta Sergej Glazjev. Hovořil mimo jiné o prohlubující se spolupráci dvou eurasijských obrů – Ruska a Číny – a jejich reakci na zvyšující se americkou agresivitu nejen v ekonomické oblasti.
    pondělí, 27 srpen 2018 00:35 Přečteno 3669 krát
  • Čína pomůže proměnit Sýrii. Země bude součástí Nové hedvábné stezky
    Sýrie má před sebou mnohem lepší perspektivy, než si mnozí dosud mysleli: část syrského území leží na trase Nové hedvábné stezky a Čína už dala najevo, že bude usilovat o stabilní a prosperující Sýrii, k čemuž jí pomůže investicemi.
    pondělí, 22 říjen 2018 23:10 Přečteno 3526 krát

Měny a komodity

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru