Jak ochladit horké hlavy v NATO: Rusko přezbrojuje armádu na hranicích s Evropou

Útvary ruského Západního vojenského okruhu (ZVO) od počátku letošního roku dostaly více než 1500 ks nových moderních těžkých zbraní, uvedl náčelník tiskového oddělení ZVO Igor Muginov. Vojska rozmístěná na západě Ruska tak dostala největší množství nové vojenské techniky z celé armády.

Útvary ZVO byly doplněny o nové letouny, vrtulníky, hlídkové čluny, ženijní techniku, radiolokátory, dělostřelecké systémy a také o nové tanky, obrněné transportéry a automobilní techniku. Podle Muginova dosáhne v útvarech ZVO podíl moderní pozemní, letecké a námořní techniky dokonce roku 2020 nejméně 70 % a v některých druzích zbraní a techniky dokonce plných 100 %.

Ve výzbroji pozemních sil Západního okruhu se již objevila bojová vozidla BMP-3, obrněné osmikolové transportéry BTR-82A a pancéřová vozidla Tigr a Tajfun. Významným způsobem byly posíleny letecké útvary – ať již jde o víceúčelový bojový letoun generace 4++ typu Su-35S, dopravní a útočný vrtulník Mi-8AMTŠ Terminátor, nebo bitevní vrtulníky Mi-28N Noční lovec a Mi-35M Krokodil. Bojové možnosti bezpilotních leteckých prostředků se výrazně zvýšily díky novým dronům typu Gruša, Orlan, Granat, Zastava, Leep a Forpost.

Objem zbraní a vojenské techniky dodané letos do ZVO je přitom větší než do kteréhokoli z ostatních tří vojenských okruhů ruské armády. Podle zveřejněných plánů Ministerstva obrany RF má být v roce 2016 dodáno do Jižního a Centrálního vojenského okruhu 1 200 ks zbraní a techniky a do Východního „jen“ o něco víc než 700 ks. Celkem se má letos podíl nejmodernější vojenské techniky v ozbrojených silách Ruské federace zvýšit z 47 na 54 %.

Západní výspa

Západní „výspa“ Ruska – Západní vojenský okruh – byl organizačně vytvořen v roce 2010 sloučením Moskevského a Leningradského vojenského okruhu. Jeho štáb sídlí v Petrohradě. Strategickým úkolem ZVO je obrana zhruba poloviny evropské části RF (26 oblastí). Nejjižnější oblastí ZVO je Voroněžská oblast, nejsevernější Karelská republika a nejvýchodnější Kostromská oblast. Území dislokace a odpovědnosti ZVO za obranu území pak hraničí s Ukrajinou, Běloruskem, Estonskem, Litvou, Lotyšskem a Finskem.

Velitelem ZVO je od listopadu 2015 generálplukovník Andrej Kartapolov, který až do té doby působil jako náčelník štábu Hlavní operační správy Generálního štábu Ozbrojených sil RF. Do jeho podřízenosti patří více než 80 svazků rozmístěných po území celého okruhu. V nouzových situacích přebírá také velení Pohraniční službě Federální služby bezpečnosti (FSB), silám Národní grady RF a některým oddělením ministerstev (Ministerstva pro civilní obranu, mimořádné situace a likvidaci následků živelných pohrom, Ministerstva vnitra a dalších).

Kartapolov velí také Baltské flotile, posádce ruské armády v Kaliningradské oblasti a Operační skupině armády RF v Podněstří. Mimo struktury ZVO působí pouze Raketová vojska strategického určení (RVSN – z „Ракетные войска стратегического назначения“), útvary Vzdušných a kosmických sil (VKS – „Воздушно-космические силы“) a Severní flotila, která se v roce 2014 stala základem Společného strategického velení (OSK – „Объединённое стратегическое командование“) Sever.

Z týlu se staly hranice

V době existence Sovětského svazu bylo území dnešního ZVO týlovou oblastí. Hlavní úderné armádní síly byly dislokovány poblíž západní hranice SSSR a jejich organizační struktura byla výrazně složitější. Například v 80. letech byla země rozdělena na 16 vojenských okruhů a v letech 1991 až 1998 na 8 okruhů a tzv. zvláštní Kaliningradský vojenský prostor. Dnes je struktura armády podstatně jednodušší – území státu je rozděleno na 4 okruhy a na oblast OSK Sever.

Obnova armády

V krátké historii ZVO bylo nejvýznamnější událostí roku 2016 oznámení ministra obrany Sergeje Šojgu, že dochází k obnovení 1. tankové armády.

Práce na opětovném zformování tankové armády (jejíž štáb je dislokován v Bakovce, ležící v Odincovském okrese Moskevské oblasti) začaly už v roce 2014. Úkolem bylo obnovení vojenského svazu, který byl původně ustaven 30. ledna 1943 a který prodělal svůj bojový křest v bitvě u Kurska (v roce 1944 byl armádě za vynikající bojové zásluhy udělen čestný titul „gardová“ – pozn. překl.)

Po skončení 2. světové války zůstala 1. tanková armáda na území východního Německa; její štáb pracoval v Drážďanech. V letech 1992 a 1993, kdy probíhalo stahování vojsk z Německa, bylo velení tankové armády přemístěno do Smolenska a v roce 1999 byla rozpuštěna.

Páteří opětovně zformované tankové armády se staly gardová Kantemirovská tanková  a Tamanská mechanizovaná divize a spolu s nimi také 27. gardová Sevastopolská mechanizovaná brigáda. Podle informací ministerstva obrany je 1. tanková armáda vyzbrojena tanky T-72B3 a T-80, dále pásovými bojovými vozidly pěchoty BMP-2 (naše BVP-2) a cca 130 kusy další obrněné techniky. Její údernou sílu podporují dělostřelecké a raketové brigády. Během krátké doby by měly být do sestavy útvarů 1. tankové armády zařazeny tanky T-14 Armata a bojová vozidla pěchoty Kurganěc.

Přibližně ve stejné době jako 1. tanková byla znovu zformována také 20. gardová (vševojsková) armáda, která byla do svého rozpuštění také dislokována v Německu a jejíž štáb byl umístěn v Eberswalde. Veleni obnovené armády je ve Voroněži. Dvacátou armádu tvoří hlavně mechanizované (motostřelecké) divize předurčené k co nejrychlejším přesunům na velké vzdálenosti (útvary rychlého nasazení).

Rozhodnutí ministerstva obrany zformovat v rámci ZVO dvě armády plně podpořil vojenský expert, kandidát historických věd Vadim Solovjev. Nejde podle něj o navyšování početních stavů vojsk ZVO, vždyť obě byly zformovány z již existujících a funkčních svazků.

Solovjev je přesvědčen, že v situaci, kdy NATO posiluje svoji infrastrukturu, kdy je rozmisťován globální systém protiraketové obrany a kdy dochází k politické konfrontaci Ruska se Západem, jsou kroky, které podniká Moskva na západním směru, zcela adekvátní. Jak říká, modernizace vojsk ZVO si klade za cíl hlavně „ochladit horké hlavy v NATO a utlumit jejich agresívní zanícení“.

„Někteří západní politici se domnívají, že pokud Rusko formuje na západě svého území tankovou a mechanizovanou (vševojskovou) armádu, připravuje se k útoku. Jistě, Moskva tím mimo jiné demonstruje i svoji schopnost zasadit nepříteli zdrcující úder, dělá to však hlavně z politických důvodů. Současná geopolitická situace nám bohužel takový postup diktuje jako nutnost,“ zdůraznil Solovjev.

Alexej Zakvasin

Zdroj: Politikus.ru

Překlad: mbi, Eurasia24.cz

Foto: Mil.ru

Ohodnotit článek
(9 hlasujících)

Přečtěte si

 

 

 

 

 

Nejčtenější články - Vojenství

 

loading...

 

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru