Nejen Hedvábná stezka. V Eurasii narůstá význam koridoru Sever-jih

Plány na dopravní a ekonomickou integraci zemí Eurasie nejsou omezeny pouze na čínskou iniciativu Nové hedvábné stezky. Značný význam má také projekt Mezinárodního dopravního koridoru (MDK) Sever-jih. Zakládajícími členy projektu jsou Rusko, Írán, Indie a Ázerbájdžán.

MDK by měl přes Rusko spojit Indii, Střední východ, Střední Asii a Kavkaz se zeměmi Evropy a státy EAHU (Eurasijské hospodářské unie).

Trasa koridoru prochází takovými středisky, jakými jsou například indické přístavní město Bombaj, íránský Bandar Abbas, hlavní město Ázerbájdžánu Baku nebo ruská města Astrachaň, Moskva a Petrohrad. Odtud pak MDK pokračuje až do severní Evropy.

Výsledným efektem využití MDK by mělo být zřetelné snížení dopravních nákladů a času potřebného k přepravě nákladů mezi uvedenými oblastmi, což by vedlo k výraznému nárůstu objemu mezinárodního obchodu na eurasijském kontinentu.

Projekt MDK Sever-jih vznikl v devadesátých letech minulého století. Svým způsobem již vlastně funguje, neboť Írán v poměrně velkých objemech dopravuje své zboží do Ruska přes Ázerbájdžán. Do plného využití svého potenciálu má však koridor ještě daleko. Například Indie a řada dalších států Středního východu totiž zatím pro spojení s Evropou využívá zejména podstatně delší námořní cestu přes Suezský průplav.

Hlavní předností MDK Sever-jih je skutečnost, že většina celé trasy vede po souši. Je to rychlejší, levnější a bezpečnější než po moři. Z hlediska efektivity přepravy velkých a těžkých nákladů suchozemskou cestou je výhodnější využít k přepravě železnici. Až dosud však vyhovující železniční síť neexistovala a značná část nákladů byla z Íránu do Ázerbájdžánu dopravována automobily.

To bylo nepochybně jednou z hlavních příčin skutečnosti, že se MDK Sever-jih zatím nestal jednou z hlavních dopravních cest Eurasie. Nicméně v posledních letech se práce na společné železniční síti po celé trase MDK výrazně zaktivizovaly. Budují se a ihned uvádějí do provozu její další a další úseky.

Významný příspěvek do realizace projektu přinesly Írán s Ázerbájdžánem. V zájmu propojení svých železničních sítí se tyto dvě země rozhodly vybudovat železniční trať na trase Astara-Rasht-Qazvin. Celková délka budované trati je téměř 300 km a již brzy bude připravena k využití.

Trasa začíná v ázerbájdžánském městě Astara ležícím u stejnojmenné řeky, kterou prochází íránsko-ázerbájdžánská hranice. Překonává řeku po novém, právě k tomuto účelu postaveném mostě, a vede do íránského pohraničního města Astara nesoucího stejný název jako jeho ázerbájdžánský soused. Železnice pak vede dál přes íránská města Rasht a Qazvin, za kterými se připojuje k hlavní íránské železniční síti. Po ní se pasažéři a náklad dostanou do strategicky významného dopravního uzlu Íránu – přístavu Bandar Abbas na pobřeží Perského zálivu. Odtud již existuje námořní spojení s celou Asií.

Krajním bodem koridoru je doposud indický přístav Bombaj – jedno z nejlidnatějších měst světa. Bombaj je významným ekonomickým centrem, a to nejen Indie, ale celé Asie. Leží na břehu Arabského moře a je v celé této oblasti Asie jedním z nejvýznamnějších přístavů, neboť je průsečíkem řady mezinárodních námořních tras.

Počátkem března 2017 byl spuštěn zkušební provoz na úseku trati Astara-Astara. Jde pouze o nepatrnou část celé trasy, její otevření má však velký politický význam. Zahájení provozu na úseku překračujícím íránsko-ázerbájdžánskou hranici je totiž symbolem vzájemné důvěry obou států a důkazem, že mezi sebou nemají výraznější rozpory (že tedy není výrazným rozporem ani otázka íránské provincie Jižní Ázerbájdžán, jejíž obyvatelé opakovaně požadují odtržení od Íránu). Není náhodou, že provozní test na trase Astara-Astara byl časově sladěn s návštěvou ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva v Íránu.

Během návštěvy se představitel ázerbájdžánského státu setkal s prezidentem Íránu Hasanem  Rúháním. Posoudili i spolupráci obou států v oblasti dopravy a podepsali dohody týkající se výstavby železnic. Koncem června pak ministerstvo komunikací Íránu oznámilo, že také úsek Qazvin-Rasht budované železnice bude již brzy dokončen a připraven k zahájení provozu.

Stavba úseku byla zahájena v roce 2009 a vyžádala si značné finanční prostředky. Prochází totiž členitým přírodním reliéfem, a tak bylo v rámci výstavby nutno postavit i velké množství mostů a tunelů. Již dnes je proto trať  Qazvin-Rasht označována za nejsložitější železniční projekt Íránu.

 V červenci společnosti Íránské železnice a Ázerbájdžánské železnice podepsaly dohodu o výstavbě velkého železničního terminálu v íránské Astaře. Přes tento terminál má Ázerbájdžán v úmyslu uskutečňovat tranzit velkých objemů svého vývozu. Sama ázerbájdžánská strana hodlá do projektu vložit 60 mil. amerických dolarů.

V posledních dnech proběhla v médiích zpráva, že v krátké době dojde k podepsání ázerbájdžánsko-íránské smlouvy o společné výstavbě úseku Astara-Rasht, posledního úseku celé trati Astara-Rasht-Qazvin ležícího na území Íránu. Náklady na stavbu přesáhnou 1 mld. dolarů. Ázerbájdžán je připraven poskytnout Íránu na tuto stavbu půjčku ve výši 500 mil. dolarů.

Dokončení stavby úseku Astara-Rasht ukončí i celou etapu propojování ázerbájdžánské a íránské železniční sítě a stane se jednou z nejvýznamnějších událostí v historii projektu MDK Sever-jih.

Dmitrij Bokarev

Zdroj: journal-neo.org

Překlad: mbi, Eurasia24.cz

Foto: YouTube.com

loading...

Ohodnotit článek
(7 hlasujících)

Přečtěte si

 

 

 

Nejčtenější články - Analýzy

  • Přichází moment pravdy. USA daly ruským oligarchům ultimátum: 180 dní, aby prodali Rusko
    USA pokračují ve zvyšování tlaku v „nové studené válce“, když obsadily ruská diplomatická zastoupení a provedly zde domovní prohlídky a vyšetřování. Čím odpoví Rusko, není zatím jasné, protože diplomaté zatím mlčí, čekajíc na řešení prezidenta. Avšak tato bezprecedentní diplomatická zvůle není hlavní úder USA. Tím je nový soubor sankcí vůči…
    úterý, 05 září 2017 21:50 Přečteno 23958 krát
  • Je těžké mluvit s lidmi, kteří si pletou Austrii s Austrálií. Co tím Vladimir Putin sdělil světu?
    Ještě dosud nikdy jsem neslyšel nic ani vzdáleně podobného jazyku, jaký přichází z Ruska nyní, píše ve svém novém rozboru analytik The Saker. A vysvětluje, proč nedávná ostrá slova ruského prezidenta Vladimira Putina na adresu amerického establishmentu znamenají zásadní změnu přístupu.
    pátek, 08 září 2017 13:32 Přečteno 7692 krát
  • Bitva o Dajr az-Zaur mění nejen syrskou válku. Důsledky jsou dalekosáhlé
    Nedávné proražení blokády města Dajr az-Zaur mění situaci nejen v Sýrii. Důsledky tohoto vojenského úspěchu se už projevují na celém Středním východě a dá se očekávat, že další zvraty ještě nastanou.
    pátek, 15 září 2017 22:35 Přečteno 7658 krát
  • Situace v Kyrgyzstánu se vyhrocuje. Prezident Atambajev naléhavě požádal o setkání s Putinem
    Středoasijský Kyrgyzstán jen pro Rusko mimořádně významnou zemí. Je členem obranné Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti i Eurasijské hospodářské unie (EAHU), Rusko má v kyrgyzském Kantu strategicky významnou leteckou základnu. Situace v zemi před říjnovými prezidentskými volbami je ale velmi najatá.
    pondělí, 18 září 2017 23:06 Přečteno 6162 krát
  • Odblokování Dajr az-Zauru nevyhání ze Sýrie jen Islámský stát. Prchají i vojáci NATO
    Rychlé osvobození města Dajr az-Zaur, posledního „hlavního města“ Islámského státu (IS) v Sýrii, vyvolalo masový útěk ozbrojenců z bývalého území již prakticky poraženého chalifátu. Společně s nimi utíkají z pouště na jihovýchodě Sýrie také zahraniční instruktoři, kteří se snaží zamést stopy spolupráce s teroristy.
    sobota, 23 září 2017 23:21 Přečteno 5004 krát

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru