Nejen Hedvábná stezka. V Eurasii narůstá význam koridoru Sever-jih

Plány na dopravní a ekonomickou integraci zemí Eurasie nejsou omezeny pouze na čínskou iniciativu Nové hedvábné stezky. Značný význam má také projekt Mezinárodního dopravního koridoru (MDK) Sever-jih. Zakládajícími členy projektu jsou Rusko, Írán, Indie a Ázerbájdžán.

MDK by měl přes Rusko spojit Indii, Střední východ, Střední Asii a Kavkaz se zeměmi Evropy a státy EAHU (Eurasijské hospodářské unie).

Trasa koridoru prochází takovými středisky, jakými jsou například indické přístavní město Bombaj, íránský Bandar Abbas, hlavní město Ázerbájdžánu Baku nebo ruská města Astrachaň, Moskva a Petrohrad. Odtud pak MDK pokračuje až do severní Evropy.

Výsledným efektem využití MDK by mělo být zřetelné snížení dopravních nákladů a času potřebného k přepravě nákladů mezi uvedenými oblastmi, což by vedlo k výraznému nárůstu objemu mezinárodního obchodu na eurasijském kontinentu.

Projekt MDK Sever-jih vznikl v devadesátých letech minulého století. Svým způsobem již vlastně funguje, neboť Írán v poměrně velkých objemech dopravuje své zboží do Ruska přes Ázerbájdžán. Do plného využití svého potenciálu má však koridor ještě daleko. Například Indie a řada dalších států Středního východu totiž zatím pro spojení s Evropou využívá zejména podstatně delší námořní cestu přes Suezský průplav.

Hlavní předností MDK Sever-jih je skutečnost, že většina celé trasy vede po souši. Je to rychlejší, levnější a bezpečnější než po moři. Z hlediska efektivity přepravy velkých a těžkých nákladů suchozemskou cestou je výhodnější využít k přepravě železnici. Až dosud však vyhovující železniční síť neexistovala a značná část nákladů byla z Íránu do Ázerbájdžánu dopravována automobily.

To bylo nepochybně jednou z hlavních příčin skutečnosti, že se MDK Sever-jih zatím nestal jednou z hlavních dopravních cest Eurasie. Nicméně v posledních letech se práce na společné železniční síti po celé trase MDK výrazně zaktivizovaly. Budují se a ihned uvádějí do provozu její další a další úseky.

Významný příspěvek do realizace projektu přinesly Írán s Ázerbájdžánem. V zájmu propojení svých železničních sítí se tyto dvě země rozhodly vybudovat železniční trať na trase Astara-Rasht-Qazvin. Celková délka budované trati je téměř 300 km a již brzy bude připravena k využití.

Trasa začíná v ázerbájdžánském městě Astara ležícím u stejnojmenné řeky, kterou prochází íránsko-ázerbájdžánská hranice. Překonává řeku po novém, právě k tomuto účelu postaveném mostě, a vede do íránského pohraničního města Astara nesoucího stejný název jako jeho ázerbájdžánský soused. Železnice pak vede dál přes íránská města Rasht a Qazvin, za kterými se připojuje k hlavní íránské železniční síti. Po ní se pasažéři a náklad dostanou do strategicky významného dopravního uzlu Íránu – přístavu Bandar Abbas na pobřeží Perského zálivu. Odtud již existuje námořní spojení s celou Asií.

Krajním bodem koridoru je doposud indický přístav Bombaj – jedno z nejlidnatějších měst světa. Bombaj je významným ekonomickým centrem, a to nejen Indie, ale celé Asie. Leží na břehu Arabského moře a je v celé této oblasti Asie jedním z nejvýznamnějších přístavů, neboť je průsečíkem řady mezinárodních námořních tras.

Počátkem března 2017 byl spuštěn zkušební provoz na úseku trati Astara-Astara. Jde pouze o nepatrnou část celé trasy, její otevření má však velký politický význam. Zahájení provozu na úseku překračujícím íránsko-ázerbájdžánskou hranici je totiž symbolem vzájemné důvěry obou států a důkazem, že mezi sebou nemají výraznější rozpory (že tedy není výrazným rozporem ani otázka íránské provincie Jižní Ázerbájdžán, jejíž obyvatelé opakovaně požadují odtržení od Íránu). Není náhodou, že provozní test na trase Astara-Astara byl časově sladěn s návštěvou ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva v Íránu.

Během návštěvy se představitel ázerbájdžánského státu setkal s prezidentem Íránu Hasanem  Rúháním. Posoudili i spolupráci obou států v oblasti dopravy a podepsali dohody týkající se výstavby železnic. Koncem června pak ministerstvo komunikací Íránu oznámilo, že také úsek Qazvin-Rasht budované železnice bude již brzy dokončen a připraven k zahájení provozu.

Stavba úseku byla zahájena v roce 2009 a vyžádala si značné finanční prostředky. Prochází totiž členitým přírodním reliéfem, a tak bylo v rámci výstavby nutno postavit i velké množství mostů a tunelů. Již dnes je proto trať  Qazvin-Rasht označována za nejsložitější železniční projekt Íránu.

 V červenci společnosti Íránské železnice a Ázerbájdžánské železnice podepsaly dohodu o výstavbě velkého železničního terminálu v íránské Astaře. Přes tento terminál má Ázerbájdžán v úmyslu uskutečňovat tranzit velkých objemů svého vývozu. Sama ázerbájdžánská strana hodlá do projektu vložit 60 mil. amerických dolarů.

V posledních dnech proběhla v médiích zpráva, že v krátké době dojde k podepsání ázerbájdžánsko-íránské smlouvy o společné výstavbě úseku Astara-Rasht, posledního úseku celé trati Astara-Rasht-Qazvin ležícího na území Íránu. Náklady na stavbu přesáhnou 1 mld. dolarů. Ázerbájdžán je připraven poskytnout Íránu na tuto stavbu půjčku ve výši 500 mil. dolarů.

Dokončení stavby úseku Astara-Rasht ukončí i celou etapu propojování ázerbájdžánské a íránské železniční sítě a stane se jednou z nejvýznamnějších událostí v historii projektu MDK Sever-jih.

Dmitrij Bokarev

Zdroj: journal-neo.org

Překlad: mbi, Eurasia24.cz

Foto: YouTube.com

loading...

Ohodnotit článek
(7 hlasujících)

Přečtěte si

 

 

 

Nejčtenější články - Analýzy

  • Majdan jde do finiše, Rothschildové přebírají ukrajinský systém přepravy plynu
    Je až neuvěřitelné, jak Ukrajinci předávají do rukou západních finančníků tak strategické odvětví ekonomiky, jako je systém přepravy plynu.
    neděle, 05 listopad 2017 22:27 Přečteno 10013 krát
  • Jak to bylo se syrskou válkou? Slova expremiéra Kataru potvrzují nejhorší domněnky o zvrácenosti Západu a jeho spojenců
    Jak se blíží ke svému závěru válka v Sýrii, začínají vyplouvat na povrch už i z vysoce postavených míst svědectví dokazující, že krvavý konflikt byl důmyslně zrežírován už před deseti lety. Jak to celé „fungovalo“ a kdo stojí za stovkami tisíc obětí, teď popsal sám expremiér Kataru.
    úterý, 21 listopad 2017 23:12 Přečteno 6951 krát
  • Globální zlom: proč Čína buduje nejmocnější armádu světa
    Mohutná námořní flotila schopná operovat kdekoli světě, letouny stealth, hypersonické zbraně i strategické raketové síly schopné se poměřovat s uznávanými lídry „jaderného klubu“. Právě tak si představuje v nedaleké budoucnosti armádu své země čínský lídr Si Ťin-pching.
    sobota, 04 listopad 2017 17:57 Přečteno 4496 krát
  • Spojené státy v Afghánistánu: co získaly a co ztratily?
    V roce 2001 rozpoutaly USA válku v Afghánistánu. Válečnou operaci nazvaly Trvalá svoboda a jejím cílem byl podle amerických politiků boj s Talibánem, Al Kajdou a osvobození Afghánistánu od terorismu. Od té doby uplynulo již šestnáct let, na vedení války padly miliardy amerických dolarů – ale podařilo se tyto cíle…
    neděle, 19 listopad 2017 00:01 Přečteno 3312 krát
  • Saúdská Arábie se radikálně mění. Muhammad bin Salmán vysouší saúdskou bažinu
    Korunní princ Muhammad bin Salmán právě vysušil saúdskou bažinu. Budoucí saúdskoarabský král byl mnohem úspěšnější v tomto úsilí, než Trump, a to kvůli zásadním rozdílům v politických systémech a kultuře vůdcovství. Podařilo se mu rázně neutralizovat širokou škálu proamerických vyzývatelů trůnu a spiklenců, kteří jim v tom pomáhali, pod záminkou…
    úterý, 14 listopad 2017 22:16 Přečteno 3001 krát

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru