Evropská unie se bojí Putinovy „odplaty“

V souvislosti s nadcházejícími prezidentskými volbami v USA se nejčastěji zmiňovanými osobami v médiích stali Hillary Clintonová a Donald Trump. Jde ovšem pouze o dočasnou změnu – obvykle tato „čest“ patří Vladimíru Putinovi. Vůbec to neznamená, že by na něj někdo zapomněl. Ani náhodou.

Na posledním setkání představitelů zemí EU, během kterého byl posuzován systém sankcí EU vůči Rusku, vyjádřil ministerský předseda Portugalska António Luís Santos da Costa svůj postoj k Rusku, k sankcím, které jsou proti němu uplatňovány, i k jeho nejvyššímu představiteli. Vyslovil svoji podporu scénáři, podle kterého by měly být sankce proti Rusku postupně utlumovány.

Portugalský tisk ovšem nalezl pro takovou pozici svého premiéra velmi podivné vysvětlení. Podle portugalského deníku Observador je vyjádření Costy výrazem obav z toho, že volby v USA vyhraje Trump, ten oslabí tlak na Rusko, a to pak následně rozšíří svoji hegemonii na Evropu.

To vše pak bylo ještě „přizdobeno“ pohádkou o agresi Ruska proti ubohé a nešťastné Ukrajině. Abychom si ověřili objektivitu takového názoru, zadali jsme do Googlu heslo: „Portugalští novináři na Ukrajině“. Nenašli jsme nic kromě aktualit z fotbalu. To ale není vše. V Observadoru se píše také o „nezákonném“ jednání Ruska v Sýrii. Od kdy patří podpora legitimní vlády mezi nezákonné aktivity?

No dobře, vem to čert. Zadáváme do Googlu znovu heslo „Portugalští novináři v Sýrii“. Znovu nic. A to je vše, co je třeba vědět o „objektivitě“ portugalských sdělovacích prostředků.

No a teď se pojďme podívat, proč Costa hovoří tak, jak hovoří a proč Observador píše tak, jak píše. Příčina toho je v samotném Portugalsku. Tato země nepatří ekonomicky ani politicky zrovna k nejsilnějším – a navíc si sama podřezává větev, na které sedí. Sankční válka s takovým ekonomickým žralokem, jakým je Rusko, je pro Portugalsko zhoubná.

Vladimír Putin nikdy neodmítne dialog s kterýmkoli státem, vždyť každý z nich je důležitý, a nechceme se s nikým dostat do konfrontace, i když se nás bude snažit vyprovokovat. António Costa to dobře ví, a proto se zasazuje o odstranění ekonomických i politických bariér (EU) ve vztazích s Ruskem. Větev, kterou si tím pod sebou podřezává, už začíná praskat a brzy povolí. Cesta z toho je jen jedna – žádat o smír.

A teď se vypořádejme s tím, co píše Observador. Jeho cíl je jednoduchý – ospravedlnit či podpořit svého prezidenta. Dlouhou dobu celý západní a prozápadní tisk (včetně Observadoru) psal jen o tom, jak je Rusko špatné a jak není radno se s ním přátelit. A teď najednou představitel zahraniční politiky státu začne mluvit o smíru. A tak se vydání Observadoru muselo uchýlit k takovému vykreslení Vladimíra Vladimiroviče, jaké si Západ oblíbil.

Tím ovšem Evropa sama sebe vede do propasti. A to i bez pomoci prezidentů „států regionálního významu“.

Jevgenij Radugin

Zdroj: Politikus.ru

Překlad: mbi, Eurasia24.cz

Foto: Kremlin.ru

Ohodnotit článek
(9 hlasujících)

Přečtěte si

 

 

 

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru