Jižní Korea jako „ráj“ oproti severnímu „peklu“? Čtěte, pokud nechcete vidět černobíle

S vyhrocením situace na korejském poloostrově média opět zaplnily „fundované“ komentáře o životě v KLDR. Naprostou většinu čtenářů už ani nenapadne zpochybňovat schéma, že zatímco na severu je korejské peklo, na jihu bezmála ráj. Pro ty, kteří odmítají přijmout tento černobílý pohled, může být užitečný text o životě v Jižní Koreji, který vyšel loni v The Washington Post. Lze v něm najít i nejednu paralelu s životem v České republice a na Slovensku.

Nenechte se zmást jasnými světly, chytlavou K-pop music a všudypřítomnými technologiemi. Jižní Korea je v myslích mnoha tamních mladých lidí živoucí peklo, které už nehodlají déle trpět, píše Washington Post v článku nadepsaném titulkem „Mladí Jihokorejci nazývají svou zemi peklem a hledají cesty ven“.

Uvádí dále, že mezi mladými má Jižní Korea přezdívku – Peklo Čoson. Připomíná pětisetletou feudální dynastii Čoson. 

„Je těžké si představit, že bych se vdala a měla děti. Nemáme žádnou budoucnost,“ říká Hwang Min-joo, šestadvacetiletá scénáristka televizních show.

Hwang často odjíždí do práce v pondělí ráno se svým kufrem a zpět se nevrací před čtvrteční nocí. Jí v kanceláři, sprchuje se v kanceláři, spí na lehátku v kanceláři. „Jestli končím v devět večer, je to pro mě krátký den,“ říká.

Výplata chodí nepravidelně – anebo vůbec, pokud se show nevysílá. A když Hwang večer ulehá, netuší, jestli bude mít ještě ráno svoji práci. Svůj život může žít jedině díky tomu, že doma bydlí s rodiči.

„Když máš dost peněz, Jižní Korea je skvělé místo k životu. Ale když nemáš…“ zamýšlí se Hwang.

Podobný povzdech je mezi lidmi generace Hwang častý. Její rodiče prožili úžasný ekonomický růst během 60. a 70. let a příchod demokracie v 80. letech. Ale ti, kteří se narodili po tomto období, vidí něco jiného: megalomanský byznys poskytující společenský status a dobré výplaty svým zaměstnancům, zatímco kdokoliv jiný je pouhým kalem ve vodě.

S finanční krizí v roce 2008 mnoho lidí po celém světě přišlo o svá pracovní místa, domovy a naděje. Ale zejména v Jižní Koreji se tyto ztráty projevují velmi akutně a jsou v ostrém kontrastu s opojnými dny industrializace.

Růst ekonomiky zpomalil na 2,6 procenta ročně a tento trend je doprovázen nárůstem „nepravidelných“ pracovních míst, které nenabízejí žádné jistoty a žádné výhody. Podle údajů korejského úřadu práce se „nepravidelnými“ zaměstnanci staly dvě třetiny mladých, kteří v roce 2015 získali práci.

Dokonce i velké korporace propouštějí zaměstnance a vyzývají k předčasným odchodům do důchodu.

A v tomto šeru se stále více a více mladých Korejců upíná k sociálním sítím, aby si zde postěžovali na svou situaci.

Skupina s názvem Peklo Čoson na Facebooku má téměř dvacet tisíc členů. Existuje také stránka Peklo Korea, která graficky ilustruje úděsný způsob života v Jižní Koreji: dlouhou pracovní dobu, vysoké počty sebevražd i vysoké ceny jídla.

Není to jen internetový fenomén. Kniha „Jelikož nenávidím Jižní Koreu“, fiktivní příběh o mladé ženě, které emigrovala do Austrálie, vystřelila na vrchol žebříčků bestsellerů.

A když spisovatel Son A-ram publikoval v listu Kyunghyang Shinmun článek „Deklarace zruinovaného státu“, začal se text rychle virálně šířit.

„Pokud můj život bude pokračovat tímto způsobem, skutečně příliš nevidím svoji budoucnost,“ říká dvaadvacetiletá Lee Ga-hyeon, která ve volném čase při studiu práv pracuje na částečný úvazek. „V Jižní Koreji ‚částečný úvazek' znamená pracovat naplno za minimální mzdu,“ říká.

Lee při denním studiu pracuje u McDonald’s a potom ještě v pekárně jednoho řetězce. Pracuje šest hodin denně, pět dní v týdnu. Za nájem místnosti o velikosti „krabice od bot“ vydá bezmála polovinu svého měsíčního výdělku ve výši 450 dolarů.

Ani ti, kteří mají stabilnější pracovní místa, nejsou o mnoho šťastnější. Čtrnáctihodinové pracovní dny jsou zde normou. Slogan levicového prezidentského kandidáta v roce 2012 zněl: „Život s večery“.

Čtyřiatřicetiletý Song, jehož žena musela skončit v zaměstnání, když se jim narodila dcera, přešel na méně prestižní práci, protože pravidelně pracoval od ranních osmi do jedné hodiny po půlnoci. „Můj šéf vždycky říkal: ‚Firma je na prvním místě, rodina na druhém',“ uvedl Song.

Mnoho mladých v Jižní Koreji ale říká, že nejvíce frustrující je nepochopení rodičů, kteří pracovali dlouhé hodiny, aby budovali „korejský sen“: Odpovědí rodičů tak je očekávání ještě většího úsilí.

ea24

Zdroj: washingtonpost.com

Foto: YouTube.com

loading...

Ohodnotit článek
(17 hlasujících)

Přečtěte si

  • Měkkou sílu už Americe nikdo nevěří. Nastává doba pravdy a brutality

    Znáte někoho, kdo si myslí, že USA mají ve světě málo vlivu? Pokud ne, pak vězte, že Donald Trump a jeho lidé takto uvažují. Měkká síla Spojených států přestává fungovat, a jestli někdo považoval Clintona, Bushe ml. a Obamu za hrdlořezy, bude se ještě hodně divit.

  • Co se teď děje v KLDR? Sankce silně působí, jenže ne podle představ jejich iniciátorů

    Desítky let trvající blokáda Severní Koreje nepřinesla iniciátorům sankcí nic než fakt, že se KLDR stala jadernou velmocí s mezikontinentálními raketami, což vedení země označilo za završení svého úsilí v této oblasti. Co bude následovat a jak sankce dopadají nejen na ekonomiku země, ale i na myšlení a chování obyvatel KLDR, popisuje profesor Ústavu cizích jazyků Pekingské univerzity Jing Jin-yi.

  • O vítězství nad Islámským státem

    Vlna sporů o to, kdo vlastně v Sýrii zvítězil nad Islámským státem, se zklidnila jak vodní hladina. Kromě vítězství v Sýrii Trump veřejně vyhlásil také vítězství ve dvou světových válkách a vítězství nad komunismem.

  • Spása ve zlatě. Vladimir Putin našel obranu před útoky dolaru

    Kurz dolaru, průběžně klesající během celého roku, podnítil dedolarizaci v Rusku. Boj s takzvanou petrodolarovou závislostí se projevil zejména zvýšenými nákupy zlata, což Ruské federaci umožní již v prvním čtvrtletí příštího roku překonat v objemu zlatých devizových rezerv Čínu.

  • BMMP: superrychlý plavec pro námořní pěchotu

    Pod kódovým označením Platforma BMMP v Rusku vzniká kolové bojové vozidlo námořní pěchoty, které nebude mít ve světě obdoby. Bude vynikat především rekordní rychlostí plavby.

 

 

Nejčtenější články - Jak to je s...

  • Solidarita s migranty? Přečtěte si, co dělala ČSSR, když Západ na chudých bohatl
    Zatímco francouzský byznys navážel do země „levnou pracovní sílu“ z bývalých afrických kolonií a se stejným cílem Západní Německo organizovalo příliv Turků, Československo a další země RVHP se nejenže nijak nepodílely na zárodku budoucí migrační apokalypsy, ale dělaly přesný opak: po desetiletí vynakládaly z vlastních zdrojů značné prostředky, aby lidé…
    pondělí, 25 září 2017 23:03 Přečteno 11997 krát
  • Jak to, že KLDR sama zvládla mezikontinentální raketu? Ruský novinář nachází odpověď
    Značnou pozornost diváků a přes sto tisíc zhlédnutí na YouTube za půldruhého dne získal poslední díl pořadu Agitprop ruského novináře Konstantina Sjomina. Věnuje se nedávné úspěšné zkoušce severokorejské mezikontinentální balistické rakety Hwasong-15, kterou Korejci doslova šokovali svět.
    neděle, 03 prosinec 2017 22:26 Přečteno 8901 krát
  • Sankce? Severní Korea je využila ve svůj prospěch
    Americké sankce proti Severní Koreji už trvají skoro sedmdesát let. I tak vstoupila do 21. století se slušnou dávkou úspěchů v oblasti průmyslu a již dnes je připravena na „post-ropnou“ éru.
    středa, 11 říjen 2017 23:02 Přečteno 5374 krát
  • Bezvízový styk s EU? Ukrajinci znovu jezdí ve velkém do Ruska
    Bez ohledu na napjaté vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou začali Ukrajinci v poslední době více navštěvovat právě Rusko. Během prvního pololetí letošního roku vyjelo do Ruska o 56,1 % ukrajinských krajanů více než za stejné období roku loňského. Celkem to představuje 2,67 milionu osob. Pokud bude dosavadní trend pokračovat, pak…
    úterý, 03 říjen 2017 22:57 Přečteno 4065 krát
  • To byla ale zlá doba
    Ach, jo... To byla otrava, jít do obchodu a vůbec se nezajímat o to, zdali tam prodávají bezpečné hračky pro děti, zdali jídlo v restauraci má stejnou gramáž, složení a cenu v Aši jako v Praze.
    čtvrtek, 28 září 2017 00:26 Přečteno 3482 krát

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru