Analýzy

 
 

Před dvěma lety začala na Ukrajině druhá barevná revoluce. Karel Schwarzenberg, který se v následujících týdnech na kyjevské náměstí Nezávislosti osobně vypravil plnit svůj úkol, tehdy dění na Majdanu přirovnal k listopadovým událostem roku 1989 v Československu. Měl pravdu. Události v Praze i v Kyjevě iniciovaly rozpad zemí a rozvrat jejich společností. Ukrajinu však bohužel neminula válka, teror a totální krach.

Jsem si jistá, že po dnešním (17. 11. 2015) prohlášení Vladimira Putina se někde někdo zadýchal. A někteří by měli zadržet dech na neurčitou dobu a rovnou si lehnout na dno.

Těm, kteří nyní usilovně hádají, kdo vstoupí do koalice s Ruskem a riskne se stát jeho spojencem, připomenu, že Rusko už spojence má. Jejich jména jsou: ARMÁDA a NÁMOŘNICTVO.

eiffel

I když útok v Paříži není v poslední době ojedinělou akcí, pod kterou se podepisuje Islámský stát, vyvolal nejvíce hysterie. Proč? Protože se stal v Evropě a evropské vrchnosti došlo, že ten, kdo to zosnoval, se už nezastaví před ničím. Ale co je to vlastně Islámský stát? Žádná média, snad kromě ruských se nezmiňují o tom, že k útoku došlo hned dva dny po tom, co Francie úspěšně letecky udeřila na ropné vrty v Sýrii, které byly pod kontrolou IS. Koho tím ale Francie nejvíc poškodila? Zde se dostáváme k jádru onoho pověstného „pudla“.

Útoky v Paříži mohou vést k masivní vojenské intervenci NATO v Sýrii. Ruský prezident Vladimir Putin proto vyslovil otázku, kdo tahá za nitky v souvislosti s tímto krveprolitím. Jeho otázka souvisí s ruskými vojenskými úspěchy v Sýrii – a s úsilím neokonzervativců a tajných služeb v USA využít těchto útoků jako záminky pro rozšíření války v Sýrii. Jako vždy pokládá ruský prezident Vladimir Putin správnou otázku: Kdo byli hlavní organizátoři útoků v Paříži? Co vlastně přesně víme?

Včera v noci se věci v Paříži změnily v okamžiku. Dostupné důkazy naznačují, že útoky byly provedeny profesionální zabijáckou skupinou, používající mimo jiných zbraní bomby. Dnešní článek Pepe Escobara na jeho facebookové stránce vrhá určité světlo na symbolismus a načasování masakru:

Někdy v roce 2016 bude konečně překročen bod zvratu a americké elity nebudou moci volit mezi podmínkami kompromisu a kolapsu, předpovídá Rostislav Iščenko.

Paradox současné globální krize spočívá v tom, že posledních pět let všechny více či méně odpovědné a nezávislé státy vynakládaly obrovské úsilí na záchranu Spojených států před hrozící jim finančně-ekonomickou a vojensko-politickou katastrofou. A dělaly to i přes neméně viditelné jednání Washingtonu, cílené na destabilizaci světového řádu, právem definovaného jako Pax Americana („americký mír“).

Spojené státy americké se snaží navýšit svůj vojenský potenciál při mylné víře ve svou technologickou nadřazenost. Takový názor vyslovil publicista Rostislav Iščenko.

USA nepodpořily ruský návrh rezoluce o nerozmisťování zbraní v kosmickém prostoru, předložený v Prvním výboru Valného shromáždění OSN. Z řeči stálého zástupce Spojených států při Konferenci o odzbrojení Roberta Wooda vyplývá, že USA budou vystupovat proti ruské iniciativě.

Tak nečekaný příkaz Putina zastavit lety do Egypta mohl být zapříčiněn jen jedním – a to není hrozba Islámského státu, ale hrozba samotného Západu. V průběhu rozhovoru s Cameronem se Moskvě dostalo od Velké Británie otevřené hrozby, že ruská letadla v Egyptě se mohou stát cílem dalších teroristických útoků. A i když se to maskuje pod útoky IS, fakticky je provádějí západní tajné služby přes své agenty v Egyptě.

Strategie nepřímých akcí Vladimíra Putina vedla k dosažení přímých a hmatatelných výsledků v zahraniční politice. Svým vojenským úderem v Sýrii Vladimír Putin bez nadsázky rozsekl „gordický uzel“ ve vztazích se Západem. Hlavní problém těchto vztahů po převratu na Ukrajině spočíval v tom, že Rusko bylo ochotno jít tak daleko, jak tomu bude třeba, až po rozsáhlou konfrontaci se Západem, aby nedošlo k zachování jeho nadvlády nad Ukrajinou.

Současná geopolitická situace ve světě se dá charakterizovat snížením významu USA v politice a ekonomice, což je vidět již bezprostředně. Svět se opravdu stal multipolárním, nejen díky prohlášením lídrů Ruska, Číny a jiných států, ale fakticky.

Při vší úctě k Vladimiru Vladimiroviči a podpoře, kterou mu neobjektivní a proruská (absence uvozovek je záměrná) Eurasia24.cz vyjadřuje, se nedomníváme, že je „nejmocnějším člověkem světa“, tedy alespoň v podání, v jakém nám tuto informaci servíruje americký magazín Forbes. Jsme bytostně přesvědčeni, že tento opakovaný výplod média, pyšnícího se sloganem The Capitalist Tool, slouží někomu úplně jinému než té dobré většině světa.

Strana 21 z 22

Přečtěte si

 

 

 

Nejčtenější články - Analýzy

  • Co se děje v Sýrii? Expert stručně a přehledně o posledním vývoji událostí
    Situace v Sýrii se podle zpráv z poslední doby značně vyostřuje. Na bojišti se kromě syrské armády a řady povstaleckých skupin vyskytují dvě regionální velmoci a dvě globální supervelmoci. Ruské jednotky častěji než kdy dříve čelí koordinovaným útokům a první ruští občané zemřeli pod palbou amerických sil.
    úterý, 20 únor 2018 22:27 Přečteno 5363 krát
  • Eskalace v Sýrii – kam až lze Rusy dotlačit?
    Události v Sýrii se v poslední době evidentně zhoršily a roste množství důkazů, že ruské síly v Sýrii jsou cílem systematické kampaně „opotřebovávacích útoků“.
    pondělí, 19 únor 2018 21:31 Přečteno 5136 krát
  • Výročí Října a jeho stopy na Blízkém východě
    Pozitivní vztah mnoha obyvatel Blízkého východu k Rusku je dědictvím sovětské pomoci arabským zemím v dobách, kdy se stavěly „na vlastní nohy“ – získávaly nezávislost a budovaly základy svých ekonomik. Současně platí, že ideové vakuum po rozpadu socialistického bloku v těchto zemích rychle vyplnil islámský fundamentalismus. Jak živý je socialistický…
    neděle, 11 únor 2018 22:46 Přečteno 1369 krát

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru