Jak to bylo se syrskou válkou? Slova expremiéra Kataru potvrzují nejhorší domněnky o zvrácenosti Západu a jeho spojenců

Jak se blíží ke svému závěru válka v Sýrii, začínají vyplouvat na povrch už i z vysoce postavených míst svědectví dokazující, že krvavý konflikt byl důmyslně zrežírován už před deseti lety. Jak to celé „fungovalo“ a kdo stojí za stovkami tisíc obětí, teď popsal sám expremiér Kataru.

Bývalý předseda vlády a ministr zahraničních věcí Kataru Hamad bin Jassim Al-Thani před několika dny v rozhovoru pro rádio BBC uvedl, že jeho země prostřednictvím Turecka poskytovala nejrůznější podporu a pomoc ozbrojeným opozičním skupinám v Sýrii. Spolupracovala přitom se Spojenými státy, Saúdskou Arábií, Jordánskem, Spojenými arabskými emiráty i přímo s Tureckem.

Všechno to začalo v roce 2007 – rok poté, co Izrael utrpěl v jižním Libanonu těžkou porážku v bojích proti Hizballáhu. Podle bývalého katarského ministerského předsedy se Katar ohledně Sýrie řídil pokyny Spojených států a Saúdské Arábie. Jak říká, disponuje oficiálními písemnými dokumenty, které potvrzují pravdivost jeho slov.

Štáby pro sever i jih Sýrie

Veškerá pomoc ozbrojeným skupinám umístěným na území Turecka byla podle Jassima rozdělována prostřednictvím vojáků USA, Saúdské Arábie a Turecka. Na základně amerického vojenského letectva v Incirliku působil společný operační štáb rozvědky USA, Turecka, Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Maroka, Jordánska, Izraele, Francie a Velké Británie.

Štáb činnost protisyrské koalice koordinoval. Jeho hlavní činností byla koordinace vojenských operací přímo v Sýrii. Pro potřeby štábu vyčlenily USA šest špionážních družic, které byly schopny z orbitální dráhy nepřetržitě pozorovat celé území Sýrie.

Operační štáb na základně Incirlik odpovídal za vedení vojenských operací v severní části Sýrie. Analogický štáb ale existoval i ve městě Irbid v Jordánsku na letecké základně Hussein, kde – opět společně – působili zpravodajci z Jordánska, Izraele, USA, Velké Británie, Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a Kataru. Úkolem tohoto druhého štábu byla koordinace činnosti protiasadovské opozice v jižní Sýrii.

Hamad bin Jassim také uvedl, že od jejího počátku do současné doby stála válka v Sýrii 137 miliard dolarů a že část těchto prostředků byla rozkradena polními veliteli a „emíry“ ozbrojených povstaleckých skupin, kteří se tak „stali milionáři“.

Uplácení syrských vojáků a politiků

Další prostředky byly použity na úplatky pro důstojníky vládní syrské armády, které je měly přimět ke zradě nebo k dezerci. Každý zrádce syrské armády dostal za svoji zradu od 15 do 30 tisíc dolarů.

Bývalý katarský vysoký činitel zveřejnil také informaci, že zrada a útěk syrského premiéra Rijáda Hidžába (v létě roku 2012 necelé dva měsíce předseda syrské vlády; zradil Asada, utekl v témže roce do Jordánska a postavil se do čela zahraniční syrské opozice; z čela opoziční vyjednávací komise HNC odstoupil před několika málo dny bez udání důvodu) proběhla v koordinaci s jeho bratrancem, který již řadu let žije v Jordánsku.

Ten dostal od Saúdské Arábie za svůj podíl na útěku Hidžába 50 milionů dolarů. Ze Sýrie zběhl s pomocí francouzské rozvědky a své sestry Madihi Tlass, která již dlouho žije ve Francii a má i francouzské občanství, také bývalý velitel Republikánské gardy Manaf Tlass. Mahidi Tlass je vdovou po syrsko-saúdskoarabském podnikateli Akramu Adjovi.

Odkud přišel pokyn?

Hamad bin Jassim rovněž prozradil, že velký podíl na rozpoutání války v Sýrii měl libanonský premiér Saad al-Harírí, který měl pro tento účel zřízenu v tureckém městě Gaziantep zvláštní kancelář v čele s poslancem libanonského parlamentu Akabem Sakrem.

Svoji úlohu v syrských událostech však sehrál také expremiér Libanonu Nadžíb Mikati, a to prostřednictvím velitele libanonské policie generálmajora Ašrafa Rifiho.

Jassim dále v souvislosti s válkou v Sýrii hovořil o výrazné úloze iráckých Kurdů, a to hlavně Masúda Barzáního. Na závěr rozhovoru prohlásil: „Sehráli jsme (Katar) významnou roli při rozvracení Egypta, Libanonu, Sýrie a Jemenu – a to vše proběhlo na pokyn Američanů.“

Proč začal Jassim „zpívat“?

Lze si jen domýšlet, co najednou přimělo Hamada bin Jassima k takovému odhalení. Mnohé z toho, co řekl, bylo známo již dříve. V tomto konkrétním případu jde ale o informace „z důvěryhodných zdrojů“ – o přiznání jednoho z organizátorů „barevných revolucí“ v arabském světě a války v Sýrii.

Je možné, že tak učinil na příkaz současného emíra Kataru, který byl v uváděné době následníkem trůnu, a to s cílem zkompromitovat Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty a Jordánsko, jež přerušily letos 5. června s Dauhá všechny styky a proti Kataru zavedly ekonomické sankce.

Pak ale vzniká otázka: proč bývalý premiér hovořil v souvislosti s událostmi v arabském světě také o roli USA a Turecka, s nimiž má Dauhá i nadále dobré vztahy, a to zvláště s Ankarou? To silně riskuje – vždyť během doby, kdy vykonával funkci premiéra a guvernéra Investičního fondu Kataru, natolik zabředl do korupce, že o tom po arabském světě obíhaly celé legendy.

Tajné služby USA a Velké Británie na něj mají hromadu materiálů s důkazy. Ani další narušení vztahů s Rijádem nemá žádný smysl, pokud uvážíme, že král Saúdské Arábie Salmán bin Abd al-Azíz se chystá předat vládu svému synovi Mohamedu bin Salmánovi (poté, co jej letos v červnu jmenoval svým nástupcem místo dosavadního korunního prince Mohameda bin Nájifa; pozn. překl.). A s novým králem bude možné jednat.

Je zde zajímavé něco jiného. Po takto jasném a adresném přiznání by nemělo následovat nic jiného než zahájení mezinárodního vyšetřování okolností, za kterých došlo ke svržení legitimních režimů v Egyptě, Libyi, Jemenu a (pokusu) v Sýrii, neboť vše, co uvedl bývalý premiér Kataru, je jasným narušením norem mezinárodního práva a Charty OSN.

A všichni oficiální činitelé zemí, o kterých Hamad bin Jassim hovořil (a to včetně jeho samotného), by měli být uvězněni a souzeni soudem v Haagu za zločiny, které vedly ke smrti stovek tisíc lidí.

Je jasné, že síla a moc dnes stojí na jejich straně. I tak by se to ale mělo zkusit. Nebo alespoň seznámit s obsahem rozhovoru co nejširší veřejnost. Takové odhalení prostě nelze ignorovat.

Alexandr Orlov

Zdroj: journal-neo.org

Překlad: mbi, Eurasia24.cz

Mezititulky: Eurasia24.cz

loading...

Ohodnotit článek
(23 hlasujících)

Přečtěte si

  • Každý Švéd zná někoho, kdo viděl ruskou ponorku

    Ještě nedávno nám bylo Švédsko předkládáno jako ideál sociální a ekonomické politiky. Dnes je spíše ideálním příkladem absurdity současné Evropy: zatímco země vědomě podporuje eskalaci „vnitřních“ hrozeb a v tamních městech raketově roste násilná kriminalita, švédská politická reprezentace prosazuje razantní zvyšování nákladů na armádu, protože se hystericky bojí Ruska. Neexistuje přitom smysluplné vysvětlení, proč by Rusové měli napadnout právě neutrální Švédsko.

  • A volím tak, jak volím, nikoli proto, že bych byl nějakým „Zemanovským fandou“, ale z čistě pragmatického důvodu. Prostě oceňuji to, jak „točí kormidlem“. Ve chvíli, kdy se Evropa sebevražedně sune ke středu víru, aby byla stažena pod hladinu, on kormidluje k jeho okraji a hledá místo pro kotvy, aby potopení toho našeho člunu zabránil.

  • Více než symbolické: kvůli přerušení financování byla uzavřena i socha Svobody

    V souvislosti s dočasným přerušením financování federální vlády byl v New Yorku uzavřen pro veřejnost jeden z hlavních symbolů města a Spojených států – socha Svobody.

  • Na maximum: MiG-31BM teď může létat rychlostí až 3400 km/h

    Nejrychlejší soudobé bojové letadlo může létat ještě rychleji. Ruskou záchytnou stíhačku MiG-31 vývojáři po čtyřiceti letech zbavili posledního limitu, aby mohla létat rychlostmi, pro které byla vyprojektována.

  • Ruské ministerstvo obrany odbourává Windows. Už má za ně náhradu

    Ruské ministerstvo obrany nechá do služebních počítačů nainstalovat programové vybavení vyvinuté tamními programátory. Počítače obranného resortu už nebudou využívat operační systém řady Windows. Místo „oken“ bude do počítačů nainstalováno ruské programové vybavení a operační systém Astra Linux.

 

 

 

Nejčtenější články - Analýzy

  • Nová krize v USA. Korea vyzrála na Trumpa
    Při určité shodě okolností může šikovný novoroční trik severokorejského vůdce výrazně změnit světovou politiku.
    pondělí, 15 leden 2018 23:45 Přečteno 6201 krát
  • Panika Borise Johnsona v Moskvě: Agónie rozpadající se říše
    Všechno to bylo hodně ošklivé, agresivní a často značně vulgární: Způsob, jakým se britský ministr zahraničí choval před a během své oficiální návštěvy Moskvy. Pan Johnson označil Rusko za „uzavřené, strašné, militaristické a protidemokratické“, a dospěl k závěru, že to nebude „práce jako obvykle“. Nespecifikoval, čím se Spojené království stalo,…
    pondělí, 08 leden 2018 22:20 Přečteno 6176 krát
  • Americké zbraně pro Ukrajinu: rozuzlení se blíží
    Ruské vedení se na jedné straně až dosud snažilo vyhnout se přímé, otevřené vojenské pomoci oběma lidovým republikám, na druhou stranu se však Vladimir Putin nejednou vyjádřil v tom smyslu, že Rusko nedopustí, aby na Donbasu došlo k masakru Rusů. Vyhrocení situace na frontě tak bezpochyby postaví ruské vedení před…
    pátek, 29 prosinec 2017 00:50 Přečteno 6010 krát
  • „Cirkus PRO“: Americký protiraketový systém nestačí ani na rakety KLDR
    Silně nepřátelské postoje USA vůči Severní Koreji, dále vyhrocené po příchodu Donalda Trumpa k moci, nejsou jen politickým divadelním představením v soupeření s posledním ostrůvkem komunismu. Americké obavy před severokorejskou jadernou hrozbou mají svůj reálný základ: spočívají v zaostávání Pentagonu v oblasti protiraketové obrany (PRO).
    sobota, 30 prosinec 2017 23:23 Přečteno 5698 krát
  • Válka v Sýrii končí. Washington ale potřebuje, aby pokračovala
    Pro „vybranou syrskou opozici“ zaoceánský sponzor vyčlenil v „obranném“ rozpočtu na letošní rok 500 milionů dolarů.
    úterý, 02 leden 2018 21:37 Přečteno 3866 krát

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru