O co šlo v Pekingu? O konec amerického století a začátek století Eurasie (VIDEO)

Svět má za sebou událost epochálního významu, kterou západní média prakticky ignorovala – pekingské fórum k iniciativě Nové hedvábné stezky. Ilustrací úpadku západních hodnot byl fakt, že největším tématem, které zaujalo tuzemská média, bylo zdržení závěrečného focení způsobené prezidentem Zemanem. Přitom v Pekingu nešlo o nic menšího, než o skoncování s americkým stoletím válek a jeho vystřídání stoletím Eurasie.

Právě takto charakterizoval setkání představitelů devětadvaceti zemí v Pekingu doktor politických věd Princetonské univerzity F. William Engdahl ve svém článku na portálu New Eastern Outlook.

Nedá podle něj mnoho práce zjistit, kdy Spojené státy ukončily svůj rozvoj a vrhly se do propasti ekonomických avantýr, které nakonec způsobily deindustrializaci USA. Stalo se to v roce 1973, kdy poradci z Wall Streetu „dotlačili“ prezidenta Richarda Nixona k opuštění bretton-woodského měnového systému, jehož podstatou bylo, že každý americký dolar byl kryt zlatem.

Důsledkem byl nekontrolovaný růst amerického vnějšího dluhu a skutečnost, že jeho kontrola byla možná jen za předpokladu vedení jedné velké nebo několika menších válek.

Nová válka tak může snadno přijít v úvahu jako řešení problémů oligarchů Wall Streetu a podle Engdahla bychom se už vůbec neměli nechat překvapit obrovským vojensko-průmyslovým komplexem. Stačí si uvědomit, že od založení v roce 1776 byly Spojené státy ve válce po 214 let.

Americké století se rozpadá před našima očima a děje se tak už bezmála pět desetiletí od srpna 1971. Úmyslné ignorování stavu americké ekonomiky napříč dekádami vytvořilo nezměrné morální, politické a ekonomické vakuum v dnešním světě.

„Do tohoto vakua ostatní národy mimo Washingtonem kontrolované NATO budují to, co jsem nazval Eurasijským stoletím – zákonitou a velmi pozitivní odezvu na stále více totalitární roli Washingtonu ve světě,“ konstatuje Engdahl.

Kontrast mezi tím, jak Čína společně s Ruskem a dalšími národy Šanghajské organizace pro spolupráci budují jejich společný ekonomický prostor v Eurasii, a tím, co USA, Británie a další státy NATO ničí, nemůže být podle něj jasnější.

Eurasijské století postupuje

Připomíná, že existuje iniciativa prozíravého čínského prezidenta Si Ťin-pchinga z roku 2013, projekt zvaný Jedno pásmo, jedna cesta (One Belt, One Road – mezinárodně zkracovaný název OBOR) nebo také Nová hedvábná stezka.

Třemi strategickými partnery v projektech OBOR, kteří transformují ekonomické potenciály světové ekonomiky do pozitivního směru, jsou Čína, Rusko – včetně jeho partnerů v Eurasijské hospodářské unii – a Írán.

„Masivní rozvoj infrastruktury v souvislosti s vysokorychlostní transeurasijskou železniční sítí spolu se sítí přístavů od Asie přes Blízký východ až do Řecka a dalších částí Evropy představuje obrovský projekt, který v několika příštích letech přinese miliony nových kvalifikovaných pracovních míst a výdaje v bilionech dolarů. To se stane skutečností v příštích dvou a více dekádách,“ predikuje Engdahl.

OBOR přetváří průmyslovou geografii světa a znamená tektonický posun daleko od více než pětisetleté evropské a později transatlantické nadvlády. „Tento posun směřuje k novému světovému uspořádání, v němž národy s největšími populacemi vyvstávají a vyjadřují své právo na národní suverenitu – a oprávněně uplatňují právo na svrchované rozhodnutí, jak budou využívat své vlastní bohaté zdroje pro svůj vlastní rozvoj,“ uvádí expert.

„De facto imperiální, Spojenými státy kontrolovaná globalizace tak ve výsledku kontrastuje s touto alternativou obrany národní suverenity. To je velmi podstatný rozdíl mezi Západem (NATO) a Východem (OBOR).“

Ruské obilí jako strategické jmění

Nepříliš často zmiňovanou oblastí strategického rozvoje Číny a jejího souseda, Ruska, je obilí.

V roce 2016, ironicky jako přímý důsledek hloupých a sebepoškozujících ekonomických sankcí ze strany USA a EU proti Ruské federaci, Rusko v reakci uvalilo sankce na eurounijní zemědělský import a začalo intenzivně oživovat vlastní nevyužívaný zemědělský potenciál. Současně uzákonilo totální zákaz geneticky modifikovaných (GMO) komerčních plodin v Rusku – zemi požehnané přírodou a obdarované oblastmi s nejúrodnější černozemí.

Jak dále píše Engdahl, jedním z přetrvávajících následků katastrofálného znásilnění ruské ekonomiky Washingtonem a kluky okolo harvardské „šokové terapie“ během Jelcinovy éry v 90. letech bylo otevření Ruska dovozu potravin z EU.

Většinou podle něj šlo o „industrializovanou“ produkci gigantických konglomerátů západního agrobyznysu jako Kraft Foods, Tyson, Unilever, Nestlé a dalších, produkci s pochybnou nutriční hodnotou. „Rusové zapomněli, jak vynikající a výživné byly jejich domácí potraviny. Po roce 1990 sice byly ruské supermarkety skutečně naplněny, ale západními ‚falešnými potravinami'.“

Ruské zemědělství zaznamenalo po vyhlášení sankcí ze strany USA a EU od roku 2014 boom. V roce 2016 Rusko překonalo Spojené státy i evropskou osmadvacítku a stalo se největším světovým producentem a vývozcem obilnin. V západním obilném sektoru byli zaskočeni dramatickým obratem v produkci ruského zrna a zemědělství vůbec.

„Pravděpodobně si neuvědomovali, že Vladimir Putin v letech 2008 až 2012, kdy podle ústavy nemohl být prezidentem v třetím volebním období po sobě, vykonával funkci premiéra a mimo jiné byl zodpovědný právě za ruskou ekonomiku. Potichu inicioval vybrané reformy, které po roce 2014 otevřely cestu k dramatické renesanci ruského zemědělství jako světového faktoru,“ píše Engdahl.

Ruská závislost na dovozu západního obilí trvala až do nedávné doby. Nyní, pro období sklizně 2016–2017, podle amerického ministerstva zemědělství a Mezinárodní rady pro obiloviny, Rusko vyveze 30 milionů tun zrna nepoznamenaného GMO, což celkově převyšuje vývoz z EU v objemu 27 milionů tun a z USA v objemu 25,5 milionů tun.

Geopolitické i ekonomické důsledky tohoto hlubokého posunu v ruské produkci potravin jsou podle Engdahla strategické.

Rusko-čínský obilný obchod

Osmého dubna letošního roku dorazil první vlak naložený vysoce kvalitní ruskou pšenicí do Manzhouli v severočínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko za hranicemi s Ruskou federací.

Proč je to tak významné?

V roce 2015 import plodin do Číny vzrostl oproti roku 2014 o 20 procent na 120 milionů tun. Z toho více než 80 milionů tun představovaly téměř plně geneticky modifikované sojové boby z USA a Brazílie. Zbytek tvořily povětšinou obiloviny jako pšenice.

Nyní má Čína poprvé možnost dovážet přímo ze sousedního Ruska po železnici GMO nepoznamenané ruské plodiny. V kontrastu s tím bylo podle amerického ministerstva zemědělství v roce 2016 geneticky modifikováno více než 94 procent všech sójových bobů a 89 procent veškeré kukuřice z USA. To je obrovská výhoda pro ruskou produkci v Číně.

V prosinci 2015 dospěly příslušné orgány v Číně a Rusku k dohodě o standardech z Ruska importované pšenice, kukuřice, rýže a sojových bobů – čistých od GMO. Podmínky rozšíření ruského importu obilovin do Číny byly schváleny a první dodávka ruské pšenice v dubnu 2017 byla dokončena.

Za kontrolu kvality, import a distribuci ruských plodin na čínském trhu je odpovědný čínský státní konglomerát COFCO. Železniční transport z Ruska významně zkrátí přepravní časy a finanční náklady v porovnání s námořní dopravou. Stejně tak je daleko méně zranitelný případnými sankcemi ze strany USA nebo NATO.

Čínský obilný import musí v současnosti překonávat potenciálně konfliktní zóny v Jihočínském a Východočínském moři – v obou oblastech americké námořnictvo eskaluje napětí s využitím falešných argumentů o zachování „volnosti námořního pohybu“. Při současné existenci amerických námořních základen v Japonsku, Jižní Koreji a Singapuru může Washington uvalit ekonomickou blokádu na čínský námořní import obilovin, stejně tak na dovoz ropy a dalších produktů.

Prezident čínského COFCO Yu Xubo prohlásil, že v plánu je dovézt z Ruska do Číny jeden až dva miliony tun pšenice ročně, přičemž tento objem se může zvýšit na čtyři až pět tun ročně. „Pokud se napětí mezi Washingtonem a Pekingem významně zvýší, může se ruský železniční podíl na vývozu obilí do Číny stát geopolitickým základem čínské zemědělské bezpečnosti. První ruský železniční náklad s pšenicí pro Čínu jednoduše není ve Washingtonu oslavován,“ předpokládá William Engdahl.

Ve dnech 14. a 15. května se lídři a hlavy vlád devětadvaceti zemí setkali v Pekingu, aby zde diskutovali o důsledcích rozvoje infrastruktury Jednoho pásma a jedné cesty.

Ve svém úvodním proslovu autor této myšlenky, čínský prezident Si Ťin-pching, uvedl: „OBOR by se měl stát cestou míru, prosperity, otevírání se, inovací a propojení mezi různými civilizacemi. Starověké hedvábné stezky prosperovaly v dobách míru, ale ztrácely svoji energii v časech války. Následování iniciativy Pásma a cesty vyžaduje mírové a stabilní prostředí.“

„Při prosazování iniciativy Pásma a cesty bychom se měli zaměřit na základní otázku rozvoje, uvolnění růstového potenciálu rozličných zemí, dosažení ekonomické integrace a propojeného rozvoje, z něhož by měli prospěch všichni,“ řekl dále Si Ťin-pching.

Vyzval k prosazování pozemního, námořního, vzdušného i kybernetického spojení se zaměřením na klíčové průchody, města a projekty a propojené sítě dálnic, železnic a námořních přístavů. „Musím říct, že tohle zní daleko lépe mým uším než války na obranu hegemonie bankrotujícího amerického vojensko-průmyslového komplexu, bank Wall Streetu a ropných společností,“ uvádí dále Engdahl.

„Ruský prezident Putin se zúčastnil pekingského fóra OBOR. Turecký prezident Erdogan také. Ale je zarážející, že kromě italského premiéra fórum nestálo za účast žádnému z lídrů zemí G7,“ konstatuje Engdahl. Trump se rozhodl vyslat „středněúrovňové strašidlo“ z Národní bezpečnostní rady (NSC) Matthewa Pottingera, bývalého zpravodajského důstojníka z Afghánistánu, sloužícího pod generálem Michaelem Flynnem. Trump dokonce nevyslal ani ministra zahraničí Tillersona.

„Může to být proto, že se Washington bojí úspěchu Eurasijského století a iniciativy Jedno pásmo a jedna cesta? Můžete na to vsadit boty!“ uzavírá Engdahl.

Geo, mbi, Eurasia24.cz

Foto: YouTube.com

Převzetí článku povoleno pouze s výslovným souhlasem redakce Eurasia24.cz

Ohodnotit článek
(16 hlasujících)

Přečtěte si

 

 

 

 

 

Nejčtenější články - Alternativy

  • O co šlo v Pekingu? O konec amerického století a začátek století Eurasie (VIDEO)
    Svět má za sebou událost epochálního významu, kterou západní média prakticky ignorovala – pekingské fórum k iniciativě Nové hedvábné stezky. Ilustrací úpadku západních hodnot byl fakt, že největším tématem, které zaujalo tuzemská média, bylo zdržení závěrečného focení způsobené prezidentem Zemanem. Přitom v Pekingu nešlo o nic menšího, než o skoncování…
    čtvrtek, 01 červen 2017 23:19 Přečteno 12102 krát
  • Zemím Eurasijské unie v čele s Ruskem se otevírají nebývalé možnosti
    Eurasijskou hospodářskou unii a Rusko jako klíčovou zemi tohoto uskupení čekají bezpochyby velmi zajímavé perspektivy. Nejde čistě jen o ekonomiku: dohody o volném obchodu se zeměmi jako Egypt, Írán či Singapur posílí partnerství s těmito stále významnějšími světovými hráči a umožní přístup ke strategickým námořním cestám. Detaily popsal analytický portál…
    čtvrtek, 11 květen 2017 23:53 Přečteno 6178 krát
  • Výprodej petrodolaru. Řízený přechod na novou světovou měnu?
    Rusko a Čína se masivně zbavují US-dluhopisů. Zlatý standard by byl politicky atraktivním a transformoval by rubl ve velmi žádanou silnou měnu. Určitě by se snížil únik kapitálu.
    neděle, 02 duben 2017 23:16 Přečteno 5583 krát
  • Rusko hromadí zlato nejrychleji na světě. A nijak v tom nepolevuje
    Ruská federace nejrychleji ze všech zemí světa zvětšuje své zlaté rezervy. Jen za letošní rok navýšila své zásoby zlata o více než devadesát tun.
    úterý, 25 červenec 2017 17:21 Přečteno 5401 krát
  • Banka Ruska začala připravovat národní kryptoměnu
    Ruská Centrální banka začala připravovat národní kryptoměnu. Na nedávném Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru (PMEF) to oznámila místopředsedkyně Centrální banky Ruské federace Olga Skorobogatova.
    neděle, 18 červen 2017 22:07 Přečteno 4438 krát

 

loading...

 

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru