Leonid Ivašov: S-300 pro Sýrii? Zklidní se Izraelci, Turci i Američané

Po nedávné agresi západních zemí proti Sýrii se začalo hovořit o brzkých dodávkách ruských protivzdušných systémů S-300 napadené zemi. Velký bolehlav může tento komplex znamenat nejen pro Spojené státy a jejich evropské spojence, ale především pro Izrael. Po řadě spekulací v médiích se teď na téma dodávek S-300 do Sýrie vyjádřil člověk na slovo vzatý: bývalý náčelník Hlavní správy pro mezinárodní vojenskou spolupráci Ministerstva obrany Ruské federace generálplukovník Leonid Ivašov.

Podle dosud zveřejněných informací má Moskva dodat Sýrii bezplatně protivzdušné raketové komplexy S-300 Favorit. Přítomnost těchto komplexů, tvořených radary, dopravně-nabíjecími vozidly, velitelskými stanovišti a vlastními odpalovacími zařízeními, Sýrii umožní vytvořit vícevrstevný systém protivzdušné obrany.

 Kde se rozhoduje o dodávkách zbraní na Střední východ – v Moskvě, nebo v Tel Avivu?

Tady připomínám, že Rusko již v roce 2007 uzavřelo s Íránem smlouvu na dodávku systému S-300. Na to ale z Tel Avivu „přišlo varování“: Izraelci se obávali, že tyto prostředky PVO výrazně ztíží možnost provedení preventivního úderu proti íránským jaderným objektům a naruší tím rovnováhu sil v této oblasti. Moskva tak v roce 2010 transakci zrušila. Totéž se stalo i v Sýrii.

V současné době a situaci však chci věřit, že Kreml veto Izraele na dodávky moderních obranných prostředků na Střední východ překoná.

Jak rychle mohou být komplexy systému S-300 dodány do Sýrie?

Tyto raketové komplexy PVO může Rusko dodat poměrně rychle. I tak však operace zabere minimálně 3 až 4 měsíce.

Komplexy pro Sýrii bude přitom nutno odebrat ze služby v ozbrojených silách Ruska. To znamená, že do Sýrie budou zaslány komplexy z naší výzbroje, v návaznosti na jejich náhradu systémem S-400.

Budou tedy vyčleněny z bojové sestavy ruské armády, projdou předexportní přípravou, což znamená provedení běžné údržby, kontrolu stavu všech systémů a výměnu některých agregátů a součástí. Souběžně pak budoucí syrské obsluhy absolvují výcvik v obsluze zbraně v ruském výcvikovém středisku, pravděpodobně na polygonu Ašuluk.

Až budou syrští vojáci díky péči našich specialistů připraveni, vrátí se do Sýrie. Současně s nimi budou do Sýrie dopraveny komplexy S-300, které ihned zaujmou bojové pozice.

Proč nebude vyrobeno několik komplexů S-300 speciálně pro Sýrii?

V takovém případě by se termín dodávky výrazně prodloužil. Na S-300 i bez Damašku „stojí frontu“ řada zahraničních odběratelů (v souvislosti s exportem S-300 se často hovoří o Íránu, ale komplexy byly v minulých letech vyvezeny například do Alžírska, Ázerbájdžánu, Egypta, Kypru, resp. Řecka, Venezuely či Vietnamu – pozn. edit.). Proces přípravy systému k použití přitom výrobou nekončí. Komplex je po vyrobení nutno seřídit a otestovat jeho funkce. A to vše trvá poměrně dlouho.

Co se změní, pokud budou do Sýrie dodány tyto raketové systémy PVO?

Všechno a všichni se zklidní – Izraelci, Turci, Američané… Budou přesně znát zónu dostřelu S-300 a raději do ní „nepolezou“.

Jistě, počítám s tím, že spolu s S-300 budeme muset do Sýrie dodat i protivzdušný kombinovaný raketový a kanonový komplex Pancir-S1 a také vysoce mobilní raketový prostředek PVO středního dosahu Buk-M2 nebo alespoň Buk-M1. To umožní vybudovat kvalitní systém syrské PVO, schopný pokrýt cíle pohybující se v malých, středních i velkých výškách (řeč je o dodávkách většího množství uvedených komplexů; všechny již jsou zařazeny ve výzbroji syrské PVO, ale dosud tvoří jen minimální podíl ve srovnání se staršími raketovými komplexy, dodanými Sovětským svazem ještě v 70. a 80. letech minulého století – pozn. edit.).

Pak bude nebe nad Sýrii dobře ochráněno. Myslím, že budou určeny a pokryty i zvláště nebezpečné směry ohrožení – nejspíš ze strany horského hřbetu Libanonu a ve směru od Izraele.

Co je ale zásadní, je skutečnost, že syrské raketové protivzdušné prostředky budou pracovat v těsné součinnosti s PVO komplexy Ruska. Výsledkem tak bude, že nad Sýrií vznikne souvislá oblast kontrolovaná radary a prostředky radioelektronického boje a současně i souvislá oblast pokrytá prostředky přímé PVO.

Byl by raketový a bombový útok na Sýrii ze 14. dubna možný i v případě, že by tato země disponovala komplexy S-300?

Nejpravděpodobnější je, že by USA a jejich spojenci na Sýrii zaútočili i tak. Útok by však byl jinak strukturován a měl by jiné parametry.

Je třeba si uvědomit, že útok ze 14. dubna byl proveden Tomahawky na hranici životnosti. Mnoho z nich nedoletělo do cíle, další pak byly bez velkých problémů sestřeleny. Pokud by ale v Sýrii byly rozmístěny moderní prostředky PVO, Američané by pravděpodobně použili větší množství křídlatých raket modernějších typů (např. střel AGM-158B JASSM ER, které byly při agresi použity, ovšem pouze v jednotkách kusů – pozn. edit.).

Takové rakety jsou schopny vyhnout se palbě prostředků PVO a disponují systémy snižujícími možnost jejich zachycení radary (jsou ale také mimořádně drahé a jsou odpalovány z letounů v podstatně menších počtech než jako při odpalu salvy desítek Tomahawků z amerických plavidel, tzn., nešlo by o masivní úder jako v případě „76 střel“ namířených na vědeckovýzkumné středisko Barzá, ale o omezený útok, vedený na konkrétní cíle skutečně strategického významu – pozn. edit.).

Zdroj: izborsk-club.ru

Překlad: mbi, Eurasia24.cz

Foto: YouTube.com

loading...

Ohodnotit článek
(18 hlasujících)

Přečtěte si

 

 

 

Nejčtenější články - Aktuálně

  • Polsko žádá miliardy: Evropská unie se může dramaticky zmenšit
    Polexit – během uplynulých dní zaznívalo toto nové slovo prakticky ve všech evropských sdělovacích prostředcích. Do éteru jej vypustil předseda Evropské komise Donald Tusk, který během tiskové konference ve Varšavě varoval před možností odchodu Polska z EU.
    úterý, 20 listopad 2018 22:02 Přečteno 5894 krát

Měny a komodity

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru