Povolební cirkus politických klaunů

Nikdo soudný nemůže být na pochybách, že volební neúčast při posledních volbách do krajských zastupitelstev a senátu signalizuje fakt, že lidé považují tyto zastupitelské orgány za zbytečné. Přinejmenším neplní úlohu, která jim byla podsunuta: demokratickou kontrolu nad fungováním státu a jeho správních institucí.

Je si opravdu těžké představit efektivní činnost krajských správních orgánů, když do problematiky společenského, kulturního, infrastrukturního a ekonomického rozvoje může mluvit kde kdo. Tím myslím kdokoliv, koho si na svoji kandidátku dosadí nějaká politická strana. Například, když se hejtmankou kraje stane unesená komtesa a milenka kapitána pirátů, abych se nedotkl někoho konkrétního. O čem jiném by už měli rozhodovat odborníci, když ne o technických a investičních otázkách správy kraje?

Podobná situace je v senátu. Dost na tom, že titíž politici smolí zákon za zákonem podle předloh bruselské mocenské Hydry a západních mozkových trustů, jejichž základním smyslem je, aby ve všech „demokratických“ a „právních“ státech (1) všem na očích vládla liberální nemehla poslušná finanční a korporátní lobby, která zajišťuje faktickou moc bankovnímu gangu a jeho buržoazním spojencům.

Musí se v tom ještě šťourat další garnitura stranických rentiérů v senátu? Žádnou „demokratickou pojistku“ v tom opravdu vidět není. Ti, kdo něco takového tvrdí, patrně ani netuší, jaká byla podstata dvoukomorového parlamentu v době přechodu od absolutistické monarchie ke konstituční monarchii či k republikánskému zřízení. V nich zákonodárnou moc měl stavovský senát a dolní komoru parlamentu obsadili třídní aktivisté, bojovníci za práva utlačovaných, utopičtí snílci a idealisté. Ti měli pouze právo navrhovat zákony. Schválit je musel senát.

Práce v senátu musí být neskonalá nuda, pokud člověk nespatřuje přínos v rétorických cvičeních, „drbech“ a kuloárních dovednostech, jaká se mohou v budoucí politické kariéře hodit. I když těch pár hodin v měsíci strávených za nepohodlnými lavicemi horní sněmovny se dá vydržet. Za tučný senátorský plat to není zase tak velké sebezapření. A co krajská zastupitelstva, kde se uplatňuje podstatně početnější armáda politických sluhů režimu?

 

Nemusím zasednout jako radní v krajském zastupitelstvu, abych si neuměl představit, jak to tam chodí. Hlavním motivem stranických kandidátů stát se zvoleným poslancem do sněmovny krajského úřadu jsou platy krajských zastupitelů. Krajští zastupitelé od uvolněného radního, přes náměstky až k hejtmanovi berou od 60 000 Kč do 95 000 Kč. To už je měsíční příjem, za který stojí za to zapřít nos mezi očima. Tím se rozumí nepřipustit si žádnou velkou zodpovědnost za svoji činnost. Ono těžko totiž nést odpovědnost za rozhodnutí ve věci, které nerozumím, což je obvyklá praxe při hlasování zastupitelstva.

U radních nastává největší aktivita a rozumářství v okamžiku, kdy se hlasuje o nějaké banální záležitosti. Například jaké a kde mají stát v obcích záchodky a jakou vyhlášku je k tomu třeba vydat. Tady kreativita radních nezná mezí a debata se táhne přes několikero sezení.

Jiná situace je v případě, kdy se má rozhodnout o rozsáhlé miliardové investici, například do dopravních či jinak náročných staveb zajišťovaných mocnými developery. V takovém případě je rozhodnuto za pár minut, zvláště když významní členové zastupitelstva jsou vítězným developerem patřičně motivováni.

Jasným signálem, že jistý výkon moci se stává směšnou klauniádou a cirkusem pro nezvané, je účast většího počtu žen v jejích orgánech. Pak začínají hrát roli pohlavní impulsy. Ona to ale zase není až taková legrace, jak by se mohlo zdát. V boji o koryta a potvrzení vlastní důležitosti či nenahraditelnosti začíná jít o krk. Ne vždy jsme svědky takových žánrových obrázků, při nichž blažení koaliční vítězové s úsměvy připíjejí na své budoucí blahobytné renty za to, že usednou jednou za měsíc do sněmovních lavic. (Povinnost ze zákona mají pouze jednou za tři měsíce.)

Podobnou selanku můžeme spatřit v televizi bezprostředně po volbách. Uhájit si ovšem takové privilegované postavení na celé čtyři roky nemusí být vůbec jednoduché. Představme si situaci, kdy nějaký otrávený inženýr a úředník třeba z krajského odboru začne přezírat nějakou zastupitelku jenom proto, že ho při obhajobě svého stavebního plánu začala osočovat, že nemá dostatek empatie k prostým občanům ani dost vysokou emoční inteligenci.

Mimochodem pojem „emoční inteligence“ dosud žádný vědec dostatečně nevysvětlil, přestože s ním ženské funkcionářky a aktivistky operují, kde mohou. Nicméně jedná se evidentně o stav vědomí, při němž na rozumové rozvažování mají rozhodující vliv emočně iritující orgány, především ty vyvolávající slast.

Ale vraťme se k naší paní radní: Nutně se cítí uražena a ponížena „tím misogynním pánem tvorstva“ – a na světě je malér. Celá organizace krajského úřadu a jeho personální složení jsou v ohrožení. Úředníci, kteří dosud v podstatě suverénně řídili záležitosti kraje s blahosklonným respektem k demokraticky zvoleným zastupitelům, se začínají obávat o svá místa, jež úspěšně zastávali dlouhá léta a dostávalo se jim tak prostředků pro splátky hypoték a dalších životních nákladů. Začíná protekcionistický boj, sněmovna je rozpolcená, vznikají třenice a separatistické skupinky, kde jedna se snaží vyloučit tu druhou ze zastupitelstva a nahradit ji svými stranickými spřízněnci. Zkrátka chaos a rozklad.

V takové atmosféře mohou vyplout na povrch a do veřejných médií uniknout skutečnosti, o jejichž obecnou známost by nestál ani jeden ze zastupitelů. Ze čtyřleté radostné procházky rájem a vycpávání polštáře tisíci korunovými bankovkami může povstat peklo a ohrožení vlastní bezpečnosti na celý zbytek života. Člověk by také mohl skončit v kriminále, aniž bys řekl „švec“.

Je nad slunce jasné, že představy těch, kdo v potřebě luxusní zajištěnosti a ukojení vlastní sebestřednosti vstupují do politiky, jsou krátkozraké, ne-li slabomyslné. Pro tuto zemi a její lid sice nemohou nic udělat, ani něco změnit na našem otrockém údělu předurčeném z vlivnějších míst, pokud však jde o jejich vlastní život, nemusí být nutně výrazem záviděníhodného úspěchu a jistou cestou k blahobytu. Na to by měli všichni političtí kariéristi myslet dopředu.

(1) Demokratický a právní stát je údajně takový stát, v němž veškerá moc je v rukou lidu a tento lid podléhá vládě práva. Nuže, moc v rukou lidu nedává smysl. Moc je definována jako možnost subjektu beztrestně zasahovat do sféry vlivu někoho jiného. Lid, coby množina všech občanů státu, postrádá subjektivitu, tudíž nemůže být držitelem moci. Přisuzovat právu o sobě potenciál vládnout, v tomto případě zákonům, o něž mají poslanci tak dojemnou starost, je podobný nesmysl. Jakákoliv vláda je spojena opět s vládnoucím subjektem, který má bytostnou existenci a rozhodovací suverenitu, což sbírka zákonů nedává ani dávat nemůže. Dobrý a všemi respektovaný vládce se obejde bez zákonů, byť se jedná o ideální situaci.

Radim Lhoták

Ohodnotit článek
(0 hlasujících)

Přečtěte si

 

 

 

 

 

Nejčtenější články - Blogy a komentáře

  • Putinova smeč tvrdě zasáhla Obamu do obličeje. Na rozloučenou
    Se škodolibou dikcí a vítězoslavnými obrázky Baracka Obamy média informovala o vyhoštění ruských diplomatů v reakci na údajné „hackerské útoky proti americkým politickým institucím i jednotlivcům“. Válečnými bubny nabuzený svět očekával přinejmenším stejně „tvrdou“ odvetu ruského prezidenta. Přišla ještě tvrdší.
    pátek, 30 prosinec 2016 16:39 Přečteno 44949 krát
  • Problém Ukrajiny začal s aktuální ofenzívou konečně rychle vyhnívat (VIDEO)
    Ukrajinský prezident Petro Porošenko zahrál vabank, který mu osudově nevyšel. Nařídil nový útok na Donbas v domnění, že prostřednictvím tlaku vnitřních Trumpových nepřátel přinutí amerického prezidenta konat. Jenže se mu to vymklo z rukou.
    čtvrtek, 02 únor 2017 17:57 Přečteno 9062 krát
  • Putin se omlouval, nebo hrozil? Přečtěte si pozoruhodná slova z Turecka
    Na tureckém internetu se objevil neobvyklý komentář, který je zdrcující kritikou současného tureckého vojenského angažmá v Sýrii. Přináší některé pozoruhodné souvislosti týkající se například nedávného usmrcení tureckých vojáků ruským náletem.
    čtvrtek, 16 únor 2017 23:33 Přečteno 8341 krát
  • Kyjev překračuje meze. Armáda chce provádět střelby z Buk-M1 u krymských hranic
    Ukrajinská armáda se aktivuje nebezpečně blízko u hranice s Krymem a opět má snahu napíchnout se na rožeň, když otevřeně ohrožuje bezpečnost obyvatel poloostrova.
    neděle, 12 únor 2017 17:52 Přečteno 4775 krát
  • Čeští vojáci museli „odstrašovat Rusko“. Kdo odstraší chlapce ze Súdánu?
    Armáda České republiky v minulých dnech cvičila v Litvě, aby „odstrašila Rusko“. Podle scénáře Rusové z nějakého důvodu obsadili zapadlou vesnici v litevsko-běloruském pohraničí, načež velení NATO „okamžitě zareagovalo“ a vyslalo k hranicím česko-litevské jednotky.
    čtvrtek, 02 březen 2017 18:56 Přečteno 4446 krát

 

loading...

 

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru