Čas Putina a Trumpa – to je čas, který nyní běží ve všech zemích

„Ovlivnil Putin zvolení Trumpa? Ovlivnil evropskou politiku? Ano, ovlivnil. Ukázal, že pokud stojí pevně za zájmy své země, za suverenitou, pokud potvrzuje svoji čestnost a reflektuje zájmy svého národa, pokud vykládá demokracii jako vůli většiny, potom může být populární a hájit zájmy i hodnoty svého národa. Ukázal příklad Američanům a Evropanům, jakož i koho si mají zvolit.“

V Rusku se konala tradiční prosincová tisková konference prezidenta Ruské federace Vladimíra Putina, která trvala čtyři hodiny. Novináři z celého světa se prezidenta dotazovali na politiku Ruska ve světovém formátu. Jaké hlavní signály zazněly z úst prezidenta a přítomných novinářů, o tom hovořili novinář Andrej Afanasjev a filozof Alexandr Dugin. Text byl publikován s názvem „Sebenaplňující proroctví liberálů“.

Liberálové přirovnali vlastence ke zvířatům

Liberální novináři pokládali provokativní otázky v duchu: „Jaké jsou Vaše hlavní chyby“ a podobně.

„Myslím, že je to vlastně nedostatek představivosti mých kolegů. Protože bylo možné položit tolik hlubokých a zajímavých otázek, jak z našeho konzervativního a vlasteneckého pohledu, tak z opačné liberální perspektivy. Ale naši liberální kolegové se z nějakého důvodu rozhodli pokládat jen slabé a až na vzácné výjimky nezajímavé otázky, jaké kladli již před rokem," řekl novinář Andrej Afanasjev, který se přímo zúčastnil akce.

Podle jeho hodnocení novináři postavili na první místo sami sebe a na druhé síly, které stojí za nimi. „Vezměme si například demarši (portálu) Lenta.ru, jejíž reportérka položí otázku na vlastenecké organizace typu „čtyřicetkrát čtyřicet“ (občanské hnutí sdružující osoby pravoslavného vyznání vystupující proti LGBT komunitám) a hned druhá otázka směřuje na osud zvířat. Vlastenci a zvířata v jedné linii,“ doplnil Afanasjev.

Máme co do činění s totalitním vědomím

Podle filozofa Alexandra Dugina zde máme určitá média a určité formy ideologie, které implementují „sebenaplňující proroctví“. Liberálové předem prohlásili, že Putin nikdy neodpoví na žádnou otázku, tudíž nemusejí brát zřetel už vůbec na nic, a pak si ze všeho vyberou jen to, co se jim hodí do krámu a odpovídá jejich předem daným pohledům.

Ve skutečnosti máme co do činění s totalitním vědomím. Myslím, že toto je vlastnost moderní informační sféry. Lidé téměř neposlouchají jeden druhého, nesnaží se nikomu naslouchat, křičí své vlastní slogany a nevěnují pozornost tomu, co následuje,“ upozornil Dugin na mektavé novináře na konferenci.

„V tom je, podle mého názoru, podstata liberální žurnalistiky: nejspíš vědí, co odpovědět, oni ale neposlouchají, jde jim jen o to odpracovat si svůj denní program, a zdálo se mi, že je s tím vláda nějak srozuměna, to znamená namísto toho, aby vyzvala lidi k odpovědnosti, aby napravila jejich řeč, aby jim řekla: „a kdo jste, že pokládáte takovou otázku, nebo kdo je za vámi, na jakých předpokladech si zakládáte“, na to je prezident velmi tolerantní, možná opravdu po vzoru speciálních služeb tyto s prominutím svinské manýry západních liberálních médiích vesměs trpí,“ řekl Dugin.

„Myslím, bohužel, že je třeba žurnalistice nastavit vyšší laťku, například přinutit je ověřovat fakta. Sestavovat věty, zakládat své otázky na nějakých konkrétních příkladech, což ve velké míře znamená pracovat. Nicméně Putin se k nim staví jako k lidem nedorostlým, čili umožňuje jim být tím, čím jsou,“ dodal filozof.

Rusko – Irán – Turecko

Na tiskové konferenci prezident hovořil o spolupráci s Tureckem a Íránem. Podle Dugina je velmi důležitá otázka, že Íránci, kteří byli nejblíže k Rusku a především nejblíže k Rusku v průběhu celé této složité syrské války, se nakonec cítili poněkud odstrčenými.

„Protože poté, co se Erdogan nakonec postavil na správnou stranu, když zažil šok z gülenovského puče, proamerického puče, bez pochyb poté měli Íránci pocit, že jejich význam poněkud vybledl. A o to důležitější bylo tripartitní jednání představitelů Turecka a příslušných ministerstev zahraničních věcí Turecka, Ruska a Íránu,“ podtrhl Dugin.

Dugin také připomenul pomoc šíitům. „Problém je takový, že několik šíitských osad poblíž Aleppa bylo pod blokádou, tam umírali lidé. Odehrávalo se tam strašné násilí ze strany militantů ISIL a  Džabhat al-Nusry. Kromě ISIL, Al-Káidy a Al-Nusry tam ještě působí velký počet menších aktérů. Ale ti jsou v podstatě stejní, je to stále tentýž radikální sunnitský islám zastoupený Saúdskou Arábií a Katarem, spojenci USA – tady je to čisté zlo,“ vyjádřil se Dugin a doplnil, „že to byli právě oni, kdo zablokoval tyto šíitské oblasti, a my jsme rozšířili na žádost íránské strany – našich nejbližších spojenců a partnerů – koridory pro odchod bojovníků zahrnující i tyto osady“.

Trvali jsme na svém a životy desítek tisíc lidí, možná stovek tisíc lidí, a to díky našemu společnému úsilí, byly zachráněny. To je velmi důležitá otázka, protože zde působila síla spolu s moudrostí, s pochopením geopolitiky, s pochopením vztahů mezi náboženstvími, se schopností Ruska sednout si k jednacímu stolu s tak vzájemně konfliktními hráči jako je Turecko a Írán, společně provádět operace proti našemu společnému nepříteli – to vyžaduje moc, sílu, um, zkušenosti, citlivost a my jsme to vše prokázali. V tomto ohledu, když jde spolu ruku v ruce síla, vojenská síla a především diplomatická citlivost, geopolitické chápání různých zákonitostí, často neviditelných a skrytých pod povrchem, ukazujeme, jak bychom mohli a jak můžeme uspořádat nový eurasijský pořádek na Blízkém východě,“ zdůraznil filozof.

Poznamenal, že nyní se odehrávají věci, které odkryjí svůj význam až později. Nejen v osudu Sýrie, ale také v osudu celého Blízkého východu a severní Afriky.

„Vzhledem k tomu, co se děje v Libyi, kromě nás to nikdo jiný vyřešit nedokáže. Model vztahů mezi Ruskem, Íránem a Tureckem ve společných obtížných situacích, kdy jsou propleteny zájmy každé strany společně se zájmy a nezávislostí Sýrie a s přihlédnutím k zájmům každé ze stran, nuže to je vyšší geopolitika a v tomto ohledu Putin prokazuje, že jí skvěle rozumí.“

Volby v USA

Na konferenci Putin hovořil rovněž o amerických volbách. Sledujeme, jak se představitelé západní společnosti rozhodli obvinit ruského prezidenta z „osobní účasti“ na organizaci útoků hackerů. A překonat jejich tvrdohlavost je téměř nemožné, na argumenty totiž nereagují.

Naproti tomu je možné tvrdit, že v jistém smyslu Putin skutečně vliv na Západ měl.

„Ovlivnil Putin zvolení Trumpa? Ovlivnil Putin evropskou politiku? Já mohu říci – ano, ovlivnil. A dost možná rozhodujícím způsobem. Putin ukázal, že pokud stojí pevně za zájmy své vlastní země, za suverenitou proti všem útokům liberálů a globalistů, pokud potvrzuje svoji čestnost a reflektuje zájmy svého národa, pokud vykládá demokracii jako vůli většiny a přání v zájmu většiny, nikoliv menšin, potom může být populární a hájit zájmy i hodnoty svého národa. Ukázal tak příklad Američanům a Evropanům, jakož i koho si mají zvolit. Tímto a nikoliv útoky hackerů ovlivnil americké volby, prostě dal příklad, jak vypadá demokratické řízení, demokratický vůdce, národní vůdce. A Trump i Američané řekli – chceme takového prezidenta, jako je Putin. Takového, jak sami doufají, i zvolili. A myslím si, že jde o cosi obecného,“ řekl Dugin.

Pokračování příště…

„Ty elity, které se snažily prosadit liberální agendu globalistů skrze Ameriku celému světu, i Americe samotné, dosud dominují v mnoha zemích,“ poznamenal Dugin. „A to, o čem hovoříme, to, co se stalo v Rusku s volbou Putina a s ukončením 90. let, to, co se stalo ve Spojených státech s volbou Trumpa, to se nyní bude dít ve zbytku světa. A to, co se děje v Evropě – Hollande, Waltz, Merkel, nyní odstupující Renzi – to je evropská „žumpa“, obdoba americké „žumpy“, nebo také ruské „žumpy“ 90. let, oligarchicko-liberální marasmus, z něhož je nutné vybřednout. V daném smyslu je volba amerického národa volbou ruského národa. Jde o dva faktory, které nyní budou mít vliv na volby ve všech ostatních zemích. "

„Renzi se už pokusil vsadit vše na jednu kartu a vyletěl, Hollande se odmítl vůbec dál účastnit, protože pochopil, že jde o předem ztracenou věc. Merkelová se zatím utěšuje nadějí, že poté, co zatočila s Německem, na své blízké ruské spojence uvalila sankce, podpořila neonacistické orgie na Ukrajině a zaplavila zemi migranty, že snad ještě může být zvolena ... Nikdy."

„Čas Putina a Trumpa – to je čas, který nyní běží ve všech zemích,“ zdůraznil Dugin. „Odpovídajícím způsobem to, co se stalo v Rusku před 16 lety a představuje konzervativní revoluci, i to, co se stalo v Americe – konzervativní revoluce v USA – bude nyní na pořadu dne ve všech ostatních zemích. A my se toho musíme nyní účastnit absolutně svobodně, protože my i Američané musíme pomoci národům všech zemí vybojovat konzervativní revoluce ...“ zakončil.

Zdroj: tsargrad.tv

Překlad: ralh

Ohodnotit článek
(18 hlasujících)

Přečtěte si

  • Měkkou sílu už Americe nikdo nevěří. Nastává doba pravdy a brutality

    Znáte někoho, kdo si myslí, že USA mají ve světě málo vlivu? Pokud ne, pak vězte, že Donald Trump a jeho lidé takto uvažují. Měkká síla Spojených států přestává fungovat, a jestli někdo považoval Clintona, Bushe ml. a Obamu za hrdlořezy, bude se ještě hodně divit.

  • Co se teď děje v KLDR? Sankce silně působí, jenže ne podle představ jejich iniciátorů

    Desítky let trvající blokáda Severní Koreje nepřinesla iniciátorům sankcí nic než fakt, že se KLDR stala jadernou velmocí s mezikontinentálními raketami, což vedení země označilo za završení svého úsilí v této oblasti. Co bude následovat a jak sankce dopadají nejen na ekonomiku země, ale i na myšlení a chování obyvatel KLDR, popisuje profesor Ústavu cizích jazyků Pekingské univerzity Jing Jin-yi.

  • O vítězství nad Islámským státem

    Vlna sporů o to, kdo vlastně v Sýrii zvítězil nad Islámským státem, se zklidnila jak vodní hladina. Kromě vítězství v Sýrii Trump veřejně vyhlásil také vítězství ve dvou světových válkách a vítězství nad komunismem.

  • Spása ve zlatě. Vladimir Putin našel obranu před útoky dolaru

    Kurz dolaru, průběžně klesající během celého roku, podnítil dedolarizaci v Rusku. Boj s takzvanou petrodolarovou závislostí se projevil zejména zvýšenými nákupy zlata, což Ruské federaci umožní již v prvním čtvrtletí příštího roku překonat v objemu zlatých devizových rezerv Čínu.

  • BMMP: superrychlý plavec pro námořní pěchotu

    Pod kódovým označením Platforma BMMP v Rusku vzniká kolové bojové vozidlo námořní pěchoty, které nebude mít ve světě obdoby. Bude vynikat především rekordní rychlostí plavby.

 

 

 

Nejčtenější články - Alternativy

  • Rusko hromadí zlato nejrychleji na světě. A nijak v tom nepolevuje
    Ruská federace nejrychleji ze všech zemí světa zvětšuje své zlaté rezervy. Jen za letošní rok navýšila své zásoby zlata o více než devadesát tun.
    úterý, 25 červenec 2017 17:21 Přečteno 7184 krát
  • Rusko a Čína se společně vzdalují dolaru: systém plateb v rublech a jüanech už funguje
    Finanční systémy Číny a Ruska se sbližují každým dnem. S cílem snížit rizika finančních operací a zvýšit efektivitu svých devizových operací spustila Čína clearingový systém operací s čínským jüanem a ruským rublem. Rusko a Čína také pokračují v přechodu od obchodování v dolarech k trhu na bázi zlata podle postupně…
    čtvrtek, 02 listopad 2017 23:10 Přečteno 6548 krát
  • Spása ve zlatě. Vladimir Putin našel obranu před útoky dolaru
    Kurz dolaru, průběžně klesající během celého roku, podnítil dedolarizaci v Rusku. Boj s takzvanou petrodolarovou závislostí se projevil zejména zvýšenými nákupy zlata, což Ruské federaci umožní již v prvním čtvrtletí příštího roku překonat v objemu zlatých devizových rezerv Čínu.
    pondělí, 11 prosinec 2017 22:13 Přečteno 5359 krát
  • Kapitalismus a nerovnost po sto padesáti letech. Měl Marx pravdu?
    Rychle rostoucí nerovnost žene naši civilizaci do záhuby. Proč digitalizace průmyslu a dalších odvětví ekonomiky tento proces ještě urychlí a k jakým může vést důsledkům, rozebírá Anatol Liven ve svém článku pro diskusní Valdajský klub.
    neděle, 29 říjen 2017 20:46 Přečteno 4010 krát
  • Proč lidé vzhlíží k Rusku aneb O levicově-konzervativních tendencích
    Nemalý zájem čtenářů vzbudil v Rusku rozhovor s Michailem Chazinem, nadepsaný titulkem „O levicově-konzervativních tendencích“. Ruský ekonom v něm popisuje pohyby, k nimž ve světě dochází od zatím poslední krize v 2008. Vysvětluje postavení a úlohu Ruska v těchto tendencích, hovoří o šanci Ruské federace nebývalým způsobem posílit její pozice…
    úterý, 19 září 2017 23:20 Přečteno 3784 krát

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru