I toto je Severní Korea: čtvrť Ryoyong z první ruky (FOTO)

Média se mohou přetrhnout v poukazování na všelijaké „šokující“ „hrůzy“, „absurdity“ a „bizarnosti“ Severní Koreje. Do čeho se jim ale vůbec nechce, jsou jakékoliv zmínky o reálných úspěších a projektech, které KLDR uskutečňuje navzdory dlouhodobým sankcím všeho druhu: zprávy tohoto typu se do mainstreamu zpravidla nedostanou nebo jsou přímo blokovány – jako například kanál severokorejské televize na YouTube.

Ruský cestovatel Oleg Kirjanov na svém blogu olegkir2002.livejournal.com a webu prokorea.ru zveřejnil fotografie z letošní cesty do Severní Koreje. Svými autentickými dojmy a popisy doplnil řadu fotografií z čtvrti Ryoyong v Pchjongjangu, která byla otevřena letos 13. dubna. Zde jsou.

Rád bych upozornil na následující fotografie. Na první z nich vidíte, jak vypadala přední část této ulice před dvěma lety, v době před zahájením výstavby. Na místě, kde vidíte kanál, byly pak postaveny domy. Tuto část města jsem v roce 2015 fotografoval zcela náhodou. Dnes je zajímavé si porovnat, co bylo a co je dnes.

Takhle to vypadalo před 2 lety:

A takto to vypadá dnes (fotky téže části ulice z různých úhlů):

Celá čtvrť je prostě nádherná.

Rozbřesk budoucnosti na korejských ulicích

„Velcí soudruzi Kim Ir-Sen a Kim Čong-il jsou věčně s námi!“ hlásá nápis na obrovském „Památníku věčného života“, stojícím u jedné z hlavních křižovatek Pchjongjangu v obvodu Taeson. Památník zde stojí už dlouho a dobře ho zná většina starousedlíků,ale ulice, která se otevírá za ním, se za poslední rok změnila k nepoznání.

Odpověď KLDR na sankce „imperialistů“

Dva a půl kilometru dlouhou ulici  Ryoyong, jejíž název znamená v překladu „rozbřesk“ či „svítání“, lze směle nazvat nejkrásnější a nejmodernější částí Pchjongjangu. Ryoyong – toto slovo se zaručeně naučila všechna zahraniční média, která sledují vývoj a život v „Zemi ču-čche“. (Ču-čche – oficiální státní ideologická a ekonomická doktrína, jejíž princip snad nejlépe vyjadřuje teze „člověk vše vede a vše rozhoduje“ nebo shrnující vyjádření „absolutní soběstačnost“; pozn. překl.)

Projekt výstavby ulice, jehož realizace byla zahájena loni 3. dubna, se svým způsobem stal odpovědí Pchjongjangu na mezinárodní sankce a speciálně na nátlak ze strany USA a jejich spojenců.

„Chtěli jsme dokázat, že i v období sankcí jsme schopni se úspěšně rozvíjet a dosahovat výrazných úspěchů v ekonomice. A tak to také napište: tahle ulice je naší odpovědí na sankce USA,“ zdůrazňoval nám průvodce, když jsme se novou ulicí vydávali.

Skutečně – výstavba čtvrti Ryoyong se svým způsobem stala věcí cti pro celou KLDR a její občany, kteří nepřetržitě sledovali, jak rychle přibývají jednotlivá poschodí komplexů obytných budov.

Severní Korea zapojila do výstavby této části Pchjongjangu své nejlepší stavitelské podniky a znovu světu předvedla rekordní tempa výstavby. Posuďte sami: celá velká nová čtvrť s 44 budovami o 20 až 70 patrech, obsahující celkem 4804 bytů a rozkládající se na ploše 900 tisíc čtverečných metrů,byla vybudována během jediného roku.

Sedmdesátiposchoďový mrakodrap, který je dnes nejvyšší obytnou budovou KLDR, byl se vším všudy postaven za 74 dnů. K tomu je třeba si uvědomit, že nejdříve bylo nutno zbourat v těch místech stojící staré budovy, radikálně upravit terén včetně přeložení toku jednoho z přítoků hlavní řeky Pchjongjangu a teprve poté bylo možno zahájit vlastní stavbu.

Nejednalo se přitom pouze o obytné budovy, ale také o objekty občanské vybavenosti – obchody, servisy, opravny, knihovny a podobně.

Tu čtvrť stavěla bez nadsázky celá zem. Pomoc na stavbě poskytli Korejcům i Rusové – zaměstnanci Velvyslanectví RF v Pchjongjangu, kteří na stavbě několikrát uspořádali „subotniky“. Dnes to připomíná jeden ze stromů rostoucích v Ryoyongu. Zasadili ho ruští diplomaté a jejich pomoc připomíná malá pamětní deska.

Oficiální otevření komplexu se uskutečnilo 13. dubna a slavnostní rudou pásku přestřihl osobně lídr KLDR Kim Čong-il, který během uplynulého roku ve svých vystoupeních opakovaně celý projekt zmiňoval. Slavnosti se zúčastnilo několik desítek tisíc Korejců a kolem dvou set speciálně pro tuto příležitost akreditovaných žurnalistů.

Původně bylo v plánu, že Ryoyong bude dokončen již koncem minulého roku, ale termín otevření musel být o čtyři měsíce posunut vzhledem k velkým letním záplavám na severovýchodě země. Značná část pracovníků a materiálu tak musela být přepravena k nápravě škod do postižených oblastí, což se odrazilo na plánovaných termínech výstavby Ryoyongu. I tak je ale jeden rok na stavbu celé čtvrti neskutečně krátká doba.

Mladý a zelený

Vzhled budov a celé čtvrti je moderní, cítíte z něj ale i styl východní Asie. Budovy se vypínají do výše, téměř všechny však mají zaoblené hrany, efektní vzorovanou dlažbu a obklady vytvářející nejrůznější obrazce. Někde ve výzdobě dominují rovnoběžné i navzájem kolmé linie zvlněné na hranách, jinde tvoří balkony zvláštní vlny, ještě jinde uvidíte orámované pravidelné šestiúhelníky a podobně.

Budovy se také výrazně liší – mají půdorys čtverců, obdélníků, mnohoúhelníků, kruhů – zdá se, že architektům byla dána možnost popustit uzdu fantazii.

Celý Ryoyong jako čtvrť se částečně podobá svému bratru a „konkurentu“, ulici vědců Mirae, která byla vybudována před několika lety. Oba komplexy charakterizují výška budov, rozsáhlé barevné spektrum, společné motivy vnějšího designu, Ryoyong je ale „větší“: jeho mrakodrap má 73 poschodí oproti 53 patrům Mirae, ulice je celkově delší.

Do očí vás udeří i další věci: v barevném provedení budov  Ryoyongu je často použita světle zelená. Podle architektů má tato skutečnost jasný smysl – zelená barva je lidmi spojována s životem, přírodou, jarem, a tak má tato barva během pochmurných dnů zlepšovat náladu.

Motiv propojení s přírodou se ukazuje i jinak – k osvětlení ulice jsou široce využity nové obnovitelné zdroje energie. Zvláště jde o v Koreji velmi populární fotogalvanické panely využívající sluneční energii k výrobě elektřiny. „Zelené“ tedy nejsou v Ryoyongu  jen budovy, ale i technologie.

Tance z radosti

Když jsme prošli zhruba polovinu ulice, zaslechli jsme v blízkosti jednoho z domů melodickou a rytmickou hudbu nesoucí se ze dvora. Popošli jsme blíž a uviděli jsme kruh několika tančících žen, které si při tanci prozpěvovaly. Kolem sedělo několik diváků, kteří také zpívali a tleskali přitom rukama do rytmu.

Na moji nevyslovenou otázku, kterou si však mohl snadno přečíst z mého výrazu, nám průvodce vysvětlil: „To se u nás stává často, když nastane stěhování do nového domu. Lidé dostali nové byty, a tak tančí radostí. Pokud byste vy, soudruhu Olegu, dostal zadarmo byt v jednom z nejlepších obvodů Moskvy, určitě byste také měl radost. No, nemám pravdu?“ A tak „soudruhu Olegovi“ nezbylo nic jiného než souhlasit a přiznat, že v tom případě by se pustil i do tance. Kolemjdoucí přitom tato scénka nijak zvlášť neudivila – oslavit nový příbytek tímto způsobem je v Koreji rozšířený zvyk.

Rozhovor s průvodcem mě přiměl k další otázce: kdo vlastně v této nové čtvrti dostává byt? Soudě podle odpovědi jsou byty v Ryoyongu považovány za nejlepší v celém Pchjongjangu.

„V první řadě tady dostali byty ti, kteří žili v domech, které musely ustoupit nové výstavbě. Zbývající byty pak byly rozděleny běžným občanům naší země,“ ujistil mě průvodce. Později doplnil, že mezi novými uživateli bytů je hodně pedagogů vyučujících na nedaleké škole – největší a nejvýznamnější univerzitě v zemi nesoucí jméno Kim Ir-sena – a také inženýrů, vědců a vědeckých pracovníků; dostalo se však i na běžné pracující.

Na řadě je Wonsan?

Až donedávna nejnovější a nejmodernější ulice v Pchjongjangu, ulice vědců Mirae, musela nyní přenechat palmu prvenství ulici Ryoyong. Právě sem o víkendech nebo zkrátka ve volném čase chodí na procházky obyvatelé i hosté severokorejského hlavního města, sem Korejci vozí zahraniční delegace a turisty.

Na každém rohu Ryoyongu lze za pěkného počasí vidět houfy Korejců dělajících si „selfíčka“ nebo běžné fotografie před některým z výškových domů. Třebaže vznikl zcela nedávno, stal se Ryoyong takovou atrakcí, že si návštěvu Pchjongjangu bez jeho prohlídky lze jen těžko představit.

Když vidíme, jak se tvář hlavního města KLDR mění, napadá nás další otázka: „Jaký projekt bude následovat? Jaká další vizitka země vznikne v Pchjongjangu nebo někde jinde?“ Akvapark Munsu, lyžařské středisko Masik, Pektusanská hydroelektrárna, bytové domy pro vědce a pedagogy, ulice Mirae a Ryoyong – tyto a podobné projekty přicházejí v posledních letech jeden za druhým a předávají si štafetu „hlavního projektu republiky“.

Oslovení Korejci se nechtěli jednoznačně vyjádřit k otázce, co dalšího je teď na řadě. „Jaký další zlomový projekt obsahují nejbližší plány?“ Někteří nám odpovídali, že nyní, po dokončení  Ryoyongu, vrhne KLDR svoje síly na výstavbu další hydroelektrárny v některé ze vzdálených oblastí země.

Slyšeli jsme i verzi, že nyní je možno očekávat bouřlivý rozvoj a výstavbu na východním pobřeží v oblasti volné turistické zóny Wonsan – pohoří Kumgangsan (Diamantové hory), které nejvyšší vedení země v poslední době věnuje mimořádnou pozornost.

Soudě podle přístupu vedení KLDR, které viditelně sází na stavbu velkých průmyslových a občanských objektů, je vysoce pravděpodobné, že se brzy objeví další „hlavní projekt republiky“ a

pohled na Zemi ču-čche se opět trochu pozmění. Skoro jisté je, že KLDR bude nyní věnovat pozornost výstavbě v provinčních městech tak, aby je „vyzvedla“ na úroveň Pchjongjangu.

Oleg Kirjanov

Zdroj: olegkir2002.livejournal.com

Foto: © Oleg Kirjanov / prokorea.ru

loading...

Ohodnotit článek
(17 hlasujících)

Přečtěte si

  • Měkkou sílu už Americe nikdo nevěří. Nastává doba pravdy a brutality

    Znáte někoho, kdo si myslí, že USA mají ve světě málo vlivu? Pokud ne, pak vězte, že Donald Trump a jeho lidé takto uvažují. Měkká síla Spojených států přestává fungovat, a jestli někdo považoval Clintona, Bushe ml. a Obamu za hrdlořezy, bude se ještě hodně divit.

  • Co se teď děje v KLDR? Sankce silně působí, jenže ne podle představ jejich iniciátorů

    Desítky let trvající blokáda Severní Koreje nepřinesla iniciátorům sankcí nic než fakt, že se KLDR stala jadernou velmocí s mezikontinentálními raketami, což vedení země označilo za završení svého úsilí v této oblasti. Co bude následovat a jak sankce dopadají nejen na ekonomiku země, ale i na myšlení a chování obyvatel KLDR, popisuje profesor Ústavu cizích jazyků Pekingské univerzity Jing Jin-yi.

  • O vítězství nad Islámským státem

    Vlna sporů o to, kdo vlastně v Sýrii zvítězil nad Islámským státem, se zklidnila jak vodní hladina. Kromě vítězství v Sýrii Trump veřejně vyhlásil také vítězství ve dvou světových válkách a vítězství nad komunismem.

  • Spása ve zlatě. Vladimir Putin našel obranu před útoky dolaru

    Kurz dolaru, průběžně klesající během celého roku, podnítil dedolarizaci v Rusku. Boj s takzvanou petrodolarovou závislostí se projevil zejména zvýšenými nákupy zlata, což Ruské federaci umožní již v prvním čtvrtletí příštího roku překonat v objemu zlatých devizových rezerv Čínu.

  • BMMP: superrychlý plavec pro námořní pěchotu

    Pod kódovým označením Platforma BMMP v Rusku vzniká kolové bojové vozidlo námořní pěchoty, které nebude mít ve světě obdoby. Bude vynikat především rekordní rychlostí plavby.

 

 

Nejčtenější články - Jak to je s...

  • Solidarita s migranty? Přečtěte si, co dělala ČSSR, když Západ na chudých bohatl
    Zatímco francouzský byznys navážel do země „levnou pracovní sílu“ z bývalých afrických kolonií a se stejným cílem Západní Německo organizovalo příliv Turků, Československo a další země RVHP se nejenže nijak nepodílely na zárodku budoucí migrační apokalypsy, ale dělaly přesný opak: po desetiletí vynakládaly z vlastních zdrojů značné prostředky, aby lidé…
    pondělí, 25 září 2017 23:03 Přečteno 11997 krát
  • Jak to, že KLDR sama zvládla mezikontinentální raketu? Ruský novinář nachází odpověď
    Značnou pozornost diváků a přes sto tisíc zhlédnutí na YouTube za půldruhého dne získal poslední díl pořadu Agitprop ruského novináře Konstantina Sjomina. Věnuje se nedávné úspěšné zkoušce severokorejské mezikontinentální balistické rakety Hwasong-15, kterou Korejci doslova šokovali svět.
    neděle, 03 prosinec 2017 22:26 Přečteno 8901 krát
  • Sankce? Severní Korea je využila ve svůj prospěch
    Americké sankce proti Severní Koreji už trvají skoro sedmdesát let. I tak vstoupila do 21. století se slušnou dávkou úspěchů v oblasti průmyslu a již dnes je připravena na „post-ropnou“ éru.
    středa, 11 říjen 2017 23:02 Přečteno 5374 krát
  • Bezvízový styk s EU? Ukrajinci znovu jezdí ve velkém do Ruska
    Bez ohledu na napjaté vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou začali Ukrajinci v poslední době více navštěvovat právě Rusko. Během prvního pololetí letošního roku vyjelo do Ruska o 56,1 % ukrajinských krajanů více než za stejné období roku loňského. Celkem to představuje 2,67 milionu osob. Pokud bude dosavadní trend pokračovat, pak…
    úterý, 03 říjen 2017 22:57 Přečteno 4065 krát
  • To byla ale zlá doba
    Ach, jo... To byla otrava, jít do obchodu a vůbec se nezajímat o to, zdali tam prodávají bezpečné hračky pro děti, zdali jídlo v restauraci má stejnou gramáž, složení a cenu v Aši jako v Praze.
    čtvrtek, 28 září 2017 00:26 Přečteno 3482 krát

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru