Západ dál ztrácí půdu pod nohama. Většina zemí světa už neposlechla a hlasování o Rusku a Íránu nepodpořila

Jak „euroatlantické společenství“ s jeho satelity ztrácí respekt a pozice ve světě, ukazují výsledky hlasování Valného shromáždění OSN ze 14. listopadu. Hlasovalo se o dvou rezolucích o údajném „porušování lidských práv“ v Íránu a o tomtéž v případě Ruska na Krymu.

„Samy o sobě tyto rezoluce nemají žádnou závaznou sílu, a proto jim nikdo nevěnuje zvláštní pozornost. Ale jsou zajímavé z hlediska toho, jak o těchto otázkách hlasují jednotlivé státy. Dobře se zde projevují všechny zjevné i skryté aliance a dohody,“ všímá si blogger Jurij Ljamin.

Ačkoliv se hlasování týkalo dvou odlišných zemí, mělo podobný výsledek s cílem diskreditovat jak Rusko, tak Írán.

Přestože mají obě tyto země některé rozdílné regionální zájmy, mají také mnoho společného: jedná se o velké, lidnaté a regionálně i globálně významné země s nezměrným přírodním bohatstvím, které dlouhodobě odpírají zpřístupnit Západu za jeho podmínek. V současné době Rusko a Írán pojí také politická a vojenská podpora Syrské arabské republiky.

„Celkově je možno postřehnout, že výsledky hlasování k rezolucím k Íránu i Krymu jsou si velmi blízké. Jsou zde samozřejmě rozdíly v pozicích některých zemí, ale jádro tvoří jedny a tytéž země,“ pokračuje Ljamin.

Pro odsouzení Ruska i Íránu hlasovaly prakticky všechny země NATO a EU včetně ČR a také Maďarska či Řecka, jejichž premiéři bývají vykreslováni jako „Putinovi skrytí spojenci“. Pokud jde o Turecko, to v případě protiíránské rezoluce nehlasovalo, zatímco protiruskou podpořilo.

Naopak Rusko i Írán svým jasně vyjádřeným nesouhlasem podpořily Čína, Indie, Arménie, Bělorusko, Bolívie, Burundi, Kambodža, Kuba, KLDR, Eritrea, Kazachstán, Kyrgyzstán, Myanmar, Nikaragua, Jižní Afrika, Sýrie, Uganda, Uzbekistán, Venezuela a Zimbabwe.

Schválení rezolucí nepodpořily i desítky dalších zemí, které se při hlasování zdržely nebo se jej v daný moment nezúčastnily.

Také další výsledky vypovídají o současné mezinárodněpolitické situaci ve světě. Proti „krymské“ rezoluci hlasovalo Srbsko a zdržením se při hlasování ji nepodpořily ani dosud „prozápadní“ Jižní Korea, Singapur či Sjednocené arabské emiráty.

K odsouzení Íránu se zase nepřipojil Katar, který v posledních měsících radikálně změnil své pozice v blízkovýchodních sporech.

Ironií – nikoliv však překvapivou – je, že odsouzení „porušování lidských práv“ v Íránu i na Krymu podpořila wahhábistická Saúdská Arábie.

Pokud mohou obě rezoluce odrážet vztah jednotlivých zemí světa k Západu, pak hlasování dopadlo pro „euroatlantické společenství“ fiaskem: zatímco rezoluci proti Rusku nakonec podpořilo jen 71 ze 173 hlasujících zemí, v případě protiíránské rezoluce to bylo 83 ze 181 hlasujících zemí.

Hlasování o návrhu protiíránské rezoluce:

Hlasování o návrhu protiruské rezoluce:

Geo, Eurasia24.cz

loading...

Ohodnotit článek
(20 hlasujících)

Přečtěte si

  • Každý Švéd zná někoho, kdo viděl ruskou ponorku

    Ještě nedávno nám bylo Švédsko předkládáno jako ideál sociální a ekonomické politiky. Dnes je spíše ideálním příkladem absurdity současné Evropy: zatímco země vědomě podporuje eskalaci „vnitřních“ hrozeb a v tamních městech raketově roste násilná kriminalita, švédská politická reprezentace prosazuje razantní zvyšování nákladů na armádu, protože se hystericky bojí Ruska. Neexistuje přitom smysluplné vysvětlení, proč by Rusové měli napadnout právě neutrální Švédsko.

  • A volím tak, jak volím, nikoli proto, že bych byl nějakým „Zemanovským fandou“, ale z čistě pragmatického důvodu. Prostě oceňuji to, jak „točí kormidlem“. Ve chvíli, kdy se Evropa sebevražedně sune ke středu víru, aby byla stažena pod hladinu, on kormidluje k jeho okraji a hledá místo pro kotvy, aby potopení toho našeho člunu zabránil.

  • Více než symbolické: kvůli přerušení financování byla uzavřena i socha Svobody

    V souvislosti s dočasným přerušením financování federální vlády byl v New Yorku uzavřen pro veřejnost jeden z hlavních symbolů města a Spojených států – socha Svobody.

  • Na maximum: MiG-31BM teď může létat rychlostí až 3400 km/h

    Nejrychlejší soudobé bojové letadlo může létat ještě rychleji. Ruskou záchytnou stíhačku MiG-31 vývojáři po čtyřiceti letech zbavili posledního limitu, aby mohla létat rychlostmi, pro které byla vyprojektována.

  • Ruské ministerstvo obrany odbourává Windows. Už má za ně náhradu

    Ruské ministerstvo obrany nechá do služebních počítačů nainstalovat programové vybavení vyvinuté tamními programátory. Počítače obranného resortu už nebudou využívat operační systém řady Windows. Místo „oken“ bude do počítačů nainstalováno ruské programové vybavení a operační systém Astra Linux.

 

 

 

Nejčtenější články - Aktuálně

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru