Blízký východ se právě teď otřásá v základech. O co jde? Také o konečné vítězství v Sýrii

Co se to děje na Blízkém východě, kde řada Západem podporovaných zemí najednou doslova odepsala Katar a vztahy této země s ostatními členy „unie Zálivu“ se dostaly na hranu otevřeného nepřátelství? Jestli se vám nechce číst důsledně řízené „fake-news“ médií hlavního proudu, Eurasia24.cz vám nabízí stručnou a srozumitelnou analýzu tohoto geopolitického dramatu.

V širších souvislostech aktuální bouřlivé dění na Blízkém východě rozebral ruský webový zdroj IMP Navigator, zaměřený mimo jiné právě na politicko-bezpečnostní situaci na Blízkém východě.

Saúdská Arábie (SA) se rozhodla přerušit styky s Katarem. Její krok vzápětí následovaly Bahrajn, Spojené arabské emiráty (SAE) či Egypt.

Všem občanům Kataru pobývajícím na jejich území nařídily tyto státy opustit zemi; již je přerušeno pozemní, námořní i letecké spojení, je blokován i tranzit. Katar byl jedním šmahem obviněn ze všech možných hříchů a z podpory nejrůznějších skupin a politických sil nepřátelských Saúdské Arábii.

Protože vztahy Kataru s Muslimskými bratry a s řadou dalších extrémistických hnutí a skupin jsou již dávno známé – a ze strany SA se až dosud nic nedělo – bylo dost zábavné číst, jak je teď najednou tvrdě odhalována katarská „podpora šíitů, jemenských Hútiů a podobně“ (naprosto nekriticky tento účelový blud převzala a šířila většina tuzemských médií – pozn. edit.).

A to tím spíš, že kontingent katarské armády bojoval v Jemenu na straně saúdské koalice a v bojích utrpěl i nemalé ztráty.

V každém případě byl nyní Katar z koalice vyloučen.

Obecně platí, že konflikty mezi saúdskými králi a katarskými emíry nejsou nic nového. Katar se již delší dobu snaží řešit klíčové problémy regionu spíš ve spolupráci s Tureckem než se Saúdskou Arábií. Má na svém území dokonce tureckou vojenskou základnu.

V roce 2014 došla situace mezi Rijádem a Dauhá tak daleko, že obě země odvolaly své velvyslance, později se ale znovu sblížily díky tomu, že ozbrojené bojůvky podporované oběma těmito monarchiemi společně bojovaly proti vládě v Sýrii a proti Hútiům v Jemenu.

V posledních měsících ovšem v souvislosti s uzavřením částečného příměří v Sýrii (dosaženého za aktivní účasti Turecka na příslušných jednáních) a se sílícím nepřátelstvím mezi Saúdskou Arábií a Íránem vztahy mezi saúdským královstvím a katarským emirátem opět ochably.

Bojůvky syrských povstalců podporované Tureckem a Katarem v současné době v podstatě dodržují příměří, což umožnilo Damašku s podporou Ruska a Íránu posílit syrské vládní jednotky, které nyní bojují hlavně proti IS a prodírají se k iráckým hranicím.

A to samozřejmě odporuje plánům USA a Saúdské Arábie, které nechtějí, aby oficiální syrská vláda obnovila svoji kontrolu na hranicích s Irákem.

Poslední kapkou, která rozvinutí konfliktu Kataru s arabskou koalicí pravděpodobně způsobila, byla nedávná návštěva prezidenta USA v Saúdské Arábii a rozruch, jenž vyvolal zveřejněný záměr vytvoření otevřené protiíránské aliance.

Katar, bez ohledu na existující vlastní rozpory s Íránem, se očividně obává vzniku velkého válečného konfliktu v Perském zálivu. Vzhledem k nepatrné rozloze Kataru by v případě vypuknutí války íránské údery proti katarským objektům ropné a plynařské infrastruktury mohly způsobit krach jeho ekonomiky a výrazný pokles současné životní úrovně.

Pod tlakem této hrozby začal katarský emír v poslední době zoufale lavírovat a snažit se ukázat Íránu, že Katar si válku nepřeje. Na konci května emír telefonoval íránskému prezidentovi, blahopřál mu k jeho znovuzvolení a zdůraznil, že „mezi Katarem a Íránem existují již staleté, historické a pevné vazby“ a že „Katar by rád tyto vztahy ještě více upevnil“.

Emír rovněž uvedl, že „nařídí všem existujícím organizacím a administrativním orgánům Kataru, aby zvýšily úsilí o rozšíření vztahů mezi Teheránem a Dauhá“.

V reakci na to chce Rijád přitisknout Katar ke zdi a zabránit mu v jeho dalším vstřícném postupu vůči Íránu – činí tak cestou politického a ekonomického nátlaku a nutí jej dostat zpět plně do saúdské pozice nepřátelské vůči Íránu.

Následky mohou být očekávatelné: „z ničehož nic“ se před několika dny začala formovat „katarská opozice“ tvořená některými z členů vládnoucí dynastie, žijících v zahraničí, kteří jsou prý „nespokojeni s politikou emíra“. Předpokládá se, že „štáb opozice“ se usídlí v Londýně.

mbi, Eurasia24.cz

Zdroj: imp-navigator.livejournal.com

loading...

Ohodnotit článek
(17 hlasujících)

Přečtěte si

 

 

 

Nejčtenější články - Analýzy

  • Co se děje v Sýrii? Expert stručně a přehledně o posledním vývoji událostí
    Situace v Sýrii se podle zpráv z poslední doby značně vyostřuje. Na bojišti se kromě syrské armády a řady povstaleckých skupin vyskytují dvě regionální velmoci a dvě globální supervelmoci. Ruské jednotky častěji než kdy dříve čelí koordinovaným útokům a první ruští občané zemřeli pod palbou amerických sil.
    úterý, 20 únor 2018 22:27 Přečteno 5441 krát
  • Eskalace v Sýrii – kam až lze Rusy dotlačit?
    Události v Sýrii se v poslední době evidentně zhoršily a roste množství důkazů, že ruské síly v Sýrii jsou cílem systematické kampaně „opotřebovávacích útoků“.
    pondělí, 19 únor 2018 21:31 Přečteno 5193 krát
  • Výročí Října a jeho stopy na Blízkém východě
    Pozitivní vztah mnoha obyvatel Blízkého východu k Rusku je dědictvím sovětské pomoci arabským zemím v dobách, kdy se stavěly „na vlastní nohy“ – získávaly nezávislost a budovaly základy svých ekonomik. Současně platí, že ideové vakuum po rozpadu socialistického bloku v těchto zemích rychle vyplnil islámský fundamentalismus. Jak živý je socialistický…
    neděle, 11 únor 2018 22:46 Přečteno 1378 krát

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru