Slábnoucí pozice Spojených států a poněkud iluzorní představa o údajné izolaci Ruska. I to lze o současné mezinárodněpolitické situaci vyčíst z nedávného hlasování v OSN o stažení ruských mírových vojsk z Podněstří. Na druhou stranu v samotném „blízkém zahraničí“ nevypadá situace pro Rusko růžově, když obkličování země politickým i vojenským vlivem NATO nadále postupuje.

Rusko se může zcela obejít bez Ukrajiny při výrobě těžkých transportních letadel kategorie An-124 Ruslan, které tvoří významný komponent vzdušné dopravy v civilním i vojenském sektoru. Tamní letecký průmysl už začal přípravu možné obnovy výroby letounu, ovšem již čistě ruského a pod jiným názvem.

Jednoznačnou reakci ruského prezidenta na otázku týkající se případného vyhrocení situace na Donbasu ocenil sám tazatel – známý ruský spisovatel a jeden z velitelů sil DLR Zachar Prilepin. Obává se, že Ukrajina zahájí rozsáhlou operaci proti donbaským republikám během blížícího se fotbalového šampionátu.

Zuřivost fašistů na jedné straně a nadšené ohlasy obrovského množství obyvatel Ukrajiny na straně druhé vzbudil koncert nazvaný „Vítězství. Jedno za všechny“. Devátého května jej vysílala ukrajinská televize Inter, aby tak spolu s řadou populárních umělců uctila oběti války a válečné veterány.

Jak si Američané představují „vojensko-technickou spolupráci“ s Ukrajinou, názorně ukazuje poslední „zbrojní obchod“ mezi oběma zeměmi.

Ukrajina žije očekáváním „odražení agrese ze strany Ruska“, což je možno chápat jako přípravu na obsazení Donbasu – ten Ukrajina, plně v souladu s novým zákonem, považuje za území „okupované Ruskou federací“. Podle náčelníka generálního štábu ukrajinské armády má Kyjev na takovou operaci nejen „zpracované plány“, ale také nové druhy zbraní. S čím ukrajinští stratégové počítají a čím chtějí své plány podpořit? Odpovědi našel magazín Vzgljad.

Jsme jeden národ, jedna zem, nemáme důvod být rozděleni – tak komentoval lídr Luhanské lidové republiky (LLR) Leonid Pasečnik nedávné uzavření dohody o těsné spolupráci s Doněckou lidovou republikou (DLR). Představitelé obou zemí jsou zajedno: učinili krok ke sjednocení obou zemí.

Ještě nedávno nám bylo Švédsko předkládáno jako ideál sociální a ekonomické politiky. Dnes je spíše ideálním příkladem absurdity současné Evropy: zatímco země vědomě podporuje eskalaci „vnitřních“ hrozeb a v tamních městech raketově roste násilná kriminalita, švédská politická reprezentace prosazuje razantní zvyšování nákladů na armádu, protože se hystericky bojí Ruska. Neexistuje přitom smysluplné vysvětlení, proč by Rusové měli napadnout právě neutrální Švédsko.

Zdá se, že Ukrajina tvrdě pracuje na vybudování americké námořní základny ve městě Oděsa. Americké válečné lodě se zastavují v přístavu Oděsa jednou za tři měsíce. Naposledy se v Oděse zastavil americký torpédoborec USS Carney (DDG-64) v nočních hodinách, právě v době, kdy Rusové slavili pravoslavné Vánoce.

Žores Ivanovič Alfjorov ví, o čem mluví. V roce 2000 získal Nobelovu cenu za vývoj heterogenních polovodičových struktur pro vysokorychlostní elektroniku a optoelektroniku. Nedávno poskytl portálu Argumenty a fakta tematicky bohatý rozhovor: o Ukrajině, SSSR, sovětské a ruské vědě, o elektronice a také o tom, kam kráčí svět. Větší část rozhovoru přinášíme v překladu do češtiny.

Strana 1 z 12

Přečtěte si

  • Obkličování Ruska pokračuje, hlasování v OSN však o „izolaci“ nesvědčí

    Slábnoucí pozice Spojených států a poněkud iluzorní představa o údajné izolaci Ruska. I to lze o současné mezinárodněpolitické situaci vyčíst z nedávného hlasování v OSN o stažení ruských mírových vojsk z Podněstří. Na druhou stranu v samotném „blízkém zahraničí“ nevypadá situace pro Rusko růžově, když obkličování země politickým i vojenským vlivem NATO nadále postupuje.

  • Je Putin opravdu připraven „hodit“ Írán přes palubu?

    Ve svém dalším znamenitém rozboru analytik Saker přináší odpovědi na otázky, které musely přijit na mysl každému, kdo sleduje situaci na Blízkém východě. Rozkrývá mimořádně komplexní hru, kde věci nejsou zdaleka takovými, jakými se zdají být, ať už se týkají vztahů Ruska a Izraele, pozic Íránu a šíitských sil, prostředků a především konečných cílů nejvýznamnějších účastníků syrského konfliktu. Článek vyšel v českém překladu na serveru Zvědavec.

  • Ruští experti: Sestřelené Tomahawky důkladně zkoumáme, výsledkům přizpůsobíme vývoj

    Zachovalé celky, ale i fragmenty západních raket sestřelených nedávno nad Sýrií jsou „velmi zajímavé“ pro ruské experty, kteří se zabývají vývojem vojenských radioelektronických prostředků. „Poznatky získané během prozkoumání amerických křídlatých raket Tomahawk, které před nedávnem předala Rusku Sýrie, budou využity při konstrukci nových prostředků radioelektronického boje (REB),“ prohlásil poradce náměstka generálního ředitele koncernu Radioelektronické technologie (KRET) Vladimir Michejev.

  • Rostislav Iščenko: „Stalinistickým kurzem“

    Naši západní partneři jsou při svých pokusech o zkrocení ruské vlády, která se stala příliš nezávislou, vynalézaví, ale ne důslední. Ještě před několika lety bojovali proti Kremlu pod heslem „Putin je dnešní Stalin“. Ale Obama ještě nebyl „chromou kachnou“ a ani nejpokročilejší experti CIA a NSA netušili, že Trump se bude ucházet o post prezidenta, když se počátkem roku 2016 ukázalo, že Putin nejen že není „Stalinem dneška“, ale je kritizován, že v domácí a zahraniční politice nepoužívá stalinistické metody.

  • Jedno slovo pro pět let vývoje Číny: Průlom

    Zatímco významná část světa se v uplynulých pěti letech potácela v důsledcích vrcholu globální ekonomické krize, Čínská lidová republika prodělávala nebývale pozitivní změny nejen v hospodářské či sociální sféře, ale například i v oblasti inovací. Podrobněji o těchto změnách hovořil ve svém projevu čínský premiér Li Kche-čchiang.

 

 

 

Měny a komodity

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru