Putin: Masky jsou strženy

Vladimir Putin se v rozhovoru pro francouzský list Le Figaro snad poprvé otevřeně rozhovořil o nadnárodním charakteru řízení předních zemí světa. Jako příklad uvedl bezmocnost amerických prezidentů „tváří v tvář lidem s kufříky oblečenými v tmavých oblecích a kravatách“. Nazval je mírně jako „byrokraty“, nicméně je jasné, že hovořil o globální oligarchii:

„Už jsem měl možnost hovořit s jedním, druhým, třetím prezidentem USA – ti přicházejí a odcházejí – a politika USA se nemění. Víte proč? Protože síla ‚byrokratů' je příliš veliká. Vyberou si člověka, ten přichází do úřadu s nějakými ideály a názory. Pak k němu přijdou lidé s kufříky, oblečeni – tak jako já – v tmavých oblecích. Liší se jen tím, že nemají červenou, ale černou nebo tmavě modrou kravatu, a začínají mu vysvětlovat, co je nutné dělat. A všechno se rázem změní. A takhle to chodí od jedné prezidentské administrativy k druhé.

Cokoli změnit je značně složitá záležitost – a říkám to bez jakékoli ironie. Není to proto, že by se někomu nechtělo, ale proto, že je to složité. Tak například Obama – vzdělaný člověk s liberálními názory, demokrat, sliboval před svým zvolením americkým prezidentem, že uzavře Guantánamo. Udělal to nakonec? Ne. A proč? Protože snad nechtěl? Ale ano, chtěl, jsem přesvědčen, že chtěl, ale nepodařilo se mu to. Snažil se o to zcela upřímně. Nešlo to, protože to nebylo jednoduché. Ale to není ten hlavní problém, i když je těžké si představit, že jsou tam lidé bez příčiny a bez soudu celá desetiletí drženi v řetězech. Představte si, že by totéž udělala Francie nebo Rusko – dávno by si to vypily až do dna. V USA to však možné je a pokračuje to až do dnešních dnů. To jen tak mimochodem, k otázce demokracie.

Ale já ten příklad neuvedl kvůli demokracii, uvedl jsem ho proto, že měnit věci není vůbec jednoduché. Přesto však sdílím určitou míru opatrného optimismu, zdá se mi, že v nejdůležitějších otázkách se můžeme a musíme dohodnout.“

Tím Vladimír Putin v podstatě zveřejnil na mezinárodní úrovni něco málo z politického zákulisí, něco, co už dávno tvrdí lidé označovaní jako konspirátoři, přestože nadnárodní moc velkého soukromého kapitálu s emisním finančním centrem ve FEDu je již řadu let zřejmá a snadno prokazatelná.

Putin tak poodkryl skutečnou tvář světové politiky, ve které nejsou řízenými loutkami pouze představitelé takových zemí jako Gruzie nebo Ukrajina, ale i představitelé Brazílie, Německa a jak se ukazuje, i nejsilnější velmoci – USA.

Ve světle těchto skutečností pak proudy nenávisti směřující k Obamovi nebo „horké“ diskuse o Trumpovi ztrácejí význam, nemluvě již o Macronovi nebo Le Penové.

Ano, Putin si stále zachovává „určitou míru opatrného optimismu“ s tím, že z taktického hlediska je možné se „s nimi“ na některých věcech dohodnout a situaci pozměnit (ujednání s tím samým Obamou, který nebyl schopen zrušit Guantánamo, o chemických zbraních v Sýrii umožnilo zabránit přímé americké intervenci, což bylo mimochodem i obsahem předchozích jednání s Kissingerem), ale významněji ovlivnit tyto „národem zvolené“ představitele „demokratických“ zemí nelze.

A v tom je hlavní lež západního světa, která je pečlivě skrývána před veřejností: že takzvaná demokracie je vlastně svobodou vlády velkého kapitálu, který prostřednictvím najatých „manažerů“, představovaných prezidenty a ministry, vládne nad celými státy i jejich obyvateli.

Na rozdíl od nich je ruský prezident v rozhodujících nejdůležitějších okamžicích naprosto nezávislý a přes ekonomickou závislost Ruska na dolarovém sytému a pokusy o sabotáže ze strany místních ruských prozápadních kapitalistů je jako téměř jediný na světě schopen provádět suverénní politiku – za což ho „svobodný svět“ prohlásil za hlavního „tyrana“ a „despotu“.

Putin je nucen jednat a pokoušet se řešit problémy s prezidenty západních zemí vycházeje přitom z přijatých principů současné politiky. Nikdy však přitom nezapomíná na realitu „Velké hry“ a na to, že ve skutečnosti nebojuje s Obamou, Trumpem nebo trojicí Sarkozy-Hollande-Macron, ale s těmi „chlápky v tmavých oblecích a s kufříky“. Nejde o žádnou konspirologii, ale o realitu.

Dmitrij Nikolajev

Zdroj: Экономика и Мы

Překlad: mbi, Eurasia24.cz

Foto: Kremlin.ru

Ohodnotit článek
(38 hlasujících)

Přečtěte si

 

 

 

 

Nejčtenější články - Jak to je s...

  • Putin: Masky jsou strženy
    Vladimir Putin se v rozhovoru pro francouzský list Le Figaro snad poprvé otevřeně rozhovořil o nadnárodním charakteru řízení předních zemí světa. Jako příklad uvedl bezmocnost amerických prezidentů „tváří v tvář lidem s kufříky oblečenými v tmavých oblecích a kravatách“. Nazval je mírně jako „byrokraty“, nicméně je jasné, že hovořil o…
    neděle, 11 červen 2017 00:21 Přečteno 15844 krát
  • Proč je Trump tak posedlý Severní Koreou? Není to jen jaderný program (VIDEO)
    Americký prezident Donald Trump podstatně zvýšil pravděpodobnost rozsáhlého vojenského konfliktu s účastí supervelmocí na Blízkém východě a nyní činí totéž ve východní Asii. Proč ho vlastně Severní Korea tak dráždí, že riskuje další válku, jaká pustošila tuto část světa před pětašedesáti lety?
    sobota, 15 duben 2017 00:44 Přečteno 13660 krát
  • USA vyvíjejí tlak na Rusko a Čínu s jasným cílem: přimět je ke střetu
    Skutečnými protivníky Spojených států jsou Rusko a Čína. Proti těm jdou a na ty USA tlačí. Tím, že neustále atakují tyto své dva hlavní soupeře, se je USA snaží zlomit. A následně pak se státem, který neodolal, zkouší uzavřít samostatné dohody proti tomu druhému. I proto Američané rozžhavují situaci v…
    pondělí, 24 duben 2017 22:08 Přečteno 9952 krát
  • Západ chtěl Rusy vypudit z Krymu kvůli Blízkému východu, jenže se to nepovedlo. Willy Wimmer vypovídá
    Mezi děním v Sýrii a na Ukrajině je přímá a těsná souvislost. Puč v Kyjevě musel proběhnout, aby Západ odstranil zásadní překážku svých krvavě prosazovaných zájmů na Blízkém východě – totiž Rusko. Jenže vývoj nabral docela jiný směr. Naprosto otevřeně o tom mluví bývalý státní tajemník na německém ministerstvu obrany…
    úterý, 23 květen 2017 00:04 Přečteno 9925 krát
  • Jižní Korea jako „ráj“ oproti severnímu „peklu“? Čtěte, pokud nechcete vidět černobíle
    S vyhrocením situace na korejském poloostrově média opět zaplnily „fundované“ komentáře o životě v KLDR. Naprostou většinu čtenářů už ani nenapadne zpochybňovat schéma, že zatímco na severu je korejské peklo, na jihu bezmála ráj. Pro ty, kteří odmítají přijmout tento černobílý pohled, může být užitečný text o životě v Jižní…
    úterý, 18 duben 2017 23:01 Přečteno 8680 krát

 

loading...

 

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru