Jak na tom Rusko je (1). Z linek sjíždí proudové hydroplány, rozloha lesů se zvětšuje

Že Rusové dnes umí pouze zbraně a tím to hasne? A že z dávné slávy Sovětského svazu v oblastech průmyslu, zemědělství, vědy a techniky nezůstalo v současném Rusku zhola nic? I takové bludy jsou nám podsouvány, realita je však docela jiná. Posuďte.

Na webu Vlastenecký zpravodaj vyšel text, jenž se soustřeďuje na ty oblasti lidských činností, ve kterých patří Rusko mezi pět nejúspěšnějších zemí na světě – a že jich není málo. Eurasia24.cz přináší formou seriálu kompletní překlad (v závorkách jsou případně uvedeny upřesňující fakta, letopočty uvádějí, ze kterého roku pocházejí statistické údaje).

Zemědělství a lesnictví

Zemědělství:

Výroba a export pšenice: Rusko je největším exportérem pšenice na světě (2016) a je současně na 3. místě v její výrobě (po Číně a Indii; 2014).

Výroba „severních“ plodin: Rusko je na prvním místě ve světě v pěstování žita, ovsa, ječmene, pohanky, rybízu a maliny, na druhém místě na světě v produkci slunečnice a angreštů, třetí místo na světě zaujímá v produkci brambor, mrkve, tuřínu (2013) a dýně (2012), čtvrté místo na světě v produkci okurek (2013), páté místo v produkci česneku (2013). Patří také mezi 3 největší producenty jahod (2008).

Produkce cukrové řepy: Rusko je největším světovým producentem cukrové řepy (2016).

Pěstování lnu: Rusko zaujímá druhé místo na světě v produkci a vývozu olejnatých semen lnu (po Kanadě, 2016).

Produkce medu: Rusko je ve světě na 5. místě v produkci medu.

Produkce kuřecího masa: V produkci kuřecího masa je Rusko 5. na světě.

Produkce vepřového masa: V roce 2016 postoupilo Rusko mezi 5 největších světových producentů vepřového masa.

Průmyslový rybolov: Z hlediska objemu průmyslového rybolovu je Rusko na 5. místě ve světě (2016).

Lesnictví a dřevozpracující průmysl:

Rusko zaujímá páté místo na světě v těžbě a vývozu dřeva (2015), druhé místo na světě ve výrobě desek na bázi dřeva (po Číně, 2013), druhé místo na světě ve vývozu kulatiny (po Spojených státech, 2015) a je na třetím místě na světě ve vývozu řeziva (po Kanadě a Spojených státech, 2015). V celkové rozloze lesů je Rusko na prvním místě na světě.

Obnova biologických zdrojů:

V roce 2014 uvedli experti WWF (World Wide Fund for Nature – Světový fond na ochranu přírody; pozn. překl.), že Rusko je jedinou velkou zemí světa, ve které se přírodní biologické zdroje zvětšují (míněno je dřevo v lesích, ryby ve vodách a ostatní obnovitelné přírodní bohatství). Pozoruhodné je, že k této situaci dochází i při poměrně intenzívním využívání přírodních zdrojů. Je to důkazem, že obnova lesů, regulace (průmyslového) rybolovu, chov ryb apod. jsou v Rusku na vysoké úrovni. Od roku 1995 do roku 2015 se rozloha lesů v Rusku zvýšila o 79 milionů hektarů.

Energetika:

Rusko je společně s několika málo dalšími zeměmi energetickou velmocí, na rozdíl od většiny z nich však nemá jen velké zásoby fosilních uhlovodíkových paliv, ale také rozvinutou hydroenergetiku a energetiku jadernou.

Výroba elektrické energie: Rusko je ve světě na 4. místě v celkové roční výrobě elektrické energie (za ČLR, USA a Indií, 2014). Energetická soustava RF je největší centrálně řízenou soustavou světa.

Plynařský průmysl: Rusko je druhé na světě v těžbě zemního plynu a na místě prvním v jeho exportu.

Těžba ropy: Rusko řadu let soupeří a střídá se na prvním a druhém místě ve světě v těžbě ropy se Saúdskou Arábií a je druhé v objemu vývozu ropy. Je také světovým lídrem v těžbě uhlovodíkových paliv v polárních podmínkách (tak jako i v dalších ekonomických aktivitách v Arktidě). V současné době je Rusko jedinou zemí, která úspěšně těží ropu v arktické ledové oblasti.

Petrochemický průmysl: Rusko je na 3. místě na světě ve výrobě ropných produktů (za USA a Čínou, údaj z r. 2015) a na 2. místě v jejich exportu (za USA, 2015).

Těžba uhlí: Rusko je šestou zemí světa v těžbě uhlí (2012) a je na 3. místě v jeho exportu (2015).

Hydroenergetika: Rusko zaujímá 5. místo na světě v ročním objemu výroby elektrické energie v hydroelektrárnách (za ČLR, Kanadou, Brazílií a USA; 2014). Několik ruských hydroelektráren patří mezi 20 největších na světě (Sajano-sušenská, Krasnojarská, Bratská, Usť-ilimská).

Jaderná energetika: V objemu výroby elektrické energie v jaderných elektrárnách je Rusko na 2. místě ve světě a podle expertů Světové jaderné asociace (WNA) je světovým lídrem v rozvoji technologií jaderné energetiky budoucnosti.

Jaderné palivo: Rusko ve světě zaujímá 2. místo v zásobách a 3. místo v těžbě uranu. Ruský systém obohacování uranu pomocí centrifug je nejefektivnější.

Výstavba jaderných elektráren: Rusko je ve světě na prvním místě v počtu současně budovaných jaderných elektráren v zahraničí. Zároveň probíhají další významné stavby v samotném Rusku, a to včetně moderních množivých reaktorů na rychlé neutrony, probíhají práce na dořešení problémů souvisejících s uzavřeným palivovým cyklem, který výrazně posílí zdrojovou základnu jaderné energetiky. Technologie zajišťující bezpečný provoz jaderných elektráren jsou nejpokročilejší na světě (výsledek intenzívního mnohaletého výzkumu po jaderné havárii v Černobylu; pozn. překl.).

Metalurgický průmysl, těžba a zpracování nerostů

Metalurgie:

Rusko je na 5. místě na světě v těžbě železné rudy a ve výrobě oceli (2015) a současně je jedním ze světových lídrů v hutnictví řady barevných kovů. Jde kupříkladu o 1. místo ve výrobě leteckého titanu a 2. místo v jeho celkové výrobě (po ČLR) nebo 2. místo v produkci hořčíku.

Produkce hliníku a niklu: Ve výrobě hliníku je Rusko na 2. místě ve světě, ve výrobě niklu na místě 3.

Produkce vzácných kovů: Rusko je ve světě – na 1. místě v produkci palladia, na 2. místě v produkci platiny (za JAR, 2014), na 3. místě v těžbě zlata (za ČLR a Austrálií, 2014) a na 4. místě v těžbě stříbra (za Mexikem, ČLR a Peru, 2013).

Těžba diamantů: Rusko je ve světě na 1. místě v celkové hodnotě vytěžených diamantů během roku (2015).

Výroba fosforečných hnojiv: Rusko je na 4. místě na světě v těžbě fosfátových hnojiv (2015) a na 3. místě v jejich exportu (2011).

Ostatní těžba nerostných surovin a jejich zpracování:  Rusko je na 1. místě na světě v těžbě jantaru, na 2. místě na světě v produkci křemíku (2011), 4. místo na světě zaujímá v těžbě fluoritu (2006) a 5. místo ve světové produkci bentonitu (2006).

Obranný, letecký, loďařský a kosmický průmysl

Obranný průmysl, letecký průmysl a stavba lodí:

Ruský obranný průmysl je druhý největší na světě (po USA) a v řadě druhů výrob a technologií zaujímá i v této oblasti 1. místo. Rusko je druhým největším exportérem zbraní.

Výroba pěchotních zbraní: Mezi ruskými pěchotními zbraněmi je řada druhů a typů považovaných za nejlepší na světě, a proto také vyráběných a vyvážených ve velkých množstvích. Ruská útočná puška Kalašnikov je nadále nejrozšířenější ruční palnou zbraní na světě.

Výroba tanků: Rusko zaujímá 1. místo na světě ve výrobě a vývozu hlavních bojových tanků. Ruské tanky a obrněná vozidla na platformě Armata vycházejí z nejpokročilejších technologií a nemají dosud na světě obdoby. Rusko je na čele světa i v konstrukcích aktivní ochrany obrněných vozidel (Afganit), dynamických systémů ochrany (Relikt, Malachit), ručních protitankových zbraní (RPG-32 Barkas), tankových kanonů nebo systémů řízení a vedení palby (Kalina).

Výroba vojenských a speciálních letadel: V roce 2014 se Rusko dostalo na 1. místo ve výrobě vojenské letecké techniky, když předstihlo USA ve výrobě bojových letadel.

Výroba vojenských a také civilních středních a těžkých vrtulníků: Rusko je na prvním místě na světě ve výrobě útočných vrtulníků (2014), když předstihlo USA, a v roce 2015 dosáhlo produkce z dob SSSR.  Sdružení výrobců Vrtulníky Ruska dosáhlo v roce 2015 podílu 23 % na světové výrobě vojenských vrtulníků, 32 % na výrobě bojových vrtulníků, 43 % v kategorii středních vojenských dopravních vrtulníků, 60 % těžkých civilních vrtulníků (s maximální vzletovou hmotností více než 20 tun) a 66 % středních civilních vrtulníků (vzletová hmotnost od 7 do 20 tun). Celkově Rusko zaujímá 10 % světového obchodu s vrtulníky.

Konstrukce těžkých hydroplánů: Ruský hydroplán Be-200 je jediným obojživelným proudovým letounem na světě.

Výroba a export systémů protivzdušné obrany: Rusko je největším světovým výrobcem a exportérem prostředků PVO krátkého a středního dosahu. Ruské systémy S-300 a S-400 jsou pokládány za nejlepší na světě. Rusko je jedinou zemí disponující technologií rychlých staveb radarových stanic k sledování startů a dráhy raket.

Stavba vojenských lodí a lodí na atomový pohon: Rusko je po USA na 2. místě ve stavbě válečných lodí a je současně jediným světovým výrobcem atomových ledoborců, plovoucích jaderných elektráren a jedním ze států, který staví na jaderný pohon všechny typy ponorek (v ruském námořnictvu označovaných PLAT, PLARB a PLARK – ekvivalenty amerických SSN, SLBN a SSGN – pozn. překl.).

Výroba jaderných a raketových zbraní: Rusko má ve výzbroji nejvyšší počet jaderných hlavic a také nejvyšší počet jejich nosičů. Probíhá vývoj nových typů balistických raket, do výzbroje jsou zařazovány nové raketové systémy, obnovuje se výroba strategického bombardéru Tu-160, který je největší a nejmocnější zbraní tohoto typu na světě.

Kosmický průmysl:

Rusko je po mnoho let světovým lídrem v počtu kosmických startů, a tím samozřejmě i ve výrobě nosičů (vyvážených do EU) a raketových motorů (vyvážených do Spojených států). V současné době je Rusko jedinou zemí, která uskutečňuje pravidelné lety do kosmu s lidskou posádkou. Vyrábí také moderní satelity s rozličným určením. Celkem se Rusko řadí ve výrobě raketové a kosmické techniky na třetí místo ve světě (po USA a EU, 10,7 % z celosvětové produkce v roce 2011).

Pokračování

Zdroj: ruxpert.ru

Překlad: mbi, Eurasia24.cz

Grafika: © Eurasia24.cz

loading...

Ohodnotit článek
(27 hlasujících)

Přečtěte si

 

 

 

Nejčtenější články - V&T

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru